Eva Turnová: Konec prokrastinace
„Rádi necháváme vše na poslední chvíli. Ospravedlňujeme to tím, že pod tlakem se nám pracuje nejlépe. Výzkumy však ukazují, že opak je pravdou. Odkládání úkolů na nejzazší možný termín způsobuje stres a neefektivitu,“ píše Petr Ludwig ve své knize Konec prokrastinace.
Jenže co s tím, když na vás nic neplatí. „Teď je dvojčíslo, máš velkou šanci udělat si polštář,“ radí mi redaktor. Já ale dobře vím, kdy přesně je deadline a že čas do něj využiju beze zbytku.
Čtěte také
Do poslední chvíle si hýčkám nedopsanou pointu, jdu vrátit prošlé léky, darovat krev, vylovit trsátka z filtru pračky a poté vyrážím pro černý sprej na kůži, abych si mohla nastříkat zimní boty. Nedejbože, kdyby někdo na ulici zkolaboval a potřeboval aplikovat dýchání z úst do úst. To by prostě sloupek nebyl.
Je jen jeden opravdovější prokrastinátor větší než já a tím je nestor české industriální scény Lukáš.
„V pátek mám čtení a rádi by tam i hudbu, jenže kapela nemůže,“ svěřuju se mu.
Čtěte také
„Žádnej problém, udělám podklady ze samplů a zahrajem to do toho ve dvou. Já na kytaru, ty na basu. Určitě zvládnu nejmíň pět písniček, spíš víc. Vždycky po čtyřsloupkovém bloku jedna, to máš dohromady dvacet sloupků. Ve středu dáme zkoušku.“
Ve středu ráno Lukáš volá: „Dáme zkoušku až ve čtvrtek. Vypadá to, že budeš číst sloupky v blocích po pěti, takže písničky budou jenom čtyři. To bohatě stačí. Je to přece hlavně literární večer.“
Ve čtvrtek přisviští SMS. „Sjedem si to v pátek těsně před odjezdem.“
V noci ze čtvrtka na pátek krátce blikne Lukášova zelená kulička na Facebooku: „Vzbuď mě ráno v deset, nech to dlouho zvonit, nebo se zabiju. Tu zkoušku už nestihnem, ale neboj, dáme to. Přečteš prostě dvakrát šest sloupků v kuse a na závěr osm. A zahrajem tři věci. Přinejhorším dvě.“
Jsme na místě, všechno je nachystané, nadechuju se ke čtení, když mi Lukáš zašeptá do ucha:
„Co kdybys to normálně celý jenom přečetla?“
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
