Článek
Je to část dálnice, kterou řidič osobního auta při rychlosti 130 kilometrů v hodině projede za necelých sedm minut. Jenže na D1 u Brna je situace v posledních měsících kritická.
Konkrétně mezi Holubicemi (210. kilometr) a křížením s dálnicí D2 na Bratislavu (196. km) ve směru od Vyškova na Prahu se lidé v osobních autech na 14kilometrovém úseku běžně zdrží přes půl hodiny. Nejčastěji tam provoz kolabuje v pondělí a úterý, naopak pátky jsou „schůdnější“.
O moc lepší situace není často ani v opačném směru – na příjezdu od Prahy. Mezi Kývalkou (182. kilometr) a křížením s dálnicí na Bratislavu (196. km) je však nejhustší doprava především ve čtvrtek a pátek.
Vyplývá to z dat, která Seznam Zprávy získaly od společnosti Vars Brno (viz grafy níže). Firma v jednom z nejvytíženějších míst tuzemské dálniční sítě rozmístila chytré dopravní značky.
Technologie, která dokáže reagovat na intenzitu provozu a na základě toho omezovat nejvyšší povolenou rychlost, u Brna funguje od září.
V létě přibylo nehod
Situaci v kapacitně nedostačujícím úseku D1 ještě zhoršily srpnové opravy. Stavbaři totiž na navazujícím úseku mezi křížením s dálnicemi na Bratislavu a Vídeň (exity 196 a 194) od srpna dálnici rozšiřují v každém směru na tři pruhy.
Zhoršení potvrzují i policisté. Navíc výrazně přibylo nehod, v kolonách jsou to především „ťukance“. „Jedná se o méně závažné dopravní nehody, projednávané takzvaně na euroformulář, u nichž došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu,“ přiblížil policejní mluvčí Bohumil Malášek.
Plynulost dopravy ve 14kilometrovém úseku mezi Holubicemi a Brnem-jih. Jednotlivé čtverce ukazují konkrétní hodinu v konkrétním dni v měsíci (osa dole). Pokud projetí úsekem při běžné rychlosti 130 km/h trvá něco pod sedm minut, nejtmavěji zabarvené čtverce ukazují, že v úseku byla v danou hodinu doba zdržení dalších sedm minut a více. Technologie přitom zachycuje jen zdržení v konkrétním úseku, zdržení na D1 v okolí Brna tak může být ještě daleko vyšší.
Plynulost dopravy v úseku D1 Holubice (210) – Brno-jih (196). Srpen 2023.
Plynulost dopravy v úseku D1 Holubice (210) – Brno-jih (196). Září 2023.
Co se týče plynulosti provozu, nejhorší byly srpnové dny po zahájení stavby. „Data, která máme ze systému TrafficGuard, měřícího plynulost dopravy, ukazují zhoršení dojezdových časů v obou směrech,“ sdělil obchodní ředitel Vars Brno Ondřej Pokorný.
„Z prvních 11 dnů byla v deseti překročena standardní dojezdová doba v daném úseku o víc než 100 procent každý den minimálně čtyři hodiny. Špička vrcholí mezi 14. a 17. hodinou odpoledne,“ pokračoval.
Plynulost dopravy ve 14kilometrovém úseku mezi Kývalkou a Brnem-jih, tedy ve směru od Prahy do Brna:
Plynulost dopravy v úseku D1 Kývalka (182) – Brno-jih (196). Srpen 2023.
Plynulost dopravy v úseku D1 Kývalka (182) – Brno-jih (196). Září 2023.
Chytré značky, kratší kolony
Chytré LED značky na základě údajů z kamer a senzorů reagují na provoz a upravují maximální povolenou rychlost.
„Obecně platí, že pokud snížíme rychlost, sníží se rozestupy mezi jednotlivými vozidly, ubyde rizikových manévrů typu prudkého brzdění, a tím se zvýší i propustnost komunikace,“ vysvětlil Marek Ščerba, dopravní expert z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Osázení proměnnými dopravními značkami iniciovali policisté. Jejich mluvčí Malášek doplnil, že z podnětu policie na průtahu Brnem už dříve klesla nejvyšší dovolená rychlost na 100 kilometrů v hodině nebo se prodloužil úsek, na němž mají zákaz předjíždění nákladní auta.
Takzvané mobilní liniové řízení dopravy u Brna začalo fungovat v září. „Po jeho instalaci v září se situace významně zlepšila. Nejviditelnější je toto zlepšení v časech v okraji špičky, kdy systém pomáhá oddálit vznik kolony a posléze pomáhá jejímu rozpouštění. Pokud kolona vznikne, tak systém zkracuje dobu zdržení,“ uvedl Pokorný.
Mobilní liniové řízení dopravy u Brna
Technologie sestává z proměnlivých dopravních značek, kamer a detektorů. „Na základě dat dokáže varovat řidiče před rizikem kolon a zároveň snížit rychlost a tím zvýšit průjezdnost. To se děje autonomně a nezávisle na lidském prvku. Snížení rychlosti zklidní dopravní proud, eliminuje rizikové manévry a výrazně snižuje riziko nehod. Z výzkumů, které provádělo Centrum dopravního výzkumu, vyplynulo, že instalace podobných zařízení sníží riziko nehod o více než 40 procent,“ popsal obchodní ředitel Vars Brno Ondřej Pokorný.
