Praha - Letošní podzim v pražském Klementinu byl nejteplejší od počátku měření teploty na této stanici, tedy od roku 1775. Průměrná teplota od září do konce listopadu byla 13,6 stupně Celsia, odchylka od normálu let 1991 až 2020 tak činila 2,6 stupně. V tiskové zprávě to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rekordně teplé byly září i říjen, listopad byl teplotně normální a umístil se mezi dosavadními 249 listopady na 15. až 16. místě.
V letošním jedenáctém měsíci průměrná teplota v Klementinu dosáhla 7,1 stupně, což bylo proti uvedenému normálu o stupeň více. V říjnu meteorologové naměřili na této stanici v průměru 14,1 stupně a o měsíc dříve 19,6 stupně Celsia.
Proti dlouhodobému průměru let 1775 až 2014 byla listopadová průměrná teplota vyšší o 2,7 stupně, za říjen tato odchylka činila 4,3 stupně a za září 4,4 stupně. Za všechny tři podzimní měsíce se průměrná teplota odchýlila od dlouhodobého průměru o 3,8 stupně. "Šlo o nejteplejší podzim v Klementinu od začátku dostupných měření," uvedli meteorologové.
Zatím druhý nejteplejší podzim byl v Klementinu v roce 2006, kdy se teplota v tomto ročním období šplhala k průměrným 13,2 stupně. Na třetím místě s průměrnou teplotou 12,8 stupně skončil podzim 2014. Naopak nejchladnější podzimní měsíce zažili lidé v centru Prahy v roce 1786, v průměru tehdy bylo 5,8 stupně. Následoval podzim 1912 s průměrnou teplotou 6,6 stupně a podzim 1922 s průměrnou teplotou 7,3 stupně.
Nejteplejší klementinský listopad od roku 1775 meteorologové zaznamenali před osmi lety. Na prvním místě se umístil s průměrnou teplotou 8,7 stupně. Jen o desetinu stupně nižší průměrná teplota byla v listopadu roku 1963. Nejchladnější byl listopad v roce 1858, kdy teploměr v Klementinu ukazoval v průměru minus tři stupně.
"Z listopadů, které by starší čtenáři mohli pamatovat, můžeme zmínit listopad 1993 s průměrnou teplotou 2,3 stupně Celsia, který se v celkovém pořadí umístil na 29. až 31. nejchladnějším místě z 249 dosavadních listopadů," doplnili meteorologové.
Vysoké teploty a nevyrovnané srážky loni způsobily významné sucho, uvádí zpráva
Vysoké teploty a nevyrovnané srážky v loňském roce vedly k rozvoji klimatického, půdního a hydrologickému sucha ve značné části České republiky. V důsledku toho se zvýšilo nebezpečí požárů, které bylo nejvyšší od roku 2000. Vyplývá to ze <a href="https://www.mzp.cz/cz/news_20231129_2022-Zprava-o-zivotnim-prostredi">Zprávy o stavu životního prostředí</a> za rok 2022 zhotovenou Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA). Podle té byla vlivem klimatických změn Evropa nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě.
V roce 2022 zažila Evropa nejteplejší léto a druhý nejteplejší rok vůbec, suchem bylo zasaženo nejvíce půdy, tvrdí zpráva. Šlo o více než 630.000 kilometrů čtverečních, průměr mezi lety 2000 až 2022 činil 167.000 kilometrů čtverečních. Index nebezpečí požárů v České republice ve vegetačním období byl druhý nejvyšší od roku 2000. V červenci 2022 vznikl v národním parku České Švýcarsko dosud největší lesní požár v ČR.
Stav půdy kromě sucha vyčerpává podle zprávy intenzivní hospodaření a nízká rozdrobenost zemědělské krajiny. Kromě toho se snižuje rozloha zemědělské, a to především orné, půdy a stále se zvyšuje rozloha zastavěných ploch. Aktuálně ministerstvo životního prostředí (MŽP) eviduje zhruba 700 hektarů, tedy plochu o rozměru asi 1000 fotbalových hřišť, které jsou každý rok vyškrtnuty ze zemědělského půdního fondu.
"Během roku 2024 nabyde účinnosti naše novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zásadně chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Nově ošetří ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, k nimž patří zejména zadržování vody," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Za období mezi lety 2014 až 2022 bylo v Česku podle MŽP nově evidováno 2110 brownfieldů s celkovou plochou 5616 hektarů. V roce 2022 bylo z Národní databáze brownfieldů vyřazeno 174 lokalit o celkové rozloze 279 hektarů, které se buď prodaly či regenerovaly.
Oproti roku 2000 se loni výrazně zlepšila kvalita povrchových vod, uvádí zpráva. Vlivem výstavby nových čistíren odpadních vod se podle ní v letech 2000 až 2022 ve vodních tocích podařilo nejvíc zredukovat obsah amoniakálního dusíku. Jejich průměrná koncentrace klesla o 74 procent, klesl ale také například obsah fosforu.
V roce 2022 bylo vyhlášeno pět smogových situací z důvodu překračování prahových hodnot pro ozon. Dohromady trvaly 53 hodin. Emise základních znečišťujících látek z dopravy podle zprávy klesají, největším zdrojem emisí znečišťujících látek z dopravy je pak individuální automobilová doprava. V roce 2022 se na emisích z 76,5 procenta podílely sloučeniny produkované přírodními procesy, které mohou poškozovat zdraví (VOC) a ze 76 procent oxid uhelnatý jako produkt nedokonalého spalování.
Snižování emisí skleníkových plynů v posledních letech negativně ovlivňuje vývoj kůrovcové kalamity v lesích, která se ale postupně snižuje, ale také relativně pomalý rozvoj v energetice a dopravě. Do rozhodování o opatřeních na ochranu životního prostředí a klimatu negativně zasáhl také válečný konflikt na Ukrajině a energetická krize.
