Na vzestupu je kromě Alzheimerovy choroby také Parkinsonova nemoc, kterou v Česku trpí zhruba 30 až 50 tisíc pacientů. Stoupá také počet cévních mozkových příhod, ty každoročně postihnou přibližně 25 tisíc Čechů.
Nárůst případů onemocnění mozku do značné míry odráží stárnutí populace. „Věk je rizikový faktor pro řadu neurologických chorob,“ řekl přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN Robert Jech. Například počet případů Parkinsonovy choroby vzrostl mezi lety 1990 a 2016 o 22 procent. „Když ale nezohledníme věk pacientů, pak jde o nárůst o 145 procent,“ upozornil Jech.
Poruchy paměti a nálad bychom neměli podceňovat, varuje neurolog Rusina |
Kromě věku ale existují i další rizika. Podle odborníků může mít vliv na výskyt neurodegenerativních chorob také to, kde žijeme. „Paradoxně jsou rizika větší v zemědělských oblastech než ve městě,“ uvedl Jech. Právě tam je totiž větší koncentrace toxických látek, jako jsou například pesticidy.
„Faktorů je ale celá řada, mohou to být i opakované údery do hlavy při kontaktních sportech,“ doplnil Jech s tím, že právě opakovaná drobná zachvění mozku mohou nastartovat neurodegenerativní proces.
Například zánětlivá onemocnění mozku ale podle Jecha klesají. Příčinou je například kvalitní péče či dostupnost antibiotik. Zároveň klesají také ztracená léta v důsledku mrtvice, upozornil Jech.
Parkinson jde poznat i z řeči
Nejčastějším příznakem neurologického onemocnění je podle Jecha změna řeči, může se ale projevit také špatnou motorikou, bolestí či změnami v náladě.
„Řeč je velmi důležitý komunikační prostředek. Je velmi komplexně řízená. Stačí málo, aby nefungovala tak, jak má,“ uvedl Jech. Nejčastější poruchou jazyka je podle něj afázie, tedy neschopnost formulovat myšlenku, nebo dysartrie, kdy pacient ví, co chce říct, ale neřekne to správně.
Právě poruchy řeči jsou důležitým příznakem, který je podle Jecha potřeba umět poznat. „Pokud vznikne náhle, například během několika minut, může jít o příznak mrtvice, která vyžaduje urgentní řešení. Pacient se v takových situacích nedokáže vyjádřit. Buď nemluví vůbec, nebo opakuje stejná jednoduchá slova nebo slabiky, a sám je tím nepříjemně překvapen,“ popsal Jech s tím, že v takovém případě jde o motorickou afázii.
Alzheimer trápí v Česku 160 tisíc pacientů. Čísla rostou, varují odborníci |
Druhým typem je senzorická afázie, kdy si pacient není vědom, že hovoří nesouvisle a podle Jecha tvoří „slovní salát“. Obě formy afázie se ale podle Jecha často míchají navzájem.
Řečové poruchy mohou ale podle odborníků značit také pozvolný projev jiného onemocnění. Například u Alzheimerovy nemoci může jít o poruchu obsahu řeči. U Parkinsonovy choroby je řeč tichá a monotónní, u amyotrofické laterální sklerózy (ALS) zase setřelá, pacientovi dělá problém pohyb jazykem a rty.
Neurologická klinika VFN se zabývá také výzkumem řeči a příznaků, které předcházejí vzniku neurodegenerativních poruch. Lékaři například díky analýze řeči umí rozpoznat první projevy Parkinsonovy nemoci, které jsou sluchem těžko postřehnutelné.
Třes přichází později. Jaké jsou první příznaky parkinsona? |
Každé neurodegenerativní onemocnění má podle lékaře Filipa Růžičky tři základní vlastnosti. „Jde o specifický typ bílkovinného shluku, počáteční postižení určitého místa v mozku a postupné šíření patologických změn v čase mozkovou tkání. Stupeň a konkrétní oblasti zasaženého mozku rozhodují o míře klinických příznaků, mezi které mohou patřit například různé typy afázie, poruchy paměti a orientace v prostoru, změny v chování, třes nebo nejistá chůze,“ uvedl Růžička.
Metoda FAST jako pomoc při mrtvici
Kromě Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci představují nejčastější onemocnění cévní mozkové příhody. Podle primářky Neurologické kliniky VFN Petry Rekové postihne mrtvice až 25 tisíc lidí ročně, navíc představuje až 40 procent smrtelných neurologických onemocnění.
„Bohužel nevím, jak velká část pacientů unikne diagnostice, protože mají lehké příznaky, podcení je a nedostaví se k vyšetření. Druhá část má naopak postižení tak výrazné, že zemřou, než se dostanou k lékařské péči,“ upozornila Reková.
Strach z nemoci je desetinásobně větší zabiják než nemoc sama, říká psychiatr |
Příznaky podle Rekové vznikají náhle, často jde například o poruchu řeči, citlivosti či rovnováhy. „Z 80 procent případů je jedním z příznaků postižení obličeje nebo řeči,“ uvedla Reková.
Lidé mohou k určení mrtvice použít metodu FAST, tedy Face (obličej), Arm (paže), Speech (řeč) a Time (čas). Pokud má člověk podezření, že někdo v jeho okolí prodělává mozkovou příhodu, měl by pacienta vyzvat, aby se usmál nebo vycenil zuby a předpažil. Také by měl pozorovat pacientovu řeč, zda mluví zřetelně či zda není zmatený.
Symptomem mrtvice je také například pokleslý ústní koutek či neschopnost předpažit obě horní končetiny a udržet je ve stejné výšce. Pokud lidé zaznamenají u postiženého alespoň jeden z příznaků, měli by podle Rekové neprodleně volat linku 155.
Na onemocnění upozorňuje i divadlo
Růžička se podílel také na divadelní adaptaci novely Vděk francouzské prozaičky Delphine de Vigan. Hru v listopadu uvedlo divadlo Viola. Hlavní hrdinka, kterou ztvárnila herečka Klára Cibulková, trpí afázií a nesmyslně zaměňuje či vynechává slova.
Právě Růžička při přípravě hry působil jako odborný poradce. „Veřejnost nemá koncept toho, jak včas poznat příznaky, abychom je mohli včas začít léčit,“ řekl s tím, že divadlo by mohlo podobné onemocnění lidem přiblížit.
Spolu s Cibulkovou vystupuje v inscenaci herečka Anna Kameníková a herec Ladislav Hampl. Režie se zhostila Martina Kinská, která je také autorkou divadelní adaptace.
