Úterý 30. dubna 2024, svátek má Blahoslav
130 let

Lidovky.cz

Esprit

Nikdy jsem nekoupil hodinky jen proto, že jsou dobrou investicí, říká jeden z největších sběratelů značky Breitling

Fred Mandelbaum patří k největším sběratelům značky Breitling. Letos vydal knihu o elegantních chronografech Premier Story. foto: Archiv značkyLidovky.cz

Švýcarská značka Breitling patří k nejslavnějším manufakturám ve světě hodinářství. Nabízí široké portfolio hodinek, z kterého si vyberou jak milovníci elegance, tak i ti, kdo dávají přednost sportovnímu vzhledu. Ale hlavně má zásadní význam pro vývoj chronografů – top hodinek tohoto roku. Zejména díky Willymu Breitlingovi (1913-1979), vnukovi zakladatele značky Léona.
  10:00

Dlouhá léta byla švýcarská manufaktura Breitling, založená v roce 1884 Léonem Breitlingem v Saint-Imier, v očích veřejnosti spjata se světem letectví. A to díky slavným hodinkám Navitimer s logaritmickým pravítkem, které od roku 1952 sloužily pilotům v kokpitech letounů k měření všech údajů potřebných k letu. Dodnes je robustní Navitimer s černým číselníkem pro mnohé ztělesněním pilotních hodinek.

Nicméně dnes, poté, co se CEO stal v roce 2017 Georges Kern, je portfolio značky mnohem mnohem širší, což oceňují sběratelé po celém světě. „Na značce Breitling miluju, že nabízí každému něco, každý si v ní najde hodinky svého srdce,“ řekl mi nedávno v pražském butiku Breitling, který provozuje rodinná firma Carollinum, jeden z jejích českých sběratelů. Sešli jsme se při představení nových dámských elegantních hodinek Navitimer s perleťovými číselníky a velikostmi pouzder 36 a 32 mm.

Letošní rok přinesl kromě dámských navitimerů, jejichž tváří je herečka Charlize Theron, také novinky do kolekce Top Time, kterou značka pod vedením Willyho Breitlinga (více se o jeho přínosu pro hodinářství dozvíte později) představila v 60. letech minulého století, aby přitáhla k mechanickým chronografům mladou klientelu.

Hodinky Top Time patří k nejkrásnějším chronografům, které můžete na trhu sehnat: kolekce je dnes inspirována slavnými vozy minulosti jako Shelby Cobra, Chevrolet Corvette nebo Ford Mustang, nově pak Fordem Thunderbird.

Značka Breitling dnes čerpá ze svého dědictví, nicméně její modely jsou vždy současné a inovativní. Model inspirovaný Fordem Thunderbird z kolekce Top Time.

Premier Story

Letošní rok značka Breitling upřela pozornost také k jiné slavné kolekci, která slaví 80 let od uvedení na trh v roce 1943. Jde o elegantní řadu chronografů Premier. O ní (a o významu značky Breitling pro hodinky vybavené touto užitečnou a velmi oblíbenou komplikací) vyšla i kniha Premier Story. Napsal ji Fred S. Mandelbaum, s kterým měl Esprit LN možnost hovořit letos v létě ve Vídni.

Fred Mandelbaum je jedním z největších sběratelů chronografů na světě, a chronografů Breitling obzvlášť. Propadl jim v 80. letech. „Věřím mechanickým věcem, zejména těm, které jsou tak dokonalé, že už nemohou být moc vylepšeny. A to je případ chronografů – poslední relevantní inovací byl automatický chronograf v roce 1969,“ říká Fred Mandelbaum, distingovaný muž, jenž se právě vrátil se svou neuvěřitelnou sbírkou z New Yorku, aby ji ve vídeňském stylovém hotelu Rosewood prezentoval skupině vybraných evropských novinářů.

„Když chcete sbírat chronografy, jádrem vaší kolekce musí být značka Breitling, protože byla vždy inovativní a dokázala hýbat trhem.“ Mimochodem Fred Mandelbaum – stejně jako mnoho sběratelů v posledních letech – dává přednost mechanickým hodinkám s manuálním nátahem. „Často hodinky střídám, manuální nátah je pro mě praktičtější než samonátah. Nevyužívám třeba ani datumovku, datum nikdy nenastavuji,“ říká lakonicky.

Keith Richards, Pierce Brosnan nebo Madonna. Jak si hodinky Panthère de Cartier podmanily svět celebrit

Fred Mandelbaum je nejen spisovatelem, ale také vlivným hodinkovým influencerem s oblíbeným instagramovým účtem @watchfred. Obrací se na něj i laici, kteří doma objeví vintage hodinky Breitling a chtějí znát jejich cenu. V neposlední řadě patří též k těm, s nimiž sám Georges Kern, už zmíněný CEO značky, konzultuje vývoj nových modelů.

