Do stávky jde 70 procent škol

Ještě v pátek se odborářům a Učitelské platformě, která kantory sdružuje, hlásily do stávky další a další školy. Kantorům vadí snižování objemu financí na platy pro kuchařky a školníky, omezení počtu odučených hodin a chaotický způsob řízení školství.

„Počet škol, které se zapojí do stávky, se blíží k 70 procentům z celkového počtu mateřských, základních a středních škol,“ uvedla mluvčí Českomoravských odborových svazů Jana Kašparová. „Do stávky se zapojují i školy, kde nepůsobí odbory. Oproti předchozím stávkám se letos zapojují hojně i mateřské školy. Raritou je Karlovarský kraj, tam bude největší počet zavřených škol právě mateřských,“ dodala Kašparová.

V Česku je asi 5,3 tisíce mateřských, 4,2 tisíce základních a skoro 1,3 tisíce středních škol. Zjišťování odborů a Učitelské platformy, kolik jich bude stávkovat, v pátek provázely zmatky.

Učitelská platforma vytvořila online mapu stávkujících škol, která v pátek pod návalem spadla, odpoledne měla už zaznamenáno přes milion návštěv.

„Skáče to hrozně rychle. V pátek odpoledne bylo zapsáno 3400 škol, ale pravděpodobně jich bude mnohem více. Přibývá to po stovkách za hodinu. Od odborů data nemáme, předpokládám, že je ani nemají,“ řekla Novinkám a Právu šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová.

Odboráři finální počty zveřejnit odmítli. „Čísla jsou zatím v regionech. Hlásí se nám další a další. Přesný počet stávkujících škol zveřejníme v pondělí,“ sdělila Kašparová. Dodala, že stávku podporují překvapivě i některé soukromé školy.

Kantory podporují i studenti pražských gymnázií Jana Keplera a Na Zatlance. V pondělí uspořádají pochod z Jungmannovy ulice přes most Legií k budově ministerstva školství.

„Iniciativa Studenti pro školství nesouhlasí se škrty, které vrátí české školství zpět do minulosti,“ uvedli studenti. Byť dnes sedí za vládní strany v Senátu, počínání studentů bývalý ředitel Keplerova gymnázia Jiří Růžička (TOP 09 a STAN) chápe.

„Marně ministr vysvětluje, zbytečně premiér kroutí hlavou a říká, že tomu nerozumí. Ano, stát má hluboko do kapsy a musí šetřit, ale jestli nás něco zachrání, tak to budou vzdělaní lidé. Proto jsou požadavky stávkujících namířeny proti avizovaným úsporám, které by kvalitu vzdělávání snížily. Omezovat počet vyučovaných hodin, snižovat platy nepedagogů nebo nechat napospas handicapované není cesta,“ řekl senátor.

Situaci ve školství podle Růžičky pomohou vyřešit jedině strukturální změny. Sám by byl pro zavedení školného na vysokých školách. Vláda by podle něj neměla snižovat o dvě procenta objem peněz na platy nepedagogických pracovníků.

„Spíš to navýšit, aby lidé neutíkali. Jiná cesta není. Ale myslím, že k tomu nakonec jednání politiků směřují. Teď už nemohou měnit rozpočet, ale mohou ho navýšit z rezervy,“ řekl Růžička Novinkám a Právu.

O nutných změnách hovořil i bývalý ministr školství a poslanec Petr Gazdík (STAN), který je v současnosti také ředitelem soukromého gymnázia. To se do stávky nezapojí. Nepedagogické pracovníky by podle Gazdíka mohli platit zřizovatelé čili města a obce. „Ale je to na jednání se samosprávami a nedá se to změnit během dvou nebo tří měsíců,“ řekl Právu. Jinak odbory nechápe. „Nejsou mi jasné důvody stávky, odbory to nebyly schopné vysvětlit. Řeči ‚Chceme víc peněz‘, když máme čtvrtmiliardový deficit způsobený mandatorními výdaji minulých vlád, nejsou řešení,“ uvedl Gazdík.

Jeho kolegyně z hnutí, poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková, pokládá za legitimní výhledově přesunout prostředky na provozní zaměstnance na zřizovatele škol.

„Tabulkový plat provozních pracovníků je malý a není divu, že školy mají problém lidi udržet,“ uvedla. Stávku však nechápe. „Měla by být krajním řešením. Odbory by měly mít vůli se dohodnout,“ dodala.

Senátor z výboru pro vzdělání Josef Klement (KDU-ČSL) by ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) poradil, aby změnil styl jednání. „Měl by lépe komunikovat s odbory a nevypouštět balonky, které pedagogickou veřejnost akorát popudí. Pak by se situace výrazně zklidnila. Myslím, že situace je řešitelná jinou cestou než cestou stávky,“ uvedl.

Ani největší stávka v dějinách by podle Klementa neměla vést k odvolání Beka. „Ministři se v některých resortech měnili často a nikdy to nepřineslo nic pozitivního,“ podotkl.

Stávku podpořilo opoziční hnutí ANO. „Vláda ignoruje požadavky odborů, požadavky škol. Kromě škrtů pozic nepedagogických pracovníků byla poslední kapkou změna systému financování škol, když školy jsou nuceny snižovat počty odučených hodin, což ohrožuje kvalitu výuky,“ řekla Novinkám a Právu poslankyně Jana Berkovcová (ANO).