Uplynulo čtvrt století od úmrtí válečného letce Antonína Lišky. Město uctilo jeho památku
Položením květin u pamětní desky na domě v Mánesově ulic si město Plzeň připomnělo, že před pětadvaceti lety zemřel stíhací pilot RAF, čestný občan města Plzně, generálmajor Antonín Liška.
Zdroj fotografií: www.slavnostisvobody.cz
Antonín Liška se narodil 14. července 1911 v Hromnicích na severním Plzeňsku. Vystudoval Učitelský ústav a poté Vojenskou akademii v Hranicích a Prostějově. V srpnu 1939 přešel tajně hranice do Polska, po jeho pádu se dostal se skupinou pplk. Ludvíka Svobody do Sovětského svazu. Odtud byl odvelen do Francie. Ta však v té době už nemá o naše letce zájem a Liška spolu s dalšími piloty absolvují dramatickou několikaměsíční cestu přes Turecko, Egypt, Indii a potom kolem břehů Afriky do Velké Británie, kde přistáli ve dnech, kdy se nad ní rozpoutala letecká bitva. Antonín Liška byl zařazen k 1. britské peruti, později k 312. čs. stíhací peruti. V jednom z leteckých soubojů byl těžce raněn. Při dlouhém pobytu v nemocnici vznikly zápisky, jež se staly základem pro jeho knihy.
Po rekonvalescenci absolvoval kurs operačních kontrolorů, stáž u Hlásného sboru, a nakonec školu dopravního letectva. Pracoval na velitelství dopravního letectva jako styčný důstojník. Po návratu do Československa byl zařazen do nově vytvořeného Leteckého dopravního pluku jako zástupce velitele, později jako velitel. Létal mimo jiné s ministrem zahraničí Janem Masarykem.
Po komunistickém převratu v roce 1948 pracoval jako prodejce automobilů, mlékař nebo parketář, později byl zaměstnán v konstrukčním útvaru Hutního projektu Plzeň a ve Škodovce (tehdy závody V.I. Lenina) jako odbytový pracovník.
Napsal několik knih, scenárista Zdeněk Svěrák s ním konzultoval scénář k filmu Tmavomodrý svět.
Získal Československý válečný kříž, historickou pečeť města Plzně a Cenu města Plzně, byl čestným předsedou Aeroklubu Plzeň-Letkov.
Zemřel v Plzni 3. prosince 1998. Pohřben je v rodných Hromnicích, kde je také jejich čestným občanem. V Plzni má pamětní desku v Mánesově ulici na domě, v němž žil.
Editace textu: Hana Josefová