Značka Breitling pod Kernovým vedením chytře čerpá ze svého bohatého dědictví, nicméně neopomíná moderní, inovativní přístup, díky němuž se jí daří posouvat dál a získávat čím dál tím větší oblibu nejen mezi tradičními sběrateli, ale též mladou generací.

Fred Mandelbaum se věnuje i přípravě muzea značky, které by mělo být otevřeno ve švýcarském Curychu. Přátelí se též s dalším hrdinou našeho příběhu - Gregorym Breitlingem, pravnukem zakladatele značky Léona, vnukem Gastona Breitlinga a synem Willyho Breitlinga, třetího muže, o němž se dozvíte více. Muže, jenž měl zásadní podíl na tom, jak chronografy vypadají a fungují dodnes.

Vývoj chronografů

Přesností chronografů byl posedlý už Léon Breitling. Jeho syn Gaston přidal v roce 1915 nezávislé tlačítko na pozici 2 pro start-stop a reset. Willy Breitling v roce 1934 díky svému vynálezu druhého nezávislého tlačítka na pozici 4 definoval chronograf, jak jej známe dnes.

V té době mu bylo pouhých 21 let. Až do roku 1979, kdy společnost Breitling krátce před svou smrtí prodal Ernestu Schneiderovi, nikdy nepřestal mít prst na tepu doby. Značka tak zůstala relevantní díky novým kolekcím, jako už zmíněný Navitimer, Premier, Top Time či Chronomat. Willy navíc věřil, že každý člověk – ať už běžec, plavec či motorista a letec – potřebuje chronograf. A snažil se mu jej vyrobit a prodat za relativně příznivou cenu.

„Willy Breitling byl opravdový vizionář, protože nikdy nezapomínal na funkci hodinek, která je dle mého názoru naprosto zásadní i dnes. Můžete vymyslet spoustu věcí, teď mě napadá například chronograf s odbíjením. Ale k čemu vám takové hodinky budou?“ ptá se řečnicky Fred Mandelbaum, „samozřejmě existují nádherné hodinky se skeletonovými číselníky, na kterých ale téměř nepřečtete čas. Jsou to spíš mechanická umělecká díla. Pro mě hodinky musejí ukazovat čas, od toho přece jsou. Ale chápu, že dnes je těžké přijít s něčím opravdu inovativním, protože naši předci udělali velký kus práce.“

Willy Breitling byl opravdový vizionář, protože nikdy nezapomínal na funkci hodinek, která je dle mého názoru naprosto zásadní i dnes.

Fred Mandelbaum měl – díky Gregorymu Breitlingovi a jeho rodinné sbírce – některé ze zásadních hodinek patřících rodině Breitling možnost nejen vyzkoušet, ale též nechat vyfotit pro svou knihu Premier Story. Jde například o zlatý chronograf z roku 1925, známý jako „Gastonovy hodinky“. Willy je získal v roce 1971 po smrti Gastonovy manželky Berthe.

„Můj otec je nikdy nenosil, jen je občas vyndal z trezoru a ukazoval nám je,“ vzpomíná Gregory Breitling v knize Premier Story. Význam tohoto chronografu nespočívá v jeho zlatém pouzdře a ani v tom, že byl velmi blízký Gastonovu srdci. Jde samozřejmě o strojek v pouzdře uložený - Breitling-Hahn-Depraz caliber 3 se o devět let později stal základem pro Willyho zásadní inovaci chronografu.

Ve 40. letech Willy Breitling pochopil, že nové generaci zákazníků nebude stačit jen chronograf, byť přesný a s dobře čitelnými údaji na číselníku, ale že nastal čas představit něco jiného, sofistikovaného. K preciznosti tak přidal eleganci v modelové řadě Premier (jde o francouzské slovo pro První).

Nezalekl se ani komplikací. Hodinky Datora jsou vybaveny kompletním kalendářem, modely Duograph jsou chronografem s vlečnou ručkou (split-seconds nebo rattrapante) a umožňují změřit více časových úseků zároveň. Split-seconds chronografy od značky Breitling záhy získaly věhlas a jsou velice vyhledávané sběrateli dodnes. I z toho důvodu, že kvůli náročné výrobě této vysoké hodinářské komplikace vzniklo mezi léty 1943 – 1970 pouhých 350 hodinek Duograph, ve většině případů vyrobených na zakázku.

Hodinky Premier reference 777 z roku 1945 ve zlatém pouzdře, v tomto provedení existuje pouze jediný kus.

Komplexní práce

Jeden z výjimečných duographů dostal od svého otce Willyho v roce 1970 i Gregory Breitling. Gregorymu, pohlednému mladíkovi s tmavým mikádem, bylo v té době dvacet let. Jeho reference 764 má ocelové 38,2mm pouzdro a bílý číselník s černými subčíselníky na pozicích 3 a 9.

„Gregory, musíš být opravdu velice opatrný. Umíš si vůbec představit, jak obtížné je vyrobit takovéto hodinky? Starej se o ně dobře, jsou to jedny z nejdražších, které máme,“ vzpomíná Gregory Breitling na otcova slova. Vzal je za svá a hodinky – dárek ke 20. narozeninám - nikdy nenosil. Jen vyměnil černý řemínek z aligátora za ocelový milánský tah. „Byl jsem prvním člověkem, který tento výjimečný model natáhl,“ vzpomíná s dojetím Fred Mandelbaum na setkání s Gregorym Breitlingem.

Slova Willyho Breitlinga o náročnosti výroby hodinek připomíná ve Vídni i Fred Mandelbaum. „Myslím si, že mnoho lidí vůbec nedokáže pochopit, jak náročné je vyrobit mechanické hodinky. Mnoho kroků při skládání strojku mohou dělat jen lidé, ne stroje. Řeknu vám, že dívat se na asembláž chronografu je jedna z nejkrásnějších věcí, co jsem kdy viděl,“ vzpomíná Fred Mandelbaum.

Příběh nejslavnějšího chronografu světa. Proč se hodinkový underdog stal alfa samcem švýcarského hodinářství?

Dodává, že vývoj nového strojku je záležitost na roky a navíc stojí mnoho milionů dolarů. „Lidé mi říkají, proč nemáte například potápěčskou kolekci Superocean s chronografem? Občas si prostě neuvědomují komplexnost a náročnost vývoje hodinek.“ Stejně tak je podle Freda Mandelbauma velice obtížné v dnešní době, kdy jsou na přesnost strojků i voděodolnost pouzder kladeny mnohem větší nároky, jednoduše replikovat některé z nádherných historických modelů, dosáhnout jejich krásy a křehkosti.

V knize Freda Mandelbauma, která je velmi důležitou pomůckou – díky bohatému obrazovému materiálu – i pro sběratele, nechybí ani legendární Premier reference 777 (neboli Triple-Seven) se dvěma subčíselníky. Je spolu se sesterskou referencí 765 se třemi subčíselníky (základ pozdější reference 765 AVI) jedna z nejdůležitějších pro vývoj chronografu.

Pro obě reference značka využila stojky Venus místo původních Hahn a byly uloženy do voděodolných 38mm pouzder. Model Premier Triple-Seven s černým číselníkem a 37,4 mm zlatým pouzdrem zdobí též obálku Fredovy knihy. Mimochodem v tomto provedení je jediným na světě.

Ve sbírce Gregoryho Breitlinga jsou uloženy jiné zlaté hodinky Triple-Seven z roku 1945 s pouzdrem o velikosti 37,4 mm. Patřily též jeho otci Willymu. Gregory v knize vzpomíná, jak je jeho otec měl na ruce, když jednou večer dorazil ve svém přehřátém Bentley S1 domů do vily u Ženevského jezera, rozčílený z práce. Aby se zchladil, i se vzácnými hodinkami na ruce skočil do vody. Naštěstí se strojku díky voděodolnému pouzdru nic nestalo.

Trojice vintage chronografů značky Breitling: model z kolekce Premier, představené v roce 1943 (nahoře), chronograf s kalendářem a měsíční fází Datora (vlevo) a chronograf s vlečnou ručkou Duograph (vpravo).

Velké dobrodružství

„Sběratelství je pro mě učení. Mojí úlohou je naučit lidi rozumět hodinkám,“ říká Fred Mandelbaum, „nikdy jsem žádné hodinky – kromě jediných – ze své sbírky neprodal a nikdy jsem žádné nekoupil proto, že bych se domníval, že jsou dobrou investicí.“

Sběratelství mu přináší dobrodružství a adrenalin. Zejména v případě značky Breitling. Stále ještě totiž lze objevit množství vintage chronografů s nejrůznějšími barvami číselníků či typy ruček, které mu ve sbírce chybějí. Třeba ve 40. letech podle katalogů značka vyráběla na 9 typů číselníků, každý z nich mohl být vyveden v jedné ze šesti barev. V neposlední řadě na sběratelství Fred Mandelbaum miluje příběhy – třeba takové, s kterými se podělil ve své knize.

Fred Mandelbaum velmi nekompromisně odmítá hovořit o ceně své sbírky, není pro něj podstatná. Ale jedno je jisté: čítá opravdové unikáty, důležité pro historii švýcarského hodinářství. Jako perličku nám ukazuje model, který existuje v jediném exempláři. Jde o zlatou referenci 800, jež kombinuje split-seconds chronograf s měsíční fází a datem, jež je znázorněno po obvodu subčíselníku s Měsícem na pozici 12.

I tyto hodinky jsme si mohli ve Vídni připnout na zápěstí. „Některé zázraky přežijí,“ shrnuje Fred Mandelbaum. „Kdysi mi někdo položil otázku: ´Kdybyste musel, které hodinky z vaší sbírky byste si vzal na palubu letadla a ostatní nechal odbavit?´ Upřímně? Nikdy jsem na tuto otázku nenašel odpověď.“