Článek
Česká fotbalová reprezentace nakonec utkání s Moldavskem zvládla a zvítězila 3:0.
První poločas byl špatný. Soupeř měl více ze hry, naštěstí své pološance neproměnil. Český tým naopak využil jediné pěkné akce k vedoucí brance po brejku Douděry. Druhou půli pomohlo českému výběru poměrně přísné vyloučení moldavského hráče po druhé žluté kartě. Český výběr pak už hru ovládl, výsledek si pohlídal a přidal ještě dvě branky. Mohl tak slavit postup na EURO, i když vzhledem k průběhu kvalifikace a tomu, co se dělo před utkáním, nebyl k obrovskému jásotu, který je pro takový postup jinak typický, velký důvod. Spíš jen mnohým „spadl kámen ze srdce“. Český tým ale nakonec cíl splnil, i když na EURO tak trochu doklopýtal.
Krátce po utkání trenér Šilhavý oznámil, že se s celým realizačním týmem rozhodl ukončit působení u reprezentace.
Je třeba ocenit důstojný odchod trenéra. Zároveň se domnívám, že to byl správný krok. Jaroslav Šilhavý působil poslední dobou bez energie. Výrazně skleslý. Mluvil často pomalu, tichým hlasem. Evidentně na něj celková situace a kritika velmi doléhala. Chápu, že byl pod velkým tlakem. Jako mnoho jiných, sám jsem ho opakovaně v článcích kritizoval. Z mé strany se jednalo vždy o věcnou stránku, kritiku jeho fotbalových přehmatů a chyb. Zpět bych na této kritice nevzal nic ani nyní. Stále se domnívám, že byla oprávněná. Trenér Šilhavý byl ale také terčem osobních útoků. A to je špatně. Jaroslav Šilhavý bohužel už nebyl koučem, který tým řídí, diriguje v průběhu utkání, energicky reaguje na vývoj situace. To ale nic nemění na tom, že si myslím, že Jaroslav Šilhavý je jinak velmi slušný člověk, který zaslouží respekt. Je třeba mu popřát zdraví a po nezbytném odpočinku třeba ještě časem nějaké fotbalové angažmá, kde by mohl uplatnit své bohaté zkušenosti.
Morálka v týmu postupně klesala. Signály o tom byly už dříve.
Noční „výlet“ trojice hráčů dva dny před klíčovým utkáním byl jen vyvrcholením špatné atmosféry. Pohledem zvenku se zdá, že trenér doplatil na to, co mělo být původně jeho velkou předností. Po až příliš přísném Jarolímovi, který s hráči často nevycházel, se od Šilhavého očekávala přátelská komunikace s hráči. To také nastalo a první období působení trenéra Šilhavého bylo poměrně vydařené, i když už tehdy zaznívala kritika na jeho (ne)koučování při utkáních a údajně slabší taktickou přípravu na zápasy.
Covidová situace leccos změnila. Změnila i vrcholový fotbal. Možnost střídání pěti hráčů už zůstala. Od trenérů vyžaduje nový, daleko aktivnější, přístup. Strategii a koučování. Šilhavý je trenér „staršího střihu“. Měl s koučováním problémy už dříve, nová doba je zvětšila. Přidružilo se nezvládnutí vztahů s Antonínem Barákem, do té doby jedním z klíčových hráčů týmu. Zranil se Patrik Schick a dlouhodobě chybí. Někteří hráči v klubech pravidelně nehrají. Výsledky i hra týmu byly v poslední době špatné. Něco z toho jde za Šilhavým, za jiné samozřejmě nemůže. Podstatné je, že situaci špatně zvládal.
Výkonný výbor asociace v čele s předsedou Petrem Fouskem nechával věc „vyšumět“. Trenér sám nenašel odvahu odstoupit dříve. Situace vygradovala až do posledního utkání „o všechno“ s Moldavskem, kterému předcházelo nepochopitelné selhání hráčů Coufala, Brabce a Kuchty, kteří dva dny před zápasem, místo regenerace, trávili noc v diskotékovém klubu. Jasný signál uvolněné morálky v týmu. Chybějícímu respektu k trenérovi. Jaroslav Šilhavý doplatil na svoji přátelskou povahu a důvěru v hráče. Bohužel všichni nejsou tací, jako třeba Souček, kteří bojují do úmoru a poctivě se připravují na další a další utkání.
