Čím to, že dnešní divadelní tvůrce tak přitahují rané hry Bertolta Brechta? Odpovědí může být to, že dříve, než se autor stal gurunem epického divadla a zcizovacího efektu, si zkoušel v rámci avantgardy nejrůznější tvůrčí postupy.
A tak postavy, které na jedné straně působí realisticky, na straně druhé se chovají značně iracionálně, konvenují dnešním post dramatickým trendům. Právě takovou hrou je i titul V houštinách měst z počátku dvacátých let minulého století v překladu Ludvíka Kundery a Rudolfa Vápeníka.
Je to hra opravdu zvláštní a velmi nesnadno uchopitelná. Není tedy divu, že v repertoáru divadel se prakticky neobjevuje.
