Články / Reporty

Nekonečná experimentální mše (William Basinski)

Nekonečná experimentální mše (William Basinski)

Julia Pátá | Články / Reporty | 03.12.2023

Když enfant terrible tuzemské promotérské scény Heartnoize v červnu oznámili, že texaský mistr ambientních loopů William Basinski v rámci svého turné The Last Symphony vystoupí v Praze, bylo mi hned jasné, že první prosincový večer chci strávit právě v Kostele U Salvátora. V zátiší evangelického svatostánku, který běžně zaštiťuje jiné experimentální události jako festival Alternativa nebo Spectaculare, plánoval Basinski odehrát některé nevydané nahrávky z 80. let spolu se skladbami ze čtyřiadvacátého alba Lamentations z roku 2020. Pro publikum ale připravil i několik „vánočních dárků“.

Není to poprvé, co Basinski zavítal se svou tvorbou a šarmem rock’n’rollové hvězdy do Česka. Pět let zpátky se s ním místní posluchači mohli seznámit v prostorách pražského Paláce Akropolis, kde mu sekundoval polský ambientní hudebník Tomasz Bednarczyk alias New Rome. Pro některé může být Basinského hudba naživo těžkou disciplínou. Jeho meditativní sety připomínají plynulé poslechové cvičení, kterým se musíte nechat pokorně vést nebo vyměnit kostelní lavice za sluchátka. Přesto mě vyprodaná experimentální mše pod taktovkou roztančeného Basinského pohltila a zanechala v transu do posledních minut bezmála hodinu a půl dlouhé „koncepční performance“.

Důmyslně propracovanými a minimalistickými kompozicemi táhlých, jemných zvukových ploch a dekonstruktivních postupů uvedla večer producentka na vzestupu a hybatelka současné české elektronické scény Natálie Pleváková. Z následovného půlhodinového intermezza se však nevytratila komorní obřadnost, kterou hudebnice nastolila. A to navzdory humorné vsuvce rozjařeného Basinského. Před prudkým nástupem prvních tónů jeho (za mě nejpůsobivějšího) alba Lamentations publikum pobavil pobouřením nad stavem hroutícího se světa. „Vím, že bych tady neměl klít, ale tahle společnost je plná sráčů, kteří se vás snaží vyždímat kvůli výdělku,“ dodal bujarý Basinski záhy se omlouvaje „pohledu shora“, pravděpodobně také přítomnému na pátečním koncertu.


fotogalerii z koncertu najdete tady

Pětašedesátiletý dychtivý „sběratel“ rozpadlých pásek poté roztočil kolo štěstěny. Vše, co následovalo, se odvíjelo v duchu fantasmagorických loopů, počínaje trackem The Wheel of Fortune, které doprovázela působivá světelná show a projekce proplétající se na křídově bílé klenbě. Zatímco oči přítomných bedlivě pozorovaly roztěkané ornamenty připomínající vizuály jeho nejpopulárnější desky Melancholia, Basinski dával na odiv svou nonšalantní choreografii za ambonou, zahalenou různě rozloženými páskami. Vrcholem jeho vystoupení byl bezesporu track O, My Daughter, O My Sorrow, při kterém se vokální samply srbské zpěvačky Radmily Dimić zvolna rozprostíraly po mohutných prostorách kostela.

Basinski připravil na konci také drobnou ochutnávku, jeho slovy „adventní dáreček“, remaku tracku Davida Bowieho, na kterém spolupracoval se svým letitým kolegou Carstenem Nicolaiem alias Alvem Notou. „A teď bacha. Ve skladbě uslyšíte zpěv Martina Gorea z Depeche Mode. Zní to báječně,“ zahlásil Basinski na sklonku večera. Po várce nejnovějších přírůstků se odebral do zátiší sakristie. Za přítomnosti přepracované Melancholie II, tentokrát výrazně užívající feedbacky, se ambientní bohoslužba rozplynula do éteru stejným způsobem, s jakým se do sebe postupně hroutí jeho loopy.

Info

William Basinski (us) + Natálie Pleváková
1. 12. 2023 Kostel U Salvátora, Praha

foto © Jakub Koumar

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace