Ptám se: „Co píšete do formuláře do kolonky profese?“ – „Umělkyně!“ řekne. „Nebo multidisciplinární umělkyně. Pracuju s performancí, grafikou, filmem, fotkou… Dost mě to baví, spíš strašně než dost.“ Holka z pražského Podolí žije v Anglii. Děti, rodina, skoro pořád úsměv na rtech a nezlomitelný drajv jít si za svým.
Lidovky.cz: Co všechno se muselo stát, abyste držela v ruce magisterský diplom z věhlasné Royal College of Art v Londýně?
Málem jsem přišla o nohu. Spala na podlaze. Měla při škole tři zaměstnání. Někdy ani libru v kapse. Taky jsem se vdala, rozvedla a…
Lidovky.cz: … už víc snad ani neříkejte, zní to pekelně.
Vím, ale nenechala jsem se zlomit, nepřála jsem si nic víc než za každou cenu dokončit školu.
Lidovky.cz: Přece jen se zeptám: Jak to bylo s tou nohou?
To se stalo v době, kdy jsem utekla od manžela a jeho rodičů, kde jsme bydleli. Nedalo se tam dýchat. A jedna holka se svým klukem mě pozvali na víkend a já jsem ráda z těch svých průserů jela.
Hned první večer jsme to v baru přehnali s pitím a kdovíčím ještě, vrátili se domů a šli spát. Jenže přítel mé kamarádky za mnou přišel a vrhl se na mě. Vtom tam vtrhla ta kamarádka a začalo šílený rodeo. Šílený!
