Hrozí prolomení bankovního tajemství kvůli dávkám? ‚Nezajímá nás, co klient nakupuje,‘ tvrdí ministerstvo
Sociální dávky by měly být vypláceny efektivněji. Ministerstvo práce ale zavádí kontroverzní změnu, kdy banky budou mít povinnost sdělovat úřadům údaje o účtech žadatelů. „Kritizujeme především způsob, jakým byla tato část novely schválena,“ říká v Pro a proti Jan Vobořil z Iuridicum remedium. Kateřina Jirková z ministerstva práce ale vysvětluje, že novela jen precizuje něco, co v zákoně o hmotné nouzi i v zákoně o bankách dávno je.
„Toto doplnění zavádí právní jistotu, na co se pracovník úřadu může bankovních institucí doptávat, proto jsme ustanovení zpřesnili,“ dodává ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek na ministerstvu práce Kateřina Jirková.
Kdo chce dávky, bude muset ukázat státu účet. Hrozí prolomení bankovního tajemství? Debatují Kateřina Jirková z MPSV a Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium
Podle ředitelky novela jen precizuje něco, co v zákoně o hmotné nouzi i v zákoně o bankách dávno je.
„Kritizujeme především způsob, jakým byla tato část novely schválena,“ uvádí výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum remedium Vobořil.
Ten nepovažuje zpřesnění za nutné. „Žadatelé o dávku musí už teď doložit bankovní účty, ale nově se úřady práce budou ptát rovnou bank. Nakonec dostanou stejný výpis z účtu, takže žadatel nad tím bude mít mnohem menší kontrolu, což dává prostor pro zneužití.“
„Vůbec zde nebyl hodnocen dopad na ochranu soukromí, což kritizoval i Úřad pro ochranu osobních údajů, a to považujeme za špatné,“ říká právník.
Dávku na bydlení dostane v Praze i rodina s příjmem 80 tisíc. Lidé o ni žádají čím dál víc, srovnává sociolog
Číst článek
Bankovní tajemství zůstává zachováno, protože tyto informace mohou banky poskytovat jen se souhlasem klienta, ujišťuje Jirková. „Jak ale můžeme mluvit o svobodném souhlasu, pokud je žadatel v sociální nouzi a nemá variantu souhlas nedat?“ ptá se Vobořil.
Ten dál připomíná, že Úřad práce má právo žádat informace od žadatele, nikoli přímo od banky. „Může se násobně zvětšit počet požadavků. Chápu, že úřad chce znát stav na účtu, ale nepotřebuje vědět, kam odcházejí platby nebo kde člověk nakupuje. Zákon vůbec neprecizuje, jak údaje sdělovat,“ namítá Vobořil.
Důvod?
Úřady musí být schopny posoudit majetkové poměry žadatelů v hmotné nouzi. „Nás nebude zajímat, co a kde klient nakupuje. Digitální způsob dotazu zavádí zrychlení, žadatel dál nebude zbaven povinnosti se ke svým majetkovým poměrům pravdivě vyjádřit,“ tvrdí ředitelka.
Diskuse měla proběhnout v době přípravy novely. „Mohly se vyjádřit státní orgány i neziskové organizace včetně nás,“ vyčítá vládě právník. „Ministerstva běžně navrhnou zákon a zásadní věc v něm se objeví až během legislativního procesu ve Sněmovně bez odůvodnění a zhodnocení.“
Příspěvky vyřízené z gauče, poradenství klientům a úbytek administrativy, plánuje nový šéf Úřadu práce
Číst článek
„Můžete se ptát banky naprosto na cokoli a ta vám bude muset odpovědět. Doufejme, že se úředníci budou ptát jen na stav účtu. Myslím ale, že to skončí tím, že budou chodit kompletní výpisy z účtu žadatelů,“ předpovídá praxi po schválení současné podoby novely Vobořil.
Garancí je prý vymezení zákona o pomoci v hmotné nouzi i to, že státní orgán postupuje podle zákona nebo svévolně. „Nejde rozhodně o volnější ustanovení, než jaké v současnosti platí v zákoně o bankách,“ soudí úřednice.
„Naopak bych řekla, že dnešní ustanovení víc prolamují bankovní tajemství než to, co novela doplňuje,“ rozptyluje obavy odpůrců úpravy Jirková.
Poslechněte si celou diskuzi, audio je nahoře v článku.