Kdo místo Šilhavého?
O nástupci se spekuluje už delší dobu. Okruh kandidátů je víceméně stále stejný. Vzhledem k omezenému času nelze čekat nějakého „králíka z klobouku“. Zahraniční trenér nyní nepřipadá v úvahu. Byl by finančně nákladný. To by se možná ještě dalo vyřešit. Ale takový trenér by se musel detailně a dlouze seznamovat s českým prostředím a životním stylem, poznávat hráče, hendikepem by byl jazyk. Na to bohužel v současné době není čas. EURO bude už za sedm měsíců. Jediný, kdo by to mohl z cizinců zvládnout rychle je Dán Brian Priske, ale toho Sparta nyní určitě neuvolní. Možná by teď ani neměl zájem. Dříve často zvažovaný Zdeněk Zeman už má 76 let. Nový trenér tedy bude zcela jistě z domácích zdrojů.
Kdo tedy připadá opravdu v úvahu?
Asociační trenéři
Osobně se domnívám, že „povýšení“ nějakého jiného trenéra z asociačních „zásob“ není reálné. Neočekávám tedy ani Jana Suchopárka, kouče „21“ či Davida Holoubka, trenéra „19“. Stejně je nepravděpodobný přechod sportovního ředitele asociace Ericha Brabce, který má také profi licenci. Tato jména padala v úvahu před měsícem či dvěma, když se řešilo, kdo by mohl „dojet“ kvalifikaci místo Šilhavého.
Trenéři bez angažmá
Poměrně nepravděpodobné je angažmá „starých bardů“ Karla Jarolíma, Michala Bílka, Vítězslava Lavičky, Josefa Csaplára, Františka Straky, Ivana Haška a Martina Haška. Někteří z nich by určitě měli zájem, ale … Karel Jarolím má pošramocenou pověst z minulého působení u reprezentace. Od té doby nikde neuspěl a je déle bez angažmá. Michalu Bílkovi se zase nepovedl konec angažmá v Plzni. Oba trenéři to navíc nemají moc dobré u fotbalové veřejnosti. Zklidnění situace by to nepřineslo. Vítězslav Lavička, nyní šéf sparťanské akademie, je asi podobný typ jako Šilhavý, tedy „Pan hodný“. Takový se asi teď úplně nehledá. Josef Csaplár delší dobu ve vrcholovém fotbale nepůsobí, jen ho v médiích glosuje. Nějakou dobu působil dokonce jako dřevorubec. František Straka má pověst záchranáře, ale také trenéra, který dlouho nikde nevydržel. Naposledy zachránil Trenčín, ale další smlouvu nedostal. Ivan Hašek má své příznivce a podporovatele, ale mnoho let v Evropě žádný klub ani reprezentaci netrénoval. Naposledy v roce 2009 krátce českou reprezentaci. Od té doby působí v Asii. Nikdo vlastně ani neví, jakým je dnes trenérem. Martin Hašek má za sebou vyhazov z Brna, kde vyloženě neuspěl.
Ligoví trenéři
Dán Brian Priske ze Sparty je mimo hru. K takovému kroku by asi předseda Fousek ani odvahu neměl. Ale jako trenér české reprezentace někdy v budoucnu, až bude volný a na vše více času? Proč ne. Jindřich Trpišovský je vázán ve Slavii, kde má vysokou smlouvu. Slavia ho nepustí, stejně jako Sparta Priskeho. Trpišovský by asi ani teď zájem neměl. Má rozdělanou práci ve Slavii. Spíše tedy v budoucnu. Úvaha, že by mohl dočasně vést Slavii i reprezentaci je pro mě zcestná. Nejsme v Rusku a Slavia není CSKA Moskva. A ze Slavie není většina reprezentantů. Nový trenér reprezentace si bude muset vybrat realizační tým, hodně času věnovat komunikaci s hráči mimo srazy. Všechny „krajánky“ objet. S každým promluvit. Nastavit nová pravidla. Sledovat hráče, ale i soupeře. Vyřešit kauzy „Barák“ a „Coufal a spol.“ To je práce na full time. Na to Jindřich Trpišovský v době, kdy Slavia bude hrát i na jaře evropské poháry, nemůže mít ani kapacitu. I když bude zimní přestávka.
