Jednání zkrachovalo, kraj chce pozemek pro silnici v Olomouci vyvlastnit

O nutnosti odlehčit severní části Olomouce, kde se postupně rozšiřují průmyslové areály, se ve městě mluví dlouho.

„Ve čtvrti Řepčín je dlouhodobým tématem výstavba tří hal a protihlukového valu. V halách se budou kompletovat elektronická a strojní zařízení, společnost získala v březnu územní rozhodnutí,“ připomenuli například po své zářijové schůzi členové opoziční olomoucké koalice STAN a Zelení.

„Bude zde nepřetržitý provoz, ten však přinese další dopravní zatížení, z areálu má – podle původní analýzy – vyjíždět a vjíždět osmdesát nákladních aut denně a další osobní auta ve větším počtu,“ dodali.

Lidé z okolí, stejně jako kraj a radnice, vidí řešení v propojení ulice Křelovská s okružní křižovatkou.

„Obyvatelé jsou proti zvýšení dopravy a argumentují i tím, že areál měl být původně postaven až po dostavbě pátého ramene od kruhového objezdu u Globusu. Tak by byl zajištěn provoz z Řepčína. Výstavbu ramene však brzdí majitelka jednoho z pozemků, která jej odmítá prodat. Naši členové stojí na straně obyvatel Řepčína a Hejčína, kteří nechtějí citelný nárůst provozu v těchto částech města,“ usneslo se uskupení.

Nová spojka patří mezi priority radnice i kraje

Situace však není tak jednoduchá, nejde totiž jen o získání pozemku. Na okružní křižovatce se kvůli nehotovému západnímu obchvatu potkávají auta jedoucí k nákupnímu centru s provozem na dálnici D35.

„Nebyli jsme nadšeni tím, že by se do okružní křižovatky u Globusu mělo za současné situace doplňovat další, páté rameno. Ale jelikož v příštím roce zahajujeme dostavbu dálničního obchvatu, prostor se otevírá,“ nastínil nedávno ředitel krajské správy Ředitelství silnic a dálnic Martin Smolka na konferenci Olomoucké dopravní fórum.

„Připravují se projekty, mohla by se udělat průsečná křižovatka na výjezdu z Globusu,“ doplnil.

Dokončení západního obchvatu se blíží, odvede kamiony od Globusu

Tehdejší hejtmanův náměstek pro dopravu za ODS Michal Zácha, který o týden později rezignoval kvůli trestnímu stíhání za účast v korupční kauze Autostráda, prohlásil, že kraj bude usilovat o vyvlastnění potřebného pozemku.

„Je to teď ve fázi majetkoprávního vypořádání. Opravdu už apeluji, a to zadání tady je, aby se rozjel vyvlastňovací proces. Jestli bude dotažen do konce, na to neumím odpovědět, ale čerpám z vlastní zkušenosti. Už teď byly procesy rozpohybovány u nás na kraji,“ sdělil.

Myšlenku vyvlastnění před časem podpořil i hejtman Josef Suchánek (STAN a Piráti). Stavbu považuje za přínosnou též vedení Olomouce.

„Pro nás bude podstatné, aby bez přerušení pokračovala funkční spolupráce s krajem v oblasti projektové a majetkové přípravy dopravních staveb, ať už se jedná o přestavbu mostu a křižovatky Dobrovského–Dlouhá, či stavbu severního spoje do Řepčína,“ uvedl na sociální síti náměstek primátora pro rozvoj Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti) v reakci na Záchovo obvinění a konec ve funkci.

Může být nutné vyvlastnit tři hektary

Majitelku pozemku zastupuje společnost První olomoucká realitní, podle níž kraj s vyvlastněním neuspěje.

„Vyvlastnit lze pouze jasně definovanou nemovitou věc, nikoli část pozemku. Definovaná je zápisem v katastru nemovitostí, to však v tomto případě není. Musel by být proveden geometrický plán a vložen do katastru, to už zkoušeli,“ komentoval situaci předseda představenstva firmy Pavel Srovnal.

„Nelze si ale myslet, že když tomu katastrální úřad přičlenil parcelní číslo, znamená to, že je to vloženo do katastru,“ dodal. Na stavební úřad by se podle něj musela obrátit majitelka.

„Nikdo jiný oprávněný není. Jinak stavební úřad nemůže vydat souhlas s oddělením nebo rozdělením pozemků, tudíž rozdělen být nemůže. Teoreticky by mohli vyvlastnit celý pozemek, ale neumím si představit, jak bude kraj zdůvodňovat, že je potřeba vyvlastnit tři hektary, protože tudy chce vést silnici druhé třídy. Nejde o dálnici,“ podotkl.

Přeložka je nicméně v plánech územního rozvoje kraje vedena jako součást koridoru označeného coby veřejně prospěšná stavba.

Žádala 60 milionů, pak slevila na 40

Majitelka s krajem v minulosti o prodeji jednala. Za pozemek o rozloze přes 32 tisíc metrů čtverečních požadovala 1 841 korun za metr, tudíž 60 milionů. Posléze padl i návrh s cenou 50 eur za metr, při nynějším kurzu zhruba 1 227 korun.

Kraj nabízel na základě znaleckého odhadu výrazně méně – 630 korun. Z pozemku chtěl navíc jen zhruba desetinu, což dávalo v součtu přibližně 2,2 milionu.

K dohodě nedošlo, definitivní konec vyjednávání však přineslo zadání kraje nechat vypracovat geometrický plán na oddělení pozemku, o čemž však majitelka nevěděla.

Kraj naštval majitelku klíčové parcely, stavba silniční spojky je ohrožena

„I kdyby teď přistoupili na naše původní návrhy, není vůle dál s krajem jednat. A pokud by na vyvlastnění dosáhli, odvolali bychom se,“ uvedl Srovnal s tím, že je připraven záležitost dovést až k Ústavnímu soudu.

Že se při vstřícném jednání dohodnout lze, dokládá na příkladu výkupů pozemků pro olomouckou tramvajovou trať, kde byli na straně prodávajících stejní aktéři. Pro poslední etapu nyní jako první z dvanácti dotčených vlastníků prodali část o výměře 1 728 metrů čtverečních za celkem 5,18 milionu korun.

„První potřebnou část se podařilo vykoupit za tři tisíce korun za metr, což je o něco více, než je cena obvyklá, ale stále v normě, pokud jde o výkup pro stavbu ve veřejném zájmu,“ okomentoval to investiční náměstek primátora Miloslav Tichý (ANO).

Na Olomoucku řeší komplikace při přípravě stavby nové silnice i ve Šternberku, kde se Ředitelství silnic a dálnic pustilo do zajišťování pozemků pro obchvat, který má ulevit přetíženým ulicím. Část místních ale proti vybrané trase protestuje.