Do sbírky plakátů a dalších výtvarných děl malíře Alfonse Muchy investovalo 2047 lidí a firem. Uvedla to 29. listopadu investiční galerie Portu Gallery, která sbírku před měsícem koupila a nabídla jako investiční příležitost. Průměrná investovaná částka byla 132 tisíc korun.

Portu Gallery chce sbírku držet tři až pět let, o případném prodeji rozhodnou všichni investoři. Galerie zároveň plánuje její další vystavování, v současnosti je sbírka k vidění v pražském Obecním domě.

Investice do sbírky byly možné od 28. října do úterý. Celková investovaná částka byla 270 milionů korun, tvořila ji odhadní cena sbírky 250 milionů korun a dvacet milionů korun odhadovaných jako náklady spojené s držením sbírky, jako jsou náklady za uskladnění v depozitáři či pojištění.

Investiční skupina Wood & Company, do níž Portu Gallery patří, si ponechala ve sbírce podíl v řádu desítek procent.

„Tento podíl však bude postupně redukovat sekundárním prodejem do rukou svých privátních klientů, kteří vyjádřili zájem o investici, nicméně ji nestihli zrealizovat například kvůli krátké upisovací lhůtě nebo optimalizaci svého cash-flow. Záměrem skupiny Wood je dlouhodobě si ponechat cílový podíl zhruba ve výši deset procent z celkového úpisu,“ uvedl zakladatel společnosti Portu Radim Krejčí.

Základ sbírky tvoří plakáty, kromě nich jsou v ní i olejomalby či skici. Počátek sbírky se váže s tenistou Ivanem Lendlem, který Muchovy slavné secesní plakáty shromáždil.

V roce 2014 od něj sbírku koupil podnikatel Richard Fuxa, média tehdy spekulovala o prodejní ceně kolem sedmdesáti milionů korun. Ani tehdy, ani nyní prodávající ani kupující strana hodnotu transakce nezveřejnila.

Alfons Mucha se stal fenoménem světového výtvarného umění a symbolem pařížské secese. Narodil se v Ivančicích v roce 1860, proslavil se v 90. letech 19. století při svém pobytu ve Francii. Tam na sebe poprvé výrazně upozornil plakátem Gismondy (1894) zhotoveným pro herečku Sarah Bernhardtovou, pro niž poté navrhoval divadelní kostýmy i jevištní dekorace.

V uměleckém prostředí Paříže se stal zakladatelem secesního uměleckého plakátu a propagátorem stylu Art nouveau, nazývaného i Le style Mucha. Vedle plakátů, divadelních výprav a kostýmů navrhoval Mucha i šperky, nádobí, čalounění, obálky knih a časopisů, viněty či jídelní lístky.

Od roku 1904 pobýval střídavě v Paříži a USA. V roce 1910 se vrátil do Čech. Zde se proslavil zejména svým cyklem dvaceti obrazů na motivy dějin slovanských národů s názvem Slovanská epopej, o jejíž vlastnictví se roky soudí Praha s Muchovými dědici.

Podle Muchova návrhu byla zhotovena jedna z vitráží v katedrále svatého Víta v Praze, podílel se i na výzdobě jednoho ze sálů pražského Obecního domu. Slavný malíř zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic.