Natěrač je srdcovka, říká znovu režírující Paulová před olomouckou premiérou

  15:54
Herečka Jana Paulová se po čase vrací do Moravského divadla v Olomouci na režisérskou židli. Po ruské klasice – Gogolově Revizorovi – se tentokrát ujala komedie Natěrač, jež bude mít premiéru v pátek. Právě v této kultovní inscenaci v Divadle Kalich v režii Ladislava Vymětala neuvěřitelných 20 let excelovala po boku svého hereckého kolegy Pavla Zedníčka.

Od roku 1994, kdy měl premiéru, se Natěrač od Donalda Churchilla dočkal v Divadle Kalich pěti set vyprodaných repríz. Jak na to vzpomínáte?
Vzhledem k tomu, že už to asi devět let nehraji, mám něco v mlze. Ale ano, samozřejmě jsme to hráli dlouho, takže to tam naskakuje. Teď mě to moc baví, pracuji se skvělými kolegy, kteří jsou neuvěřitelně talentovaní.

Příběh o klasickém milostném trojúhelníku a pomstě zhrzené manželky baví diváky po celém světě. Proč si myslíte, že je komedie tak úspěšná?
Je to čistá oddechovka. Oproti Revizorovi, kde bylo velké obsazení, navíc ruská klasika není úplně můj šálek čaje, je tohle mnohem jednodušší. Natěrač je srdcovka, komedie, o které si myslím, že vím úplně všechno. Hraje se pro diváky, aby si u ní odpočinuli a zasmáli se. Je fajn vyzkoušet si to znovu na jiném publiku s jinými herci a vidět, jak to funguje.

Jak jste Natěrače režijně pojala?
Důsledně jsem tuto komedii nedělala jinak, než jsme to hráli s Pavlem Zedníčkem. Během těch dvou dekád jsme si poctivě přišli na to, jak tento titul hrát, co na diváky funguje. Takže vymýšlet něco nového nemělo smysl.

Přestože se zápletka může zdát banální, pro herce je part velmi obtížný...
Celá komedie stojí na třech hercích, ale ti se tam setkají jen na chvíli, takže táhnout dvě hodiny zábavy a legrace jen ve dvou není snadné a je to i energeticky velmi náročné.

A jak vy zvládáte dva měsíce dojíždět na zkoušky do Olomouce?
V mém domovském Divadle Kalich aktuálně hraji v pěti komediích, takže po dnešní zkoušce v Moravském divadle se přesouvám do Brna, kde mám představení, a pak se v noci zase budu vracet do Olomouce na generálku. Jsem v jednom kole, ale užívám si to. Jen mě mrzí, že jsem ještě neviděla vánoční město.

Co byste olomouckému Natěrači před premiérou popřála?
Aby ho lidi měli stejně rádi, jako měli našeho, a aby bavil nejen diváky, ale i herce. Když se na jevišti herci mají rádi a baví je to, tak se ta radost přenáší do hlediště. U téhle komedie je jedním z nejdůležitějších partnerů herců publikum, tak jim přeji, aby si dobře vzájemně rozuměli.

Natěrač

Komedie Natěrač (v anglickém originále The Decorator) pochází z pera úspěšného dramatika, scénáristy a herce Donalda Churchilla. Patří do žánru takzvaných „čistých komedií“, které si za svůj cíl kladou jediné. Pobavit diváka za použití všech možných komediálních a divadelních prostředků.

Churchill patří k mistrům tohoto žánru a jeho komedie jsou divácky oblíbené nejen v Anglii, ale i v zahraničí. Premiéra Natěrače se uskutečnila v anglickém Watfordu v říjnu roku 1985, poté se úspěšně hrála nejen po celé Evropě, ale také v Mexiku, Argentině, Austrálii, Izraeli, ve Spojených státech amerických, v Kanadě, na Novém Zélandu nebo v severní Africe.

V inscenaci vystupují jen tři herci. Role natěrače a zatím neúspěšného herce Waltera se v Moravském divadle zhostil šéf souboru činohry Roman Vencl, Lenka Kočišová hraje manželku Marciu, která ho podvádí. Ústřední trojici doplňuje Jana Posníková, jejíž postava Jane nachytá svého muže při nevěře s Marcií a hrozí jí, že vše na oplátku poví jejímu manželovi.