Prokrastinace a chybějící smysl života jdou ruku v ruce. Lidé se silnou vůlí ale rychleji vyhoří, tvrdí publicista Ludwig

24. listopad 2023

Autor bestselleru Konec prokrastinace Petr Ludwig tvrdí, že velkým paradoxem současného západního světa je, že i když prodáte firmu za několik miliard, nutně to neznamená, že jste spokojený a hlavně šťastný člověk. „Proto dnes firmy řeší krizi smyslu práce – a je to i jeden z důvodů, proč je tak velký růst depresí,“ tvrdí podnikatel a publicista v pořadu Hovory.

„Když totiž vědci zkoumali, proč lidé na Wall Street berou úplně nejvíc antidepresiv, zjistili, že jednou z hlavních příčin je nedostatek smyslu v práci, kterou ti lidé dělají.“

Čtěte také

Ludwigovo hlavní téma je ale stále prokrastinace, respektive odkládání úkolů. „Člověk ví, co by měl děla, ví, že by chtěl být zdravý, takže jinak jíst nebo sportovat. Nedokáže se do toho ale ,dokopat‘. A v tom občas selháváme úplně všichni.“

„Dá se tak naučit omezení, snížení prokrastinace – a těm, co se to podaří, jsou pak spokojenější, zdravější a dožívají se vyššího vědu, mají úspěch v práci i kariéře.“

Nezaměňujte ji ale s nudou nebo odpočinkem. „Odpočívání je regenerace energie a je pro nás naprosto klíčový. I lenost, tedy nedělat nic, bývá občas příjemné, ale prokrastinace je už ze své definice spojená s pocity výčitek a selhání,“ vysvětluje.

Čtěte také

„Teď částečně žiji v Asii a překvapilo mě, že pro ně prokrastinace ohromné téma, ale mají to trochu jinak než my. Asiaté mají silnou disciplínu, dokážou hodně a dlouho pracovat, ale i na něčem, co nemá smysl – a pak se často objevuje syndrom vyhoření.“

Prokrastinace a chybějící smysl života jdou ruku v ruce. „Jednou z hlavním příčin prokrastinace je ve smyslu tohoto konání, až pak následuje nedostatek vůle. A když má člověk silnou vůli, může zas rychleji vyhořet – pracuje totiž intenzivně na něčem, co mu nedává smysl.“

Petr Ludwig, odnikatel, publicista a spisovatel, zaměřuje se na téma prokrastinace

Petr Ludwig

Vystudoval IT inženýrství, vlastní firmu a natáčí podcast. Před covidovou pandemií žil v New Yorku, dnes v Singapuru.

„Na sociálních sítích nekonzumuju, ale tvořím. Je očividné, že Evropa v používání umělé inteligence zaostává ve srovnání s Asií nebo Spojenými státy,“ naznačuje. Také tvrdí, že jeho cílem je pomáhat lidem, aby uměli fungovat ve 21. století.

Proč by měla být ve veřejném prostoru nejvíc slyšet hlavně data a fakta? Jak lidem naordinovat pokoru a laskavost v době algoritmů, které společnosti rozdělují? Poslechněte si Hovory, ptá se Petr Šimůnek.

autoři: Petr Šimůnek , lup
Spustit audio

Související