U ostatních trenérů se dá očekávat, že i když jsou pod smlouvami, svaz by se s jejich klubem dokázal domluvit. Do této kategorie patří Luboš Kozel z Liberce, Pavel Hapal z Baníku, Václav Jílek z Olomouce či Jaroslav Veselý z Bohemians. Osobně nevidím ani jednoho z nich na hlavním postu. Dovedu si ale představit, že někdo z nich bude asistentem nového trenéra.
Záměrně jsem vynechal dva ligové trenéry
Tím prvním je Miroslav Koubek z Viktorie Plzeň. Ostřílený, přemýšlivý ligový kouč. Už 72 letý, avšak také člověk, který je pořád dost energický, sleduje trendy, bývá detailně připravený, nebojí se změn. Posadí klidně „hvězdy“ na střídačku, když tým „nešlape“, jako v úvodu podzimu v Plzni. Má za sebou jako asistent Karla Jarolíma působení u reprezentace. Sám je typem spíše přísného trenéra, podobně jako Jarolím. Koubek také občas mívá problémy s kabinou. Jako když končil v Hradci. Na druhou stranu, nyní se hledá přísnější trenér. Koubek je pod smlouvou v Plzni. Má ale údajně jen roční. Tedy do léta 2024. Nelze vyloučit, že by ho Viktoria uvolnila už v zimě, kdyby měla adekvátní náhradu.
Druhým, a z mého pohledu aktuálně největším, favoritem na post trenéra je Martin Svědík ze Slovácka. Kouč v ideálním věku, v době konání EURA mu bude padesát let. Energický, zkušený, přitom progresivní, ligový trenér. Přísný, avšak dovede vyjít se staršími hráči, jako ve Slovácku s Petrželou či Kadlecem. Hendikepem může být menší mezinárodní zkušenost. Se Slováckem hrál pouze jeden ročník Evropské ligy, kam postoupilo jako vítěz MOL Cupu. Martin Svědík je ve Slovácku pod smlouvou, údajně do léta 2025, ale zdá se, že už by potřeboval změnu. Posunout se ze Slovácka někam výš. V nedávném pořadu Tiki Taka nevyloučil zájem o post trenéra reprezentace, i když se nevyjádřil z kolegiality k Jaroslavu Šilhavému, který v té době byl ve funkci, nijak konkrétně.
Trenérů s profesionální licencí je mnoho. Skutečných adeptů ale málo
Trenérů s licencí pro profesionální fotbal jsou stovky. Skutečných osobností, které připadají v úvahu, je však jako šafránu. V době, kdy dopisuji tento článek, ještě neznám výsledek jednání mimořádného výkonného výboru, který měl v pondělí 21.listopadu otázku nového trenéra řešit. Petr Fousek je opatrný funkcionář. Nelze čekat, že „bouchne do stolu“ a ještě dnes budeme znát jméno nového trenéra. Spíš se dá předpokládat delší doba hledání. Času ale není mnoho. Nový trenér bude muset řešit spoustu věcí.
Favoritem je Martin Svědík ze Slovácka
Mám-li si tipnout, vychází mi jako nový trenér reprezentace Martin Svědík. Je mladším, plný energie, přitom má respekt. Navíc ho Slovácko uvolní, když bude potřeba. Druhou možností, pro mě méně pravděpodobnou, je Miroslav Koubek. Ten by se ale mohl stát reprezentačním koučem jedině v případě, že by Viktoria sehnala rychle nového kouče pro jaro. Tedy třeba právě Martina Svědíka. Ale taková „škatulata“, to je asi moc divoká teorie. Variantu Trpišovský k reprezentaci nepředpokládám. Ze Slavie nepůjde a vést Slavii a reprezentaci souběžně, přestože jen omezenou dobu, by nebyl šťastný krok pro trenéra ani klub a reprezentaci.
Zdroj:
