Olga Kalinová, která druhým rokem studuje na Technické univerzitě v Liberci (TUL), má dvě brigády. Korektorská práce souvisí se studiem, druhou dělá pro peníze. „Práci pro časopis mám pro sebe a pro zábavu, navíc se mi hodí do budoucna. Ta druhá brigáda je trošku nutnost,“ říká studentka programu Česká filologie pro praxi.

Obdobně je na tom i Daniela Joštová, která má tři různé brigády, dvě z nich mimo obor. Na nedostatek času na školu si přitom nestěžuje: „Člověk si líp zorganizuje čas. Mám lepší time management, než když jsem měla volno,“ přiznala pobaveně.

„Čeští studenti jsou podle zprávy Eurostudent ve srovnání se svými vrstevníky v evropských zemích nejpracovitější. Prací si během školy přivydělává plných 92 procent studentů. Přitom více než polovina nemá práci ve svém oboru,“ shrnul Adam Pluhař z oddělení komunikace a marketingu TUL.

Nepracuje osm procent studentů

Osmdesát procent z asi dvou set dotazovaných studentů, kteří se zúčastnili Kariérových dnů, uvedlo, že si při studiu vydělává. Třiačtyřicet procent z nich pracuje celoročně na částečný úvazek, pětatřicet procent bere příležitostné brigády. Dalších dvanáct procent brigádničí během prázdnin a dvě procenta jsou zaměstnaná celoročně. Studium si nekalí prací osm procent dotazovaných.

Podle Ondřeje Havelky z fakulty mechatroniky TUL, který je členem Studentské komory Rady vysokých škol, je velká část studentů nucena si vydělávat, aby pokryli náklady na studium.

„Jedna z věcí, na které pracujeme, jsou bezúročné půjčky, které by pak mohli studenti splácet po dokončení studií,“ informoval. Studium, nebo práce? Ideální je práce při studiu, shodli se většinově účastníci stejnojmenné diskuse. Akce Kariérové dny TUL pomáhá studentům s jejich budoucím uplatněním. Častým dotazem, které mladí lidé pokládali personalistům, byla možnost práce na zkrácený úvazek.

Nepracovat vůbec, nebo pracovat naplno?

„Určitě pracujte,“ povzbuzovala studenty kariérní poradkyně Radka Lankašová. Ať už kvůli penězům, pracovním návykům nebo zkušenostem – vždy si může člověk ujasnit, jestli mu víc vyhovuje práce pro zaměstnavatele, nebo jestli by raději rozjel vlastní podnik: „To zjistíte jenom tím, že budete pracovat.“

Alžběta Budinská, koordinátorka talentových programů ve Škoda Auto, varovala studenty, aby se do práce nehnali. Za extrémní považuje obě varianty – při škole vůbec nepracovat, nebo naopak pracovat naplno. „Pracovat budete celý život. Pokud nejste v životní tísni, máte kde bydlet, co jíst, nežeňte se do toho. Určitě dostudujte,“ apelovala na posluchače.

Veronika ze 2. ročníku ekonomické fakulty TUL se zaměřením na cestovní ruch pracovat při škole nezvládá. Času má málo, nepřidává jí ani dojíždění do Liberce. „Bylo by pro mě těžké skloubit volný čas a studium,“ pokrčila rameny. Finančně vychází – žije z naspořených peněz, nadto ji podporuje rodina. Jedním z negativních důsledků, které diskutující zmiňovali v souvislosti s přemírou práce při škole, bylo jednak ohrožení studia, ale i brzké vyhoření.

Nepřeberné možnosti, stačí zaťukat

Podle Tomáše Brokeše, HR manažera ze společnosti Knorr-Bremse, jsou výhodné krátkodobé i dlouhodobější programy ve firmách, které si studenty postupně zaučují. Nechávají je rozkoukat, projít si různými odděleními, aby přišli na to, co by je zajímalo. „Možnosti jsou úžasné. Jenom zaťukat na dveře těch firem,“ zakončil Brokeš.

V anketě o tom, kterou kompetenci získanou během studia považují s ohledem na svou budoucí práci za nejdůležitější, hlasovali studenti nejčastěji pro samostatnost, jazyky, zodpovědnost, schopnost komunikace, znalosti nebo time management. Do popředí vystoupily také manažerské dovednosti, práce pod tlakem, kritické myšlení, kreativita nebo disciplína.

„Analytické dovednosti jsou za mě jednička. Měnící se prostředí je jednotný prvek pravděpodobně pro všechny naše budoucí aktivity, které jsou teď těžko předpověditelné – nikdo nevíme, co bude. Takže je to věc, která se neztratí,“ uvedla Eva Boczanová z personální agentury Good Call.

Dále přednášející vyzdvihovali schopnosti práce v týmu, přizpůsobení se pravidlům, flexibilitu nebo kreativní myšlení. Neopomněli ani roli umělé inteligence (AI) na trhu práce, kvůli níž některé pozice zcela zaniknou.

Umělá inteligence jako konkurence i pomocník

„Zamyslete se, jestli vaše práce má dlouhodobou budoucnost. Už teď víme, že některé pozice přestanou existovat, je to otázka chvíle. Když se AI dobře používá, tak vás s lidským myšlením a kreativitou může krásně posunout,“ konstatovala Lankašová.

„Používám umělou inteligenci na denní bázi, ChatGPT je moje sekretářka, dělá za mě spoustu činností, které by mi zabraly mnoho času,“ přitakala doktorandka TUL Markéta Klíčová, která pracuje na vývoji nanovlákenných náplastí pro využití v medicíně. AI oceňuje pro její nesporné výhody – zvládne vyhodnotit obrovské soubory dat, které by nedokázal člověk pojmout a přečíst ani za celý život. Zároveň však upozornila na jakousi potřebu AI uspokojovat lidi.

„Občas tyto nástroje dělají vše pro to, aby nás uspokojily, abychom je dál využívali. Umělá inteligence si třeba vymyslí zdroj nebo situaci, která vůbec neexistuje, jenom proto, že mi chce poskytnout základ k tomu, co potřebuju,“ popsala Klíčová, podle níž je třeba AI kontrolovat a přemýšlet, jestli předkládá věci, které dávají smysl. „Vy jste ti, kdo ji ovládají, vy jste za to zodpovědní. Stejně jako já jsem zodpovědná za tu svou sekretářku,“ pronesla k aule plné studentů.

Už před téměř dvěma lety se odborníci shodli, že umělá inteligence je úplně běžná, byť byla tehdy řeč převážně o chatbotech, které na svých stránkách používají české i zahraniční firmy (31. 1. 2022):