Frenštát zruší nízkoprahové centrum pro děti, starostovi vadí anonymita. Ta ale zaručuje bezpečí
Po azylové ubytovně zavírá radnice Frenštátu pod Radhoštěm i nízkoprahový klub pro děti a mládež. Na konci června skončí bez náhrady. Vedení města argumentuje netransparentností anonymně poskytované pomoci a snahou mít své peníze víc pod kontrolou. Podle Armády spásy i kraje bude bezplatná pomoc dětem v problémech chybět.
V nízkoprahovém klubu si teď pár dětí hraje s míčkem a další kreslí. Když ale řeší nějaký problém, vědí, že se mohou svěřit třeba Jiřímu Šmahlíkovi, který s nimi pracuje už dvanáctým rokem.
Frenštát ruší další sociální službu, po azylovém domě je to nízkoprahové centrum pro děti
„Materiálně nemusí trpět nouzí, nicméně jsou tam náročné vztahy s otcem, s matkou, se sourozenci nebo v rámci školy. Všechna tato témata sdílíme a hledáme možnosti, jak nepříznivé sociální situace zvládnout,“ vysvětluje.
Z desetitisícového města dochází do klubu přes osmdesát dětí ve věku od osmi do dvaceti let. Ti starší se tam i učí nebo píšou ročníkové práce. A za těmi, kdo do klubu nepřijdou a ohrožuje je třeba závislost na drogách, vyráží sociální pracovníci.
„Je mi tu dobře, protože se tu nemluví sprostě. Chodím už dlouho, mám to tu ráda.“ Takové komentáře napsaly samy děti na otázku, proč přicházejí do nízkoprahového klubu ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Starostovi vadí anonymita
S návštěvníky klubu reportérka Českého rozhlasu nemluví, respektuje jejich anonymitu. Jenže právě anonymizované výkazy činnosti vadí vedení města Frenštát.
Chudý region neznamená neúspěch ve škole. Záleží na podpoře, službách a školkách, ukazuje sociolog
Číst článek
Podle starosty Jana Rejmana (Změna pro Frenštát) nevědí, komu přesně klub slouží. „Osobně s tím mám vnitřní problém v tom, že ta služba je anonymní. A my nejsme schopni vidět, které děti tam jsou a jestli vůbec tam jsou,“ kritizuje starosta Rejman.
„Anonymní je to ze zákona, to je nepodkročitelné. Pro dítě bezpečnost znamená, že když sem přijde, tak nebude nijak stigmatizované. To je ta nízkoprahovost. Sem opravdu může přijít každý a bezpečně,“ namítá Petra Morcinková, ředitelka sociálních služeb Armády spásy pro Frýdecko-Místecko.
Starosta Rejman je ve funkci od loňského roku a prosazuje, jak tvrdí, efektivní hospodaření.
„My chceme vidět, na co peníze poskytujeme. Když jsem byl vedoucím financí, tak mi vadilo, že vždycky někdo přišel, že chce peníze, ale nebyl vidět hmatatelný výsledek. A my teď chceme, aby, když někdo chce peníze, tak byl vidět hmatatelný výsledek,“ tvrdí starosta.
„Když vezmeme sportovní kluby, tak musí doložit všechno do poslední koruny. A tady u sociálních služeb to není,“ přibližuje starosta Jan Rejman, co mu vadí.
Kraj: Výsledky nejsou hned
Nízkoprahové centrum financuje ze čtvrtiny město a ze tří čtvrtin kraj. Zrušením klubu tedy ušetří i Moravskoslezský kraj.
Trlifajová: Čím chudší člověk, tím víc se mu to předhazuje jako jeho chyba, že se dost nesnaží
Číst článek
Lidovecký náměstek hejtmana pro sociální věci Jiří Navrátil právo obcí definovat služby na svém území respektuje. Rušení preventivních programů ale považuje za nešťastné.
„To není jako ve sportu, kde jsou výsledky hned. Preventivní sociální práce je dlouhodobá a pokud ji přestanu podporovat, tak se to může projevit takzvaným nárůstem patologických jevů,“ upozorňuje Navrátil.
Frenštátského klubu se zastává i prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
„Určitě neplatí teze, že město to umí levněji a efektivněji a neziskový sektor je dražší. V České republice je role neziskového sektoru v sociálních službách nezastupitelná. Neziskovky představují 51 procent všech služeb, takže je to většina,“ odmítá Horecký zpochybňování výkonu sociálních organizací.
Dobrovolníci v Karviné koupili bývalé nádraží Fryštát, teď ho opravují. Má z něj být komunitní centrum
Číst článek
Rozhodnutí zastupitelstva Frenštátu pod Radhoštěm je ale jasné: nízkoprahový klub k poslednímu červnu příštího roku skončí. Peníze chce starosta dát na kroužky v místním domě dětí a uvažuje nad zřízením psychologické poradny.
Další sociální instituce, která z rozhodnutí zastupitelů skončí, je azylová ubytovna. Fungovat bude do konce roku a její obyvatele radnice teď stěhuje třeba do sousedních měst Frýdek-Místek a Rožnov pod Radhoštěm. A u sousedů v Kopřivnici je i nejbližší nízkoprahový klub pro děti.
