Výroba elektřiny i ochrana pro rostliny. Mendelova univerzita testuje solární panely nad vinohrady
Symbióza solární energetiky a zemědělství. To je hlavní myšlenka takzvané agrovoltaiky. Panely chrání rostliny před prudkým sluncem nebo krupobitím a rostliny zase panely ochlazují. První česká agrovoltaika vzniká ve Starém Poddvorově na jihu Moravy. Vědci z Mendelovy univerzity tam spolu se soukromou společností právě v těchto dnech vysazují révu.
Jaroslav Svoboda ve Starém Poddvorově na Hodonínsku vysazuje vinnou révu. Nejde ale o běžně vysazování, protože nad budoucím vinohradem, se tyčí kovová konstrukce, na které jsou usazeny solární panely. Tím vzniká agrovoltaika.
„To je výroba elektřiny, která se děje v místě, kde současně běží i zemědělská výroba,“ vysvětluje ředitelka Moravských naftových dolů Jana Hamršmídová.
Pod skoro hotovou konstrukcí nyní zemědělci vysazují zhruba patnáct set rostlin. Je to Donau ryzlink a Ryzlink rýnský.
„Výroba elektřiny započne v průběhu jednoho měsíce a vinice začne rodit za tři roky, takže si tři roky počkáme a Mendelova univerzita bude zkoumat vliv agrovoltaiky na jejich zrání,“ ukazuje Pavel Kotásek z Moravských naftových dolů.
Podle vedoucího Ústavu vinohradnictví a zahradnictví Mendelovy univerzity Mojmíra Baroně, budou panely révu chránit třeba před prudkým letním sluncem. „Fotovoltaický systém nad vinohradem přináší zastínění. Díky tomu se keř nepřehřívá a nedostává do stresu. Současně je to ochrana před kroupami a dalšími povětrnostními podmínkami,“ říká Baroň.
Výměnný obchod
Jde především o experiment. Kromě fotovoltaiky společnost s univerzitou vysadí druhý vinohrad bez solárních panelů a pak porovnají úrodu na obou. Vědci navazují hlavně na výzkumy z Francie a Španělska.
„Na révě, která je kompatibilní s tímto systémem, se ukázalo, že ovlivnění panely je pozitivní. Chceme to proto vyzkoušet v našich světelných podmínkách a za pár let budeme chytřejší,“ myslí si Baroň.
Efekt agrovoltaiky by ale mohl být i obrácený. Zemědělské plodiny, nejen réva, by mohly v létě fotovoltaické panely ochlazovat
„Rostliny pod agrovoltaickou elektrárnou by si měly udržovat svoje mikroklima a teoreticky v horkých měsících by tak mohly přispět k procentnímu zvýšení účinnosti panelů,“ říká Michal Sasín, který se v Moravských naftových dolech zabývá moderními technologiemi.
Agrovoltaiky by mohly zemědělcům pomoci s energetickou soběstačností. Legislativně je to ale zatím problém. Fotovoltaické panely totiž není možné stavět na půdě vedené v Zemědělském půdním fondu.
„Tato agrovoltaika je v dobývacím prostoru po těžbě ropy a zemního plynu, takže bylo legislativně snazší výzkum zařídit, na samostatné zemědělské půdě toto ještě není dotaženo,“ vysvětluje Pavel Kotásek.
Vláda letos v říjnu schválila novelu, která umožní stavbu agrovoltaik i na zemědělské půdě, aniž by musela být vyňata ze Zemědělského půdního fondu. Poslanci novelu projednají na nejbližší schůzi.
