Do čimelického kostela přišel i Oldřich Vlček, houslista souboru Virtuosi di Praga. „My tady žijeme nedaleko Čimelic ve starém mlýně a v tomto kostele máme 26. listopadu předvánočním koncert. Sám jsem tu často hrával na housle. Také když tady byl na návštěvě Karel Schwarzenberg,“ vyprávěl Vlček.
Dodal, že se s knížetem znal. „Občas jsme se potkali a bavili jsme se. Byl to úžasný pán, měl zvláštní svůj humor, který mi byl sympatický. Dneska jsme přišli, abychom si na něj vzpomněli,“ řekl.
Bohoslužbu zahájil čimelický farář Ludvík František Hemala přesně v 16 hodin. Další lidé přicházeli do kostela Nejsvětější Trojice i po začátku. Dorazilo jich přibližně sto. Také zde mají možnost napsat vzpomínku nebo vzkaz do kondolenční knihy.
Mše skončila před 17. hodinou. Přišla na ni i Vlasta Štědroňská. „Karel Schwarzenberg byl pro mě echt člověk, který byl veselý a měl rád každého. Všem rozdával radost. Já jsem myslivec a my jsme se potkávali v lese při lovech. Když už nemohl chodit, tak stejně za námi jezdil a zůstával v autě,“ vzpomínala a dodala, že její babička sloužila na zámku Orlík u jeho tatínka.
Farář Hemala popsal Karla Schwarzenberga jako velmi zásadového a silného člověka. Připomněl jen pár let starou historku, kdy se setkali v Čimelicích na dětském koncertu.
„Bavili jsme se spolu a on mi řekl: Pane faráři, já jsem hluchý jako poleno. On z toho koncertu skoro nic neslyšel a neměl. Ale šlo mu o tu společnost a setkání,“ řekl Hemala
Karel Schwarzenberg vyznával víru římskokatolického křesťanství. Sám sebe prohlásil za „mizerného křesťana, ale obstojného katolíka“.
„Před několika lety, když byl vážně nemocný jeho bratr, který žije nedaleko, tak sem jezdil často. A několikrát dorazil i v neděli na bohoslužbu,“ uvedl Hemala.
Připomněl, že Karel Schwarzenberg se vždy snažil místním lidem pomoci. „Například finančně přispěl i na opravu našeho kostela. Byl hodně vytížený, takže se sem dostal jen někdy. Ale snažil se zajít do kostela, i když nebyla žádná bohoslužba. Zvali jsme ho na různé kulturní a společenské akce, což ho pokaždé potěšilo a snažil se přijet,“ zavzpomínal farář.
Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů, studoval práva ve Vídni a ve Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově. Do roku 1989 žil v zahraničí, po listopadové revoluci se stal kancléřem prezidenta Václava Havla.
Byl senátorem, poslancem, ministrem zahraničí i prezidentským kandidátem. Výrazněji se v české politice a veřejném dění začal angažovat hlavně po pádu komunismu v roce 1989. Teprve tehdy se mohl vrátit do vlasti, kterou musel opustit ještě jako dítě po druhé světové válce.
Mohl se chlubit rodokmenem sahajícím až do 12. století i předky, kteří zásadně zasáhli do vývoje nejen střední Evropy.
Schwarzenbergův pohřeb se státními poctami se uskuteční 9. prosince v pražské katedrále svatého Víta. Rakev s ostatky zesnulého bývalého ministra zahraničí, poslance, senátora a hradního kancléře bude vystavena pro veřejnost od středy 6. prosince do pátku 8. prosince v kostele Maltézských rytířů Panny Marie pod řetězem v Praze.
Vzhledem k původu, známosti, významu a prestiži, které se Schwarzenberg za svého života těšil, se očekává, že se do Prahy na poslední rozloučení sjedou smuteční hosté z řady zemí světa včetně členů předních evropských rodů. Rodina zatím neoznámila místo posledního spočinutí bývalého ministra, spekuluje se o hrobkách schwarzenberského rodu, nejčastěji té u zámku Orlík.
12. listopadu 2023 |