Každá sada se skládá z osmi světelných značek, které jsou umístěné vždy v páru, aby je řidiči dobře viděli v obou pruzích. „Dále každá sada obsahuje dvě kamery a pět detektorů dopravy, které měří počet a délku vozidel, rychlost a zařazení do jízdního pruhu,“ vysvětlil dopravní expert z Technické univerzita Ostrava Marek Ščerba.
U Brna jsou rozmístěné tři sady chytrého značení, a to na příjezdech od Prahy, Vyškova a také na D2. Každou sadu tvoří osm světelných značek, které jsou umístěny vždy v páru, aby byly viditelné z obou jízdních pruhů. Nechybí také kamery a detektory, které měří počty a délku aut či jejich rychlost.
Podle dopravního experta Ščerby stávající sady zvládají pokrýt jen začátek rizikových úseků. „V ideálním případě by v každém ze tří směrů, kde dnes jsou nasazeny, mělo být 11 párů dopravních značek a adekvátní počet senzorů. Díky tomu by bylo možné efektivně řídit dopravu v celém rizikovém úseku kolem Brna, tedy od exitu 178 Ostrovačice po exit 210 Holubice a na D2 od exitu 11 Blučina,“ sdělil.
Na D1 sledují také průměrné zdržení v jednotlivých dnech. V některých dnech systém zachytil extrémní zdržení.
Třeba 25. srpna se auta ve směru od Prahy na úseku od Kývalky po Brno-jih zdržela až čtyři hodiny. Ve špičkách se zdržení běžně pohybuje v řádu několika desítek minut.
Zhuštění chytrých značek by uvítali i policisté. „Aktuálně Policie ČR s provozovatelem systému diskutuje optimalizaci nastavení systému a jeho případné doplnění, které by situaci ještě prospělo,“ řekl Malášek.
Ředitelství silnic a dálnic rozhodne do několika týdnů. „Na konci letošního roku bude na základě získaných dat účinnost mobilního liniového řízení dopravy vyhodnocena a podle výsledku bude rozhodnuto o případné úpravě,“ reagoval mluvčí silničářů Jan Studecký.
Doplnil, že se podle předběžných dat situace od září skutečně výrazně zlepšila. „Samozřejmě ani toto opatření nedokáže v tomto místě vzniku dopravních kolon zcela zabránit. Čtyřproudá dálnice kapacitně není schopna pojmout 80 tisíc vozidel za 24 hodin.“
Situací okolo Brna se zabývá i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pro Seznam Zprávy zdůraznil, že jeho resort situaci společně s ŘSD a policií vyhodnocuje.
Podle něj problémy umocnila zmíněná rekonstrukce. „Dvakrát bych podtrhl, že zhotovitel vzešel z výběrového řízení, kde klíčovým kritériem byla kromě ceny i délka stavby. Vítěz nabídl nejnižší cenu, ale i nejkratší dobu. Lepší variantu jsme pro české řidiče zajistit nemohli,“ dušoval se ministr.
Necelé dva kilometry rozšiřuje sdružení firem MI Roads a.s. a Doprastav a.s., uspělo s nabídkou mírně přesahující miliardu korun.
Nové omezení
Silničáři začali v tomto týdnu převádět provoz do pravého jízdního pásu, což dál omezí provoz.
„V zimních měsících nás čeká demolice levé poloviny estakády. V roce 2024 vybudujeme finální rozšíření levého pásu dálnice včetně mostu a převedeme zde provoz opět v režimu 2 + 2. Následně zdemolujeme pravou polovinu estakády a v roce 2025 dokončíme rozšíření pravé poloviny dálnice ve směru na Ostravu,“ uvedli v pondělní tiskové zprávě.
Pokorný u Brna navrhuje zvážit i represivní opatření. „Tedy měření rychlosti v úsecích, kde je mobilním liniovým řízením snížena. Trvalým řešením je samozřejmě rozšíření D1 na 3 + 3 pruhy, současná opatření mají překlenout dobu, kdy k tomu dojde,“ popsal.
Opravy v tomto úseku potrvají až do druhé poloviny roku 2025. Tím však komplikace na průtahu Brnem zdaleka nekončí. Dálnice se tam má postupně rozšiřovat na 30 kilometrech. Práce mezi Kývalkou a Holubicemi v okolí Brna jsou nyní rozdělené do sedmi etap. Potrvají nejméně do roku 2030.
„Budeme se snažit zlepšovat podmínky i v tom provozu. Jednoduché to nebude a věděli jsme to už na samém začátku, ale tu stavbu nebylo možné znovu oddalovat,“ dodal ministr Kupka.
Text jsme aktualizovali jsme o vyjádření Ředitelství silnic a dálnic.
