S choreografy premiéry Bohemia Baletu (2): Paul Julius

Prozradíte nám také něco bližšího o choreografii Křehké vztahy, kterou jste připravil pro Bohemia Balet?
Je o různých příkladech vztahů, ve kterých by lidé mohli žít. Podle mého názoru jsou všechny vztahy více či méně křehké, samozřejmě je třeba investovat do nich a pečovat o to, aby se jakýkoli vztah rozvíjel, vzkvétal, protože jinak se může snadno rozpadnout nebo změnit. To je smysl názvu choreografie. V tomto kuse pracuji pracuje se čtyřmi páry tanečníků. Díky vzájemné interakci mezi nimi dochází k různým situacím, jako je například zamilovanost, různé druhy rivality a žárlivosti. Předvádějí fragmenty určitých možných konstelací a vztahů, které mohou vzniknout.

Jakou využíváte hudbu?
Skladba, na kterou jsem choreografii vytvořil, má název Possessed, od Balanescu Quartet. Obvykle vytvářejí nové verze již existujících děl jiných autorů, ale tato skladba je jejich vlastní kompozicí a je to skladba, která má mnoho rychle se měnících témat. Když jsem tuto hudbu slyšel, líbil se mi právě její koncept rychlého střídání témat. Hudba mi evokovala myšlenku, aby se v ní odehrávalo mnoho krátkých scén, malých útržků různých situací, které se překrývají, které vedou od jedné k druhé. Celá skladba je poměrně dynamická, stejně jako hudba. Rád si z hudby beru do své tvorby energii.

Ze kterého bodu většinou začínáte tvořit? Je to právě od hudby?
Obvykle začínám hudbou, ne vždy, ale většinou ano. Hudba mi dává inspiraci k rozhodnutí, jaký druh díla bych chtěl vytvořit, takže začínám především s ní. Ale není to nutné, samozřejmě je to jen preference. Někdy mám od klientů zadaný příběh nebo téma, u kterého pak hledám hudbu, která by se k němu hodila.

A co soubor, jak se vám s ním pracuje?
Členové souboru jsou velmi oddaní svému řemeslu. Jsou velmi motivovaní, zvídaví a otevření. Neučí se pouze choreografii, ale velmi se snaží porozumět obsahu scén, aby mohli výstižně předat sdělení. Všichni jsou velmi mladí, proto jsem si myslel, že velmi dynamický kus s „tématem“, se kterým budou schopni se snadno shodnout, pro ně bude dobrou volbou. V mém pojetí jsou všichni sólisté. Každý tanečník má svou vlastní osobnost a roli. Mám tam i skupinové pasáže, ale je to spíše jako mnoho jednotlivců, kteří se setkávají na jedné události. Jezdím do Prahy pravidelně jako hostující pedagog, takže většina z nich už můj styl trochu znala.

Je váš styl spíše moderní nebo současný?
Jak definujete současný styl? V technikách výuky už existuje tolik různých stylů a druhů. Naštěstí. Určitý vliv má moderní tanec, ale i další taneční styly, butó, bojová umění, herectví a tak dále. Díky tomu je to velmi zajímavé. Čistě moderní techniky se dnes už moc neuplatňují a já je také neuplatňuji. Myslím, že mít předsudky nebo utkvělou představu o tom, co je současný tanec a jaký by měl být, do značné míry omezuje tvůrčí svobodu a vůbec myšlenku svobody umění. Proto jsem zastáncem toho, že současný tanec je umění vytvářené pro dnešní umělce a s nimi, bez ohledu na formu, bytí zcela bez formy nebo všechny možné odstíny mezi tím.

Pořádáte kurzy?
Vedu jen workshopy a nedělám to tak často. Mám vlastní soubor, jehož jsem uměleckým ředitelem (Japan Contemporary Dance Company v Kawasaki.) A to je moje hlavní práce. A pak dělám workshopy tady, v Japonsku, někdy také v Brně, občas také ve Francii nebo v Německu.

