Hlavní obsah

Nejhezčí Superb se do výroby nedostal. Slavný koncept překrásného kupé se dokonce automobilce načas ztratil

Foto: Škoda Auto

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Škoda na začátku listopadu představila čtvrtou generaci modelu Superb. Ta bude stejně jako předchůdce k dispozici jako liftback a kombík, my jsme si ale během premiéry vzpomněli na jedno kupé, které je s modelem Superb pevně spjaté.

Článek

Škoda Superb totiž existuje i v dvoudveřovém provedení. Pravda, nenese sice jméno Superb, a navíc se tohle auto ani nedostalo do výroby, s vlajkovou lodí mladoboleslavské značky je přesto pevně spojené a díky svému designu nezapomenutelné. A to je dokonce staré více než 20 let!

Řeč je samozřejmě o Škodě Tudor, designovém konceptu odhaleném v roce 2002, který zjednodušeně řečeno představuje kupé verzi první generace modelu Superb - i když původně byl Tudor navrhován nezávisle na Superbu. Ale o tom až později…

„V roce 2000 jsme od Wilfrieda Bockelmanna (tehdejší šéf oblasti technického vývoje ve Škoda Auto - pozn. red.) dostali za úkol navrhnout nějaká další auta mimo tehdy produkovanou trojici Fabia, Octavia a Superb. Vznikly tak třeba Fabia pick-up, Octavia kabriolet či Superb ve variantě kombi. Od začátku bylo jasné, že se sériově vyrábět nebudou, ale šlo o to ukázat naši kompetenci ke složitějším úkolům, zkrátka čeho všeho jsou designéři v Mladé Boleslavi schopni,“ vzpomíná Zdeněk Cibulka z designového oddělení značky, který pod vedením tehdejšího šéfdesignéra Thomase Ingenlatha navrhl právě velké čtyřmístné kupé s názvem Tudor.

A to Wilfrieda Bockelmanna zaujalo nejvíc. Tým v oddělení designu se tak pustil do další práce. Vznikl model v měřítku 1 : 4, ten se v počítači zvětšil a z něj se rovnou vyráběly díly pro plastový model ve skutečné velikosti. A pak hned následoval finální vůz. To vše během několika měsíců.

Původní návrh vypadal jinak

Výsledný koncept byl působivý - 4 803 mm dlouhý, 1 765 mm široký a 1 469 mm vysoký automobil s 2 803mm rozvorem zaujal zejména elegantní a uhlazenou siluetou s pozvolna klesající linií střechy. Zajímavé je, že původní vize byla odlišná.

„V nákresech nejdřív auto vypadalo úplně jinak, navrhli jsme totiž kompletně nový showcar s originální přední i zadní částí, odlišný od aktuální produkce,“ popisuje Zdeněk Cibulka. „Dostali jsme zelenou k tomu, nechat vyrobit maketu, museli jsme ale vzhled přece jen více přiblížit nějakému sériovému autu, konkrétně modelu Superb,“ dodává.

Ze sériového modelu proto byla bez větších změn převzatá přední maska a až na odlišná světla i zadní partie vozu.

Foto: Škoda Auto

Škoda Tudor.

Zadní lampy tedy byly originální. A na svou dobu netradiční. „Tehdy se světla dělala tak, že se udělala komora, do ní se daly žárovky a práce designéra spočívala jen v návrhu obrysového tvaru světla,“ vzpomíná Cibulka.

Tudor však nemá směrové a zpětné světlo umístěné vedle sebe, jak se to dělalo do té doby, ale oranžová žárovka směrového světla je ukryta za reflektorem zpětného světla. Světlo žárovky blinkru se odráží od odrazové plochy a svítí okolo reflektoru zpětného světla.

„Právě tady se navíc začal rodit typický světelný podpis ve tvaru písmene C, který se naplno rozvinul u Octavie druhé generace,“ poznamenává Cibulka. Červené krycí sklo zadních světel je totiž uspořádáno do tří stran obvodu reflektoru.

Dalším charakteristickým prvkem je stylizovaný nápis na zadních dveřích. Při návrhu jeho fontu se prý designéři už tehdy inspirovali českým křišťálem. „Hledali jsme nějaké písmo pro název modelu, odlišné od tehdejšího oficiálního fontu, něco jednoduchého, ale přitom výrazného,“ říká Zdeněk Cibulka. Ostře řezané písmo se později rozvinulo do celého tvarosloví, které se dostalo na produkční modely značky.

Foto: Škoda Auto

Škoda Tudor dostala i svébytný interiér.

Kupé Tudor si dnes spojujeme s elegantním tmavěčerveným metalickým lakem, původně se ale počítalo s metalízou šedohnědou. Škoda však krátce před premiérou na ženevském autosalonu barvu změnila.

Za zmínku stojí také interiér, zejména palubní deska se dvěma displeji. Pod výdechy klimatizace je velkoplošný displej navigace, druhý na středové konzole byl zamýšlen k ovládání klimatizace.

A interesantní byl výběr pohonné jednotky. Ve Škodovce sáhli po zážehovém 2,8litrovém šestiválci se 30 ventily a výkonem 142 kW (193 koní), spojeném s pětistupňovou manuální převodovkou. Poháněna byla přední kola.

V Indii se auto ztratilo

Po slavnostní premiéře na ženevském autosalonu v roce 2002, kde kupé vzbudilo spoustu obdivných reakcí, vůz zamířil do Škoda Muzea v Mladé Boleslavi. Tam si ho mohla prohlédnout nejen česká veřejnost.

Dramatické okolnosti provázely koncept při zapůjčení na výstavu do Indie. Po akci se totiž Tudor ztratil, a dokonce po něm bylo vyhlášeno pátrání. Tahle nepříjemnost naštěstí měla šťastný konec.

Automobil se po několika měsících našel odstavený v hale na vlakovém nádraží. Po návratu do Česka se musel kompletně renovovat do dnešní podoby. Dnes je Škoda Tudor vystavena v depozitáři Škoda Muzea v Mladé Boleslavi.

„Ještě dnes, když auto v muzeu vidím, cítím hrdost na to, jaký vůz se nám tehdy podařilo navrhnout,“ uzavírá Zdeněk Cibulka.

Reklama

Načítám