Potraviny, stroje, zbraně. Česko zvyšuje export na Ukrajinu. Licencí na zbrojní obchody je už za sto miliard korun

„Je to nepředstavitelné číslo. Když to porovnáte s tím, že do té doby bylo maximum našeho ročního exportu zbraní a vojenského materiálu do celého světa 20 miliard korun, a ještě před 10 lety to bylo jen sedm, osm miliard,” uvádí v rozhovoru pro Peníze a vliv bývalý náměstek na ministerstvu obrany, nyní vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny, Tomáš Kopečný.

Čtěte také

Uzavřeli jsme se a stojíme. Beze změny prohrajeme, říká podnikatel Wichterle

Loni dosáhl export zbraní, a dalšího materiálu na základě těchto licencí, na Ukrajinu zhruba 30 miliard korun.

„Dalších 70 miliard je v nějaké fázi procesu. Ve většině případů to jsou projekty, které jsou už zavázány nějakým finančním krytím – ať už ze strany ukrajinské vlády, nebo té dánské, holandské a americké,“ dodává Kopečný. Česká vláda tak z toho platí jen zlomek, řádově jednotky miliard korun. 

I přes pokračující boje na Ukrajině se zároveň rozbíhá její obnova a rostou tak i dodávky v civilní části. Vláda dá letos na podporu těchto projektů na Ukrajině zhruba půl miliardy korun.

Čtěte také

Šéf Monety: Kvůli válečné dani se banky soudit nebudou. Mají srdce králíka a nohy gazely

Stejně velkou částku ale doplní peníze z různých evropských fondů, od mezinárodních bank a donorů. Tuzemské firmy a další organizace tak mají k dispozici podle vládního zmocněnce Kopečného zhruba miliardu. 

Zvyšuje se tak celkový export na Ukrajinu, přestože největší podíl mají hlavně zbraně. Za leden až září letošního roku se podle údajů ČSÚ meziročně zvýšil téměř o třetinu a dosáhl celkově asi 31 miliard korun.

Pojištění exportu je pilotní projekt

Podpořit vývozce civilního zboží by mělo obnovené pojištění exportních kontraktů prostřednictvím Fondu Ukrajina při státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti EGAP. Ve fondu je celkem 340 milionů korun, od minulého měsíce je už vyčerpán z hlediska možností pojištění asi z poloviny.

Čtěte také

Válka na Ukrajině probudila v Česku výrobu dronů i systémů na ochranu před špehováním

„Aktuálně máme asi 30 žádostí v celkovém objemu přesahujícím 300 milionů korun,“ uvádí generální ředitel EGAP David Havlíček. Zájemci o pojištění exportu jsou nejvíce z oboru potravinářství a zemědělské techniky. 

Podle Havlíčka je Fond Ukrajina pilotní projekt a jde zatím o testování poptávky. Pokud bude zájem větší, bude EGAP na začátku příštího roku jednat s ministerstvem financí o jeho navýšení. Zároveň by se mohl i zvýšit limit na jednotlivé obchody. Dnes totiž nesmí obchodní případ pro jednu ukrajinskou firmu přesáhnout 3 miliony eur, což omezuje pojištění například dodávek pro obnovu v oblasti energetiky. 

Začíná obnova Ukrajiny? 

Právě energetická infrastruktura na Ukrajině je přitom častým terčem ruského bombardování. Kromě její obnovy je tak potřeba řešit úniky škodlivých látek do půdy, pokud zásah dostanou například rafinérie nebo produktovody. V řadě oblastí jsou pak zničeny i zdroje pitné vody. 

Čtěte také

Pavel Tykač: Budeme víc obchodovat a danit v zahraničí. V Monetě bych chtěl 20 procent

Dvě úpravny pitné vody zatím jako charitu dodala na Ukrajinu například společnost Dekonta, která tam také monitoruje znečištění půdy a chtěla by se podílet na její sanaci.

Zatím se ale do většiny oblastí kvůli nebezpečí nelze dostat, říká spolumajitel firmy Pavel Mothejl. Společnost se tak zatím soustředí na úpravu pitné vody a rozhodla se vybudovat závod, čističky, přímo na místě.

„Bude to levnější a legislativně jednodušší dostat tyto úpravny vod na místa, kde jsou – a ještě i budou potřeba. Půjde navíc o jejich obrovské množství, protože tato válka jen tak neskončí. Obnova bude trvat ještě dlouho a voda je základní lidskou potřebou,” uzavírá Mothejl. 

Jak se dá uprostřed bojů obnovovat Ukrajina? A jak významný je tuzemský vývoz zbraní? Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Peníze a vliv.