Zdroj: Česká televize
V Senátu se ve čtvrtek představily zbývající dva tucty z pěti desítek kandidátů, z nichž bude horní parlamentní komora příští týden obsazovat šest z 18 míst v Radě České televize (ČT). Mezi kandidáty dnes byli někdejší předseda Rady ČT Jan Mrzena, bývalý místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Bezouška, nakladatel a spisovatel Jiří Padevět, bývalý vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo Pavel Nevtípil, bývalý disident, diplomat a senátor Michael Žantovský nebo někdejší šéf Českého rozhlasu Richard Medek, který se vyslovil mimo jiné proti komercionalizaci programu ČT.
„Program by neměl býti žádným způsobem ovlivněn komercionalizací," uvedl Medek. Je podle svých slov příznivcem „čistého řešení" po vzoru BBC a příjmy z reklamy vnímá jako nejkrajnější možnost. „V České televizi by neměla být žádná reklama, pokud možno," řekl Medek. Mrzena ocenil, že se na volbě rady podílí kromě Sněmovny také Senát, zdůraznil roli rady při kontrole hospodaření ČT, vadí mu přílišná komercionalizace. Označil se za „osobnost nezávislou, která nepodléhá politickým a lobbistickým tlakům".
Žantovský mimo jiné uvedl, že ČT může sehrát zásadní roli v oblasti nových médií, rezervy má v atraktivitě programové nabídky pro mladé a musí plnit roli v boji s dezinformacemi. Uvedl, že by jeho činnost radního neovlivnilo to, že je jedním ze zahraničně-politických poradců současného prezidenta Petra Pavla a působí ve správní radě jedné z developerských skupin.
Bezouška uvedl, že ČT by mohla být žánrově bohatší. „Česká televize se zbytečně bojí dělat zábavu, pořady typu České sody," řekl mimo jiné. Šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková uvedla, že ČT by měla držet krok s vývojem technologií a zvyšovat svoji důvěryhodnost. Podle ní by veřejnoprávní televize měla být odvážnější, silnou a sebevědomou institucí, která by neměla závodit s komerčními subjekty.
Staronový kandidát do Rady ČT Padevět označil veřejnoprávní televizi za profesionální ve zpravodajství i dramaturgické tvorbě. „Je schopná přinést informace o události tak, aby to divák pochopil," uvedl. ČT by podle něj měla dát větší akcent na zahraniční zpravodajství a mít pořad vysvětlující dezinformace typu, že Země není kulatá. „Jsem velkým zastáncem zvýšení koncesionářských poplatků, jejich současnou výši pokládám za směšnou," dodal.
Staronovým adeptem je také sociolog Martin Převrátil, někdejší šéf agentury pro výzkum veřejného mínění Ipsos. ČT by se podle něj měla více orientovat na on-line prostor kvůli oslovení mladé generace. Ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze se pozastavil nad tím, že podíl osobních nákladů na výdajích televize v minulých dvou letech vzrostl meziročně z 22 na 35 procent.
Sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor o znovuzvolení do rady usiluje kvůli uplatnění svých zkušeností. Chce se zasazovat o udržení principu veřejnoprávnosti a atraktivnosti. Další bývalý člen rady, scénárista a režisér Vlastimil Venclík, apeloval na to, aby ČT s využitím nových technologií dělala znovu filmy s důrazem na pravdivost příběhu, kvalitu a kreativnost a vybočit z kontextu stereotypnosti. „Vyžaduje to odvahu. Zábavu a podívanou, to umějí dělat všude," uvedl Venclík. Další bývalý člen Rady ČT Jiří Voráč by v případě zvolení podporoval nezávislost a kritickou nestrannost veřejnoprávní televize v dezinformační válce, stejně jako regionalizaci ve zpravodajství i dramatickém vysílání.
Mediální analytik a bývalý místopředseda Rady Českého rozhlasu Ivan Tesař pokládá za hlavní spolupráci Rady ČT s její dozorčí komisí kvůli vhledu do hospodaření veřejnoprávní televize. Lektor na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně Jaromír Volek vytkl současné Radě ČT malou komunikativnost a strojové řešení stížností. Doporučil zvážit nahrazení koncesionářských poplatků daní podobně jako ve Švédsku.
Režisér a dokumentarista Martin Vadas označil za problém, že Rada ČT trvá na 30procentní sledovanosti, což vede k podbízivosti. Největší strach má z amatérizace veřejné služby v důsledku nedostatku příjmů. Filmový producent a bývalý produkční ČT Martin Vandas uvedl, že ČT v podstatě rezignovala na to oslovit dospívající.
Nevtípil přiznal, že zatím neobdržel lustrační osvědčení, které je podmínkou pro připuštění k volbě. „Nikdy jsem nebyl v žádných složkách," zdůraznil. Nabídl své třicetileté zkušenosti policisty. „Jsem odolný vůči zátěži, vůči stresu, vůči různým tlakům," řekl. Zvýšení koncesionářských poplatků by mu nevadilo, pokud by nebylo razantní.
Znalost prostředí a schopnost dávat data do souvislostí uvedla jako přednost bývalá rozhlasová a televizní moderátorka Veronika Sedláčková, která je nyní mluvčí Ústavu organické chemie a biochemie. Vysílání ČT by podle ní mělo více odrážet „diverzitu názorů" včetně zastoupení menšin a mělo by být více zaměřeno na regiony. Veřejnoprávní televize by podle Sedláčkové měla vytvořit pouto a sounáležitost co nejširší palety společenských vrstev a skupin.
Senát bude příští týden vybírat šest členů rady z 49 adeptů, kteří byli nominováni zavedenými spolky a institucemi. Volit je bude v tajném hlasování, které bude moci být dvoukolové. Zbývajících 12 členů rady obsazuje Sněmovna, která před přijetím nedávné novely volila jak členy Rady ČT, tak Rady Českého rozhlasu. Také v této devítičlenné radě bude Senát do budoucna nově obsazovat třetinu míst, přičemž zbývajících šest členů bude nadále vybírat Sněmovna.
-čtk-
Tagy
