Budějovičtí se zastali jeden druhého. Toman si troufl na amerického obra
Matěj Toman
|
Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz
Budvar arénu znovu zaplnilo šest tisícovek fanoušků. Navzdory sněhové kalamitě, která postihla jižní Čechy, i tomu, že soupeřem Motoru bylo Kladno, předposlední tým extraligového pořadí. Fanoušci zřejmě vycítili, že budou svědky další zdařilé podívané. Nemýlili se. Jejich oblíbenci vyhráli 6:3 a bodovali podvanácté ze třinácti domácích utkání.
Jihočeši od začátku překypovali aktivitou. Potvrzoval to počet střel na branku 15:2 po úvodní třetině. Již krátce po prvním buly vyzkoušel brankáře Brízgalu střelou z pravého kruhu budějovický kapitán Milan Gulaš. Obrovskou příležitost měl ve třetí minutě Adam Kubík, ale neprosadil se bekhendem zblízka.
O dvě minuty později při trestu kladenského Slováčka předvedli domácí ukázkový ťukes, na jehož konci doklepl Jáchym Kondelík kotouč do odkryté branky. „Hlavně v první třetině jsme byli o hodně lepším týmem. Potvrdilo se, že se nám docela daří v posledních zápasech. Občas se sice najdou okénka, kdy dostaneme gól nebo pustíme soupeře do tlaku, ale snažíme se to nějak eliminovat,“ ohlíží se centr třetí formace Matěj Toman, jenž naskakuje s Filipem Přikrylem a Adamem Kubíkem na křídlech.
Na soupeři z města proslaveného kdysi výrobou oceli, ale i skvělým hokejem, bylo patrné, že si příliš neví rady s celoplošnou nátlakovou hrou precizně vyladěného Motoru. Kladenští začali přitvrzovat, což na vlastní kůži pocítil i Toman. U mantinelu chtěl pomstít napadeného spoluhráče a schytal za to pár boxerských direktů. „Adam Kubík zpracovával puk. Najel do něho jejich obránce. Myslím, že má být automatické zastat se našeho nejlepšího střelce,“ usmívá se dvaadvacetiletý šikula.
Před zákrokem nestačil zaregistrovat, že před ním stojí dvoumetrový Američan Chris Martenet. „Vůbec jsem si to neuvědomil. Koukal jsem spíše do ledu a jenom zaregistroval bílý dres. Ani jsem neměl v úmyslu nějak se poprat. Chtěl jsem dát najevo, že tohle se prostě nebude dít,“ komentuje o hlavu menší hokejista.
Nedlouho před polovinou základní hrací doby putoval za katr budějovický obránce Mikuláš Hovorka. Za pouhých šest vteřin jej obsluha propustila na svobodu. Hosté vyhráli buly po levici brankáře Hrachoviny a Ticháčkovu ránu od modré čáry úspěšně tečoval kapitán Radek Smoleňák.
„Vůbec jsem si neuvědomil, že jde o Marteneta. Koukal jsem spíše do ledu a jenom zaregistroval bílý dres. Ani jsem neměl v úmyslu nějak se poprat. Chtěl jsem dát najevo, že tohle se prostě nebude dít.“
Brzy nato se strhla bitka, v níž si nositel kladenského céčka vzal do parády svůj protějšek Milana Gulaše a zapojili se další hráči včetně kanadského otesánka Jakea Dotchina. „Hosté zkoušeli zlomit vývoj zápasu, ale my jsme se dokázali zastat jeden druhého. To je důležité. Aby soupeř viděl, že si nemůže dělat s námi co chce. Jsem rád, že jsme to zvládli a překlopili to zase na naši stranu,“ neopouští Tomana odhodlání.
Sotva se vrátila hra pět na pět, šel si na trestnou lavici promyslet zbytečnou agesivitu Jakub Klepiš a v přesilovce vrátil domácím vedení Gulaš mocným nápřahem před modrou čárou. Stejný borec na začátku třetí části zvýšil bekhendem na 3:1. „Byl to extrémně důležitý moment. Parádně nás nakopl. Kladenští určitě chtěli vstoupit líp do závěrečné dvacetiminutovky. Tohle jim úplně vzalo vítr z plachet,“ ohlíží se Toman za zlomovou situací.
„Kryt jsem sundal, už mě štval. Nechtěl jsem s tím hrát. Nějakou dobu jsem to ale musel nosit. Měl jsem zaražené zuby dovnitř po úderu loktem. Snad se mi nestane nic podobného.“
Poslední minuty v aréně na pravém břehu Vltavy byly hodně divoké. Z přečíslení dva na jednoho zvýšil Jakub Valský, vzápětí kontroval Jaromír Pytlík. Následoval pátý gól Motoru z hole Branta Harrise. Sveřepí Středočeši odvolali brankáře, inkasovali však pošesté. Prázdnou branku trefil Martin Beránek.
Konec? Ještě ne. Vedle boxu časoměřičů usedli na kus řeči Valský s Gulašim a hosté sáhli ke hře šest na tři, načež přidal definitivní, byť kosmetickou úpravu výsledku svým druhým gólem Smoleňák. „Naše oslabení ve třech nebylo ani trochu ideální. Bohužel, dostali jsme gól, pro soupeře šťastný, ale cítil jsem ze střídačky, že tam není žádná panika a zvládneme to,“ ujišťuje střední útočník, velmi dobře vybavený technicky i bruslařsky.
Dvacítka se mi vždy líbila, patřila tady Sailerovi a Lálovi
Do extraligového večera o první adventní neděli vstoupil Matěj Toman po delším čase bez obličejového krytu, který od něj převzal Jáchym Kondelík. „Jo, Kondel nafasoval kryt po mně, protože dostal pukem. Já to sundal, už mě to štvalo. Nechtěl jsem s tím hrát. Nějakou dobu jsem to ale musel nosit. Měl jsem zaražené zuby dovnitř po úderu loktem. Snad se mi nestane nic podobného,“ doufá nositel trochu magického čísla dvacet. „Vždycky se mi líbilo. Vybral jsem si ho již v dětství. V Budějovicích patřilo Petru Sailerovi a Jiřímu Lálovi,“ jmenuje slavné předchůdce.
Share on Facebook
