Hlavní obsah

Dřevěný „altán“ nad nádražím. Stojí to za dvě miliardy? ptají se architekti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: MHMP, Seznam Zprávy

Takto by jednou mohlo vypadat Hlavní nádraží v Praze.

Reklama

Oslovení architekti zpochybňují funkčnost, ale i vysokou cenu. Rozporuplné jsou zatím první reakce na vizualizace proměny Hlavního nádraží v Praze. Dominantou návrhu je vysoká dřevěná střešní konstrukce.

Článek

„Mně se ten návrh dřevěné konstrukce velice líbí, protože jsem příznivcem všech architektonických návrhů, kde je hlavním výrazovým prostředkem dřevo,“ hodnotí architekt Václav Aulický první vizualizace, za nimiž stojí architekti z kodaňského studia Henning Larsen Architects.

Sám se přitom proslavil spíše projekty velkých betonových staveb – budovou Transgasu nebo Žižkovskou věží, v posledních letech stál za přestavbou pražského Pankráce, kde projektoval výškové a kancelářské budovy.

Václav Aulický ale zároveň podotýká, že mu ze zveřejněných vizualizací není celá řada věcí jasná. „Třeba jestli by se měly vykácet ty krásné stromy, které jsou v parku před Hlavním nádražím. To bych vážně zvažoval,“ míní.

A obecně si klade i otázku, jestli je vůbec takto drahý projekt potřeba – cena rekonstrukce je vyčíslena na dvě miliardy korun.

„V Praze je potřeba dělat řadu věcí a tedy jestli by se ty dvě miliardy korun neměly věnovat nějakým jiným projektům než zrovna tomu, že se nad Hlavním nádražím udělá velký dřevěný altán,“ přemýšlí nahlas Václav Aulický. Ale opět opakuje, že řada důležitých detailů mu ještě není známá na detailnější rozbor.

+11

„Zlepšit stavbu lze i bez bourání“

I historik architektury Lukáš Beran zvažuje, zda je potřeba tak výrazně rekonstruovat relativně novou stavbu, která podle něj do velké míry plní svoji funkci. O funkčnosti nového řešení prý není úplně přesvědčený.

„Původní nádraží bylo velmi velkorysé, byl to velký volný prostor. Ta poslední modernizace tomu samozřejmě příliš nepomohla - cestujícím se postavily do cesty ty obchody a naopak pokladny se schovaly někam dolů. To nebylo šťastné a narušilo to základní koncepci té dopravní stavby,“ říká Beran, který se odborně věnuje především industriální architektuře či takzvanému brutalismu.

„Odstranění části té kryté a uzavřené masivní ocelové haly a nahrazení lehkým přístřeškem – nazývejme to správně, prostě je to přístřešek, není to hala – to je prostě velký otazník. Nebavím se o tom, jak je to architektonicky ztvárněno, bavím se o tom smyslu té akce, jaký to má důvod. Domnívám se, že zlepšit fungování té stavby lze i bez toho, aby se zbourala,“ podotýká Beran.

Město by podle něj mělo zvážit hospodárnost a ekologický rozměr přestavby za dvě miliardy korun.

„Stavby mají svoji uhlíkovou stopu, nějakou skrytou energii, která do ní byla uložená. A v momentě, kdy to zbouráte a nahradíte, tak je to příšerně neekologické. Vždycky je třeba uvažovat o tom, jak tu konstrukci využít, byť by to měla být jenom materie. Nemluvě o tom, že ta stavba je mimořádná architektura a je památkově chráněna,“ říká historik architektury.

Jedním z přínosů rekonstrukce má být návrat tramvajové tratě do Vrchlického sadů. Přestup z tramvaje na vlak či metro se tím zjednoduší.

„Je otázka, jestli by se pro tramvaj nenašlo místo na té nešťastné magistrále, kde by to byla krásná vyhlídková trasa. Tramvaj by mohla zastavovat přímo před Fantovou budovou, nemuselo by se od ní chodit půl kilometru. Ale magistrála je prostě posvátná a není politická vůle do ní jakkoliv zasáhnout,“ uzavírá Beran.

Jak bude přestavba Hlavního nádraží probíhat?

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy bude následovat podpis smluv a dopracování studie, která bude vycházet z požadavků zadavatelů i z názoru veřejnosti vycházejícího z druhého kola participace s obyvateli města a dalšími zájemci. Ta proběhne na přelomu letošního a příštího roku. Následně dojde k vypracování projektové dokumentace a jejího projednání pro povolování. Předpokládaný začátek realizace je v roce 2028 a podle předběžných odhadů by měla realizace stát asi dvě miliardy korun.

Inspirace v zahraničí?

Architekt Mikuláš Wittlich zase poukazuje na to, že velice podobné stavby už stojí jinde.

„Podobná stavba už existuje například v Koreji, je to Haesley Nine Bridges Golf Clubhouse. Nebo třeba centrální mešita v Cambridge. Na první pohled vypadají stejně, pouze jsou propracovanější. Ale samozřejmě bude záležet na konečné podobě, kterou zatím nikdo nezná,“ říká spoluautor nedávno dokončených přístaveb Nového Probošství na Pražském hradě.

Nádraží se může potýkat s problémy vycházejícími z otevřené střešní konstrukce, říká architekt.

„V zimě to bude složité, zřejmě bude sněžit až do vestibulu metra. Také si vybavuju, že před rekonstrukcí tam byly problémy s holuby hnízdícími ve střeše. Toto řešení si říká o to, aby tam ty problémy byly znovu,“ dodává.

Reklama

Doporučované