Rukojmí jsou pro únosce komodita. Hamás si chce výměnami zlepšit reputaci, říká expert

Připomíná, že Izrael v minulosti své občany vyměňoval třeba i v poměru 1:1000. Vyjednávat také musí nejen s Hamásem, ale i s vlastní populací a příbuznými unesených. „My si slovo vyjednávat často zaměňujeme za ústupky, ale vyjednávat znamená komunikovat s cílem ovlivnit druhou stranu. Povaha ústupků je výsledkem kvality vyjednávání,“ konstatuje Dolnik.

Čtěte také

Šok, euforie i deprese. Psychický stav zajatců prochází po propuštění různými fázemi, vysvětluje psycholog Vymětal

Izrael podle něj má kontrolu nad tím, kteří vězni jsou propouštěni. Není mezi nimi například jediný vrah, jedná se o ženy a děti, které ve vězení strávily šest až devět měsíců za útoky nožem, ale i prohřešky typu házení kamení po vojácích či šíření propagandy.

Na výměně vězňů prý mají zájem obě strany, přičemž pro Hamás je výhodné nejdříve propustit ženy a děti, protože s jejich vězněním jsou spojené větší nároky. Navíc si tak chce zlepšit mezinárodní reputaci po brutálním masakru ze 7. října.

Dolnika přesto překvapuje, že Hamás přistoupil na relativně nízký poměr 1:3, jakmile ale dojde na vyjednávání o zajatých mužích a vojácích, lze prý očekávat, že podmínky už nebudou pro Izrael tak dobré.

„Lidé z Hamásu budou říkat, že poměr mrtvých Palestinců k Izraelcům v tom konfliktu je dlouhodobě 1:10. Tím pádem je jasné, že jeden izraelský život má pro všechny větší hodnotu než deset palestinských, a oni budou ten stejný poměr uplatňovat ve vyjednáváních,“ míní.

Cenná komodita

Operace na záchranu rukojmích v Gaze je podle Dolnika prakticky nemožná, protože jsou rozmístění v různých lokalitách. „Spekuluje se, že jsou drženi v tunelech, které protkávají celou Gazu, což je vlastně dobře, protože je důležité je ochránit před situacemi, kdy by mohli zemřít, například při přestřelce nebo bombardování.“

Většina únosů je podle experta motivována finančně a rukojmí je pro únosce komodita, o kterou se musí starat. Zvýšit své šance na přežití mohou i sami rukojmí: „Musí být únoscem vnímán jako člověk, něčí otec či bratr, vzbudit v něm emoci, aby pro něj bylo složitější toho člověka chladnokrevně zabít nebo mu ubližovat,“ vysvětluje.

Čtěte také

Izrael schválil dohodu o příměří. Konec války ani antisemitismu to ale nepřinese, myslí si antropolog Kalenda

„Když vám donese někdo něco k jídlu, tak mu poděkujete. Ptáte se ho na situaci a necháte si vyprávět, jak vidí svět a co ho motivuje dělat to, co dělá. Nehodnotíte to, ale snažíte se naslouchat a porozumět,“ dodává.

Cílem Hamásu podle něj bylo posílit svou reputaci před obyvateli Gazy, kterým nedokáže efektivně vládnout a jako militantní organizace byl v posledních letech velmi pasivní. Velkým teroristickým útokem proto chtěl vyvolat izraelskou odvetu, při níž budou umírat nevinní civilisté a jejich příbuzní se třeba také k Hamásu připojí.

Právě porozumění cílům a požadavkům teroristů je podle Dolnika zásadní: „Požadavek je závěr nějakého myšlenkového procesu. Oni nějak přemýšlí, a když jste jako vyjednavač schopen ten proces rozebrat na kostičky a znovu postavit, může se objevit možné řešení, které pro vás může být daleko přijatelnější než ten původní požadavek,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.