Amsterodam - V postranní uličce nedaleko vlakové stanice v nizozemském Voorburgu jsou otevřená obří vrata a ke vchodu neustále přijíždějí další lidé na kolech, v autech, ale přicházejí i pěšky. Nachází se zde hlavní výdejní místo potravinové banky pro celou oblast. Místní vevnitř stráví několik minut a vycházejí ven většinou se dvěma taškami plnými jídla, od konzerv, přes těstoviny, až po chleba či ovoce a zeleninu. Počet klientů zařízení bohužel neustále stoupá, nyní jich je asi 200, řekla ČTK dobrovolnice Francien, která pro potravinovou banku pracuje už přes rok. Právě chudoba a vzrůstající životní náklady jsou jedním z hlavních témat dnešních parlamentních voleb v zemi.
V nedalekém okolí na předměstí Haagu se nacházejí ještě další dvě menší výdejní místa, ve dvou kostelích, kam si lidé mohou každý týden dojít pro potravinovou pomoc. Výdejním dnem je středa. "Lidé dostávají základní potraviny. Vždycky máme k dispozici chleba. Máme tady pekárnu, která nám daruje to, co jí zbyde. Pak mohou klienti dostat například i těstoviny, různé omáčky, aby si mohli uvařit jednoduchá jídla. Někdy máme i ovoce a zeleninu, ale každý týden se to liší. Záleží na tom, co se nám podaří získat od dárců," říká Francien a ukazuje přepravky, ze kterých potraviny pro příchozí rozdělují.
Potraviny dostávají od nejrůznějších dárců, někdy podle jejích slov získají i peníze a za ně mohou jídlo koupit. "Jindy stojíme u obchodů, když lidé nakupují a poprosíme je, zda by pro nás nechtěli něco nakoupit. Říkáme jim, co bychom nejvíce potřebovali," popisuje nizozemská dobrovolnice, bývalá profesionální volejbalistka a trenérka, která si nyní dává pauzu od práce a poohlíží se po nové pracovní příležitosti. Přestávku využila právě k dobrovolnické práci v potravinové bance.
Jak dodává, v porovnání s čísly před dvěma nebo třemi lety se počet klientů místní potravinové banky zdvojnásobil. Lidé nicméně nemohou jen ze dne na den přijít, musí se předem registrovat a prokázat, že se ocitli v tak svízelné situaci, že pomoc skutečně potřebují.
"Naši klienti jsou různí. Někteří mají práci, jiní ne. Jsou to lidé s velkými rodinami. V Nizozemsku se poslední dobou hodně věcí zdražilo a v nouzi se může ocitnout každý z nás. Najednou například onemocníte a jste odkázáni na pomoc druhých," říká Francien. "Když k nám lidé přicházejí poprvé, trochu se i stydí, že se musí spoléhat na potravinovou pomoc. My se jim snažíme vysvětlit, že z toho nemají mít špatný pocit," dodává. Zažívá totiž také příběhy se šťastným koncem, kdy některý z klientů dorazí a řekne jim, že přišel naposledy, protože si našel novou práci a potravinovou pomoc už nebude potřebovat.
Právě to, jak se jednotlivé strany staví k řešení problému chudoby v zemi, hrálo u Francien důležitou roli při rozhodování, komu dá v dnešních volbách svůj hlas. "Posledních 13 let jsme měli vládu, která podle mého názoru usnadňovala život těm, kteří se měli dobře. Já ale věřím v solidaritu a myslím si, že když se někdo má dobře, je třeba i pomáhat lidem v nouzi, kteří to potřebují," myslí si dobrovolnice z potravinové banky. Změní se podle ní něco po nynějších volbách? "Doufám, že ano! Ale bude to ještě dlouhá cesta," uzavřela.
Národní zastřešující organizace pro 176 nizozemských potravinových bank uvádí, že každý týden obsluhují celkem 38.000 domácností – 100.000 lidí – a že 1,2 milionu lidí v zemi žije pod hranicí chudoby.
