Fungoval tak, že si lidé z kategorie nad 65 let a rodiče dětí do 15 let požádali o zřízení účtu, na který jim byly připsány takzvané correnty. Každý corrent odpovídal jedné koruně, o jejich přidělení se dozvěděli SMS zprávou.
Následně je mohli lidé utratit ve vybraných provozovnách. Podmínkou bylo, že ke každé koruně od města vydají další ze svého. Za zboží či služby tedy mohli lidé z dotace zaplatit až polovinu ceny. Možnosti využilo 3 403 zájemců.
Rodiče v druhé fázi projektu, která trvala od srpna do října, utratili za děti 5 731 425 korun, 3 284 547 vydali z vlastní kapsy a 2 446 878 korun šlo z městské kasy prostřednictvím correntů.
„V této kategorii se zapojilo celkem 2 722 občanů a 38 obchodníků,“ uvedla za prostějovskou radnici Alena Vrtalová.
Pomoc seniorům a rodinám byla využita zčásti
Město přitom původně pro druhou emisi vyčlenilo z rozpočtu 3,5 milionu korun. Zaplatit s nimi mohli rodiče například za kroužky, sportovní aktivity, pomůcky do školy nebo další vybavení.
Ani v první fázi, která byla určená pro lidi nad 65 let, se do projektu nezapojilo tolik zájemců, kolik radnice očekávala. Vymezila pro ni původně z rozpočtu jeden a půl milionu korun, senioři utratili jen 509 tisíc.
O tuto podporu si od května do srpna požádalo 681 žadatelů, přidělené correnty mohli utratit v období letních prázdnin.
Přesto je radnice s výsledkem projektu spokojená, vydala na podpoře přes tři miliony korun, místní obchodníci utržili zhruba sedm milionů korun. Lidé byli motivovaní k utrácení. „Dosáhli jsme požadovaného efektu,“ řekla náměstkyně primátora Marcela Župková (ANO).
Čekali jsme větší zájem, přiznávají obchodníci
Obchodníci, kteří se do projektu zapojili, očekávali větší zájem zákazníků. Nízkou poptávku přičítají mimo jiné malé propagaci projektu ze strany města. Lidé tak o možnosti platit correnty nevěděli a byli překvapení, když se jich sami prodejci ptali, zda by s nimi nechtěli platit.
„Za celou dobu jsme měli třeba pět nebo šest lidí, co to využili. Snažili jsme se to i sami propagovat, dát informace na náš Facebook. Psali jsme, jak to funguje,“ popsal Robert Kašuba, majitel firmy Kaspo, která v Prostějově vyrábí a prodává dětské zboží.
„Pro zákazníky to bylo výhodné, mohli v podstatě dostat až padesátiprocentní slevu, ani tak na to ale moc lidí neslyšelo,“ zhodnotil.
Podle prodejců a provozoven systém fungoval po technické stránce bez problémů, peníze za utracené correnty společnost Corrency každý den zasílala přímo na účet obchodníků, elektronicky jim následně poslala údaje pro účetnictví.
V jiných provozovnách chtěli zákazníci uplatňovat peníze od města častěji, nechodili ale průběžně celý měsíc, spíše nárazově.
„Zaznamenali jsme více zájemců ke konci měsíce. Nejspíš si lidé uvědomili, že jim končí první dotace, a spěchali ji využít. Asi i chvíli trvalo, než se dostali k informacím, jak a kde nakoupit,“ popsala vedoucí lékárny Srdcovka Hana Vaňková.
Každá provozovna, která se rozhodla correnty přijímat, musela počítat s další administrativou. „Znamenalo to práci navíc oproti běžnému provozu, ale zvládli jsme to, zákazníkům jsme tuto možnost nabízet chtěli. Do budoucna bychom se opět zapojili,“ dodala Vaňková.
Pokračování projektu je nejasné
Zda bude v projektu Prostějov pokračovat i nadále a připraví další ročníky, není jisté. Město teď pro posouzení přínosů projektu uspořádá dotazníkové šetření. „Bude trvat čtrnáct dnů, poté se vyhodnotí,“ dodala Vrtalová.
Za zapojení do projektu Prostějov zaplatil společnosti Corrency, která systém provozuje, provizi sedm procent z původně vyčleněné částky z rozpočtu, tedy 350 tisíc korun.
„Provize pokrývá náklady s provozem systému, včetně vývoje IT infrastruktury, právní a zákaznické podpory a dalších služeb. Díky tomuto pokrytí nákladů ze strany města mohou občané i obchodníci využít systém Corrency bez poplatků,“ vysvětlil Vítězslav Bečka, ředitel marketingu projektu Corrency.
Podle odborníků v oblasti investic a podnikání je projekt Corrency jen jednou z možných podpor pro malé firmy, sám o sobě ale závratné zisky podnikům nepřinese.
„Představuje zajímavý nástroj pro podporu a rozvoj lokální ekonomiky, který se v některých městech zejména v souvislosti s pandemií koronaviru osvědčil,“ uvedla Veronika Pudelová Voltnerová, ředitelka regionální kanceláře agentury CzechInvest v Olomouci.
„Neměl by však být jedinou možností, jak se města budou ekonomicky posouvat. Každý region by měl usilovat o podporu podnikatelského prostředí s přihlédnutím na místní specifika a na základě toho zvolit priority. Je důležité, aby si města i kraje pravidelně analyzovaly podnikatelské prostředí a poznatky promítly do strategických rozvojových plánů,“ zdůraznila.
