Moderní zasněžovací systémy šetří vodu i energii. Když mrzne, vyrobí až 60 kubíků sněhu za hodinu
V některých střediscích v Česku můžete o tomto víkendu vyrazit na první lyžování sezóny. Na dalších místech vlekaři využívají příznivého počasí a dál zasněžují sjezdovky. Děla jsou dnes mnohem efektivnější než v minulosti a výroba umělého sněhu je díky moderním technologiím jednodušší a levnější. A navíc se dá celý systém ovládat z mobilu, třeba jako v Deštném v Orlických horách.
„Čerpací stanice je, dá se říct, srdce celého zasněžovacího systému. Kdybychom ji neměli, nejsme schopní dostat vodu na kopec,“ začíná prohlídku Michal Strnad, hlavní zasněžovací technik skiareálu v Deštném v Orlických horách.
Vodu systém čerpá z řeky Bělé, která protéká jen pár metrů od zasněžovací stanice. Uvnitř už zařízení pracuje na plné obrátky a odpovídá tomu i všudypřítomné hučení. „Tady můžete vidět rozvaděče, ty ovládají čerpadla,“ ukazuje Michal Strnad.
Venku je momentálně minus šest stupňů Celsia a zasněžování je v plném proudu. „Kolik je puštěných děl, záleží na teplotě. Neboli čím máte nižší teplotu, tím to dělo má vyšší sekundový průtok,“ vysvětluje technik a doplňuje, že průtok se obvykle pohybuje kolem 55 litrů za sekundu.
Chytřejší znamená šetrnější
Na modré sjezdovce stojí žluté statické sněžné dělo. „Je to jedno z nejmodernějších. Je na noze vysoké přibližně tři metry a díky tomu má větší dostřel. Kapénky mají delší čas na zmražení penzí a sníh je potom kvalitnější,“ vysvětluje Michal Strnad a vytahuje z kapsy bundy mobilní telefon.
Nejmodernější dělo totiž znamená, že není potřeba nic nastavovat přímo na něm, ale všechno se dá ovládat na dálku.
„Otevřeme si aplikaci, najdeme si šachtu, na které to dělo je, rozklikneme si ho už vidíme důležité parametry, jako je teplota, aktuální vlhkost vzduchu, průtok vody, tlak vody, teplota vody, kolik je otevřených ventilů,“ vyjmenovává expert na zasněžování.
Dnešní technologie zasněžování je v porovnání s obdobím před dvaceti lety k přírodě šetrnější. „Dělo si neustále v čase kontroluje teplotu, vlhkost a podle toho připíná nebo odpojuje jednotlivé okruhy,“ upřesňuje Michal Strnad.
Až 60 kubíků sněhu za hodinu
Přesouváme se do velína zasněžovacího systému. Odsud se neustále kontroluje, jestli všechno běží tak, jak má. „Máme tady všechna data,“ potvrzuje Petr Prouza, šéf ski areálů Deštné v Orlických horách.
„Moderní systém umožňuje zasněžovat při mezních teplotách okolo minus 2 až 2,5 stupňů Celsia, a to velmi rychle. Klíčové svahy dokáže ideálně zasněžit třeba během tří dnů,“ popisuje. „Ale nejlepší sníh je pro nás takový, který vůbec nevyrobíme. Tam je úspora největší.“
Na Monínci už zasněžují sjezdovky. Zůstal tu také sníh z minulé sezony schovaný pod speciální plachtou
Číst článek
Výhoda moderních zasněžovacích systémů je také v tom, že odebírají méně vody a šetří tím i elektrickou energii.
„Dají se spustit prakticky během minut a moderní sněžné dělo dokáže vyrobit za hodinu v základu okolo 13 kubíků sněhu, při těch mezních teplotách. Ale při lepších podmínkách taky dokáže vyrobit 60 kubíků při stejné spotřebě energie,“ říká Petr Prouza.
„Takže v momentě, kdy nastanou mrazy, stáhneme výkon 60 koncových zařízení, která využíváme při mezních teplotách, na třetinu nebo na míň, a tím šetříme obrovské množství energie.“
V některých lyžařských střediscích používají také technologii SNOWSat, která díky satelitním údajům a GPS online ukazuje, kolik a kde právě leží sněhu. Tady v Deštném v Orlických horách ji teď testují.
