Íránské drony Šahíd-136: smrt přicházející z oblohy

Probíhající konflikt na Ukrajině světu jasně ukázal, že moderní válčení se neobejde bez příspěvku bezpilotních bojových prostředků. Velké oblibě se těší především sebevražedné drony schopné útočit na výzbroj, infrastrukturu i živou sílu nepřítele. Na ruské straně je potom nejpoužívanějším dronem tohoto typu íránský Šahíd-136. 

Dron a jeho specifikace

Sebevražedné UAV (Unmanned Air Vehicle – bezpilotní vzdušný prostředek), které íránská armáda využívá oficiálně od roku 2021 je 3,5 metru dlouhé a má rozpětí křídel 2,5 metru. Tento stroj vyráběný íránskou společností HESA využívá designu delta křídla s čtyřválcovým dvoutaktním pístovým motorem Mado MD550 umístěným v zadní části trupu. Hmotnost dronu je 200 kg ke kterým je možné přidat 40 kg zátěže ve formě výbušné hlavice. 

Dron Šahíd-136 má maximální rychlost 185 km za hodinu a jeho dolet je asi 2500 tisíce km. Šahíd 136 je v současné době licenčně vyráběn i přímo v Rusku, pod jménem Geran-2. Není tajemstvím, že dron využívá některých západních technologií, které Írán různými způsoby získal v průběhu minulých dekád a integroval je do svého zbrojního programu.

V případě UAV Šahíd-136 se jedná o jeden z celé série dronů Šahíd, která zahrnuje jak sebevražedné prostředky různých velikostí, tak velké pozorovací drony. Největším dronem z „rodiny Šahíd“ je potom průzkumný Šahíd-149, který má představovat analogii ke známému americkému dronu MQ-9 Reaper.

Také Rusko v konfliktu používá i další drony s označením Šahíd, přesné počty však známé nejsou. Zveřejněna byla však ruská objednávka 2400 kusů dronů Šahíd, avšak bez specifikace jednotlivých typů. V minulosti bylo zaznamenáno nasazení dronů Šahíd různých variant i v konfliktu v Sýrii a sestřelení několik z nich hlásil v minulosti i Izrael, a právě stroje typu Šahíd-136 se zúčastnily i útoků na saúdskoarabské ropné terminály v roce 2019. Írán dodával tyto drony i jedné ze stran ozbrojeného konfliktu v Jemenu, za což si taktéž vysloužil ostrou kritiku mezinárodního společenství.

Šahíd 136 na Ukrajině

Stejně jako ostatní drony stejného typu a určení je Šahíd-136 využíván k útokům na území nepřítele bez riskování vlastních ztrát. Ruská armáda je však využívá především k útokům na infrastrukturu a civilní cíle v ukrajinském vnitrozemí. Je to umožněno relativně nízkou cenou dronu. Díky tomu nemusí pro tento typ útoku vyčerpávat zásoby extrémně drahých a přesných raket typu Iskander nebo Kalibr. Drony Šahíd-136 tak útočily a zabíjely i v civilních oblastech měst jako je Kyjev nebo Dnipro. 

V měsících po prvním nasazení dronů Šahíd 136 na konci léta 2022 se úspěšnost ukrajinské protivzdušné obrany při sestřelování těchto dronů pohybovala na úrovni 60 procent, od té doby pak ještě o několik málo procent vzrostla. 

Používání sebevražedných dronů má kromě přímého destruktivního významu i význam sekundární v podobě vyčerpávání protivzdušné obrany protivníka a jejích zdrojů. Zatímco jeden dron typu Šahíd-136 stojí i s výzbrojí nějakých 20-30 tisíc dolarů (pro srovnání, jedna raketa typu Kalibr vyjde na jeden milion dolarů), protivzdušné střely, které je mají sestřelovat, jsou často výrazně dražší. Obránce tak vynakládá výrazně více prostředků než útočník. 

Závěrem

Dosavadní nasazení íránských dronů v ukrajinském konfliktu je v přesném souladu s vývojem moderních pravidel ozbrojených konfliktů, stejně tak potom poukazuje na další sblížení režimů v Moskvě a Teheránu. 

Nasazení sebevražedných dronů Šahíd, stejně jako nasazení tureckých dronů Bayraktar na straně Ukrajiny, se z vojenského hlediska ukazuje jako velmi úspěšné. Lze proto očekávat, že i další státy budou chtít navýšit sílu flotil svých dronů a plánovači budou taktiku čím dál tím častěji přizpůsobovat právě možnostem jejich nasazení.