Jak jste se seznámili s Jaroslavem Slavickým?
Potkali jsme se na jednom tanečním festivalu, kde viděl mou práci. Po festivalu jsme si začali povídat a pak mě pozval na workshop a následně do Bohemia Baletu. Nebyla to ale nová tvorba, šlo o kus z mého repertoáru. Pro školu jsem vytvořil kreaci na jejich poslední ročníkový koncert, ale pro soubor Bohemia Balet je to poprvé, co vytvářím kus přímo tanečníkům na míru. Protože každý má své kvality a přednosti, nějaké zvláštní vlastnosti, inspirují mě. Takže jsem rád, že jsem tentokrát vytvořil nové dílo a byla to dobrá zkušenost.

Viděli jste vy tři choreografové tvorbu ostatních?
Bohužel zatím ne. Ale teď od 15. listopadu jsme všichni tři v Praze a pravděpodobně začneme vedle samostatných zkoušek projíždět i celý program, myslím. Těším se, že uvidím i ostatní díla a že se s ostatními choreografy blíže seznámím .

Vytváříte často celovečerní představení?
Ano, ale pro svůj soubor většinou vytvářím večery o dvou choreografiích nebo představení sestávající ze tří kusů.

A zvete hostující choreografy?
Doposud jsem vždy vytvářel choreografie vlastní, ale letos jsme spolupracovali, vlastně ne s choreografem, ale s baletním mistrem, protože jsme se rozhodli uspořádat speciální večer (vtipnou náhodou se jmenoval také Kontrasty). Cílem bylo vytvořit výrazný kontrast, takže jsme chtěli v jednom večeru uvést klasický kus vedle zcela současného díla. Bylo to velmi dobré. Díky tomuto konceptu přišlo mnoho lidí, kteří obvykle chodí jen na současný tanec, a zase mnoho lidí, kteří obvykle chodí jen na balet, tudíž v jednom večeru viděli věci, které obvykle nevidí. Byli překvapeni, že se jim líbilo to, co by jinak nečekali, že bude dobré. Celý program byl velmi dobře přijat, takže to byl skvělý zážitek.

Máte vlastní divadelní budovu a baletní studio?
Nemáme vlastní budovu, ale máme divadlo, se kterým spolupracujeme. A máme studio, které trvale využíváme, i když zde nejsme jedinými rezidenty. Soubor má aktuálně 28 členů.

A jaké tedy tvoříte celovečerní kusy?
Vytvořil jsem například svou verzi Giselle nebo balet volně založený na Shakespearově hře Mnoho povyku pro nic. A společně s dalším choreografem Tarekem Assamem jsem vytvořil celovečerní představení založené na skutečné spolupráci na jednom společném díle, kdy jsme nepracovali odděleně každý na svých částech. Opravdu jsme tvořili společně, takže jsme spolu ve studiu hodně mluvili, diskutovali jsme, jak uděláme to či ono, zkoušeli jsme různé způsoby. Není to tedy nic jednoduchého, myslím, že je potřeba mít velkou důvěru, porozumění a pevné nervy a být vůči sobě otevření. Ale i to nám přišlo zajímavé. Inscenace se jmenovala Náměsíčník.

Co spolupráce s dalšími umělci?
Mám jednoho skladatele, se kterým jsem spolupracoval několikrát, rád bych navázal novou spolupráci s různými umělci. Každý má jiný pohled na věc, je vždy zajímavé a obohacující mít různé pohledy na stejné téma. Nyní mám opět skladatele, se kterým plánuji tvořit společně.

—

Paul Julius se narodil v roce 1971 v Norimberku a taneční vzdělání získal na Contemporary Dance Ivanson v Mnichově a na Académie de danse classique Solange Golovine v Paříži. V letech 2000–2006 byl sólistou v baletu Městského divadla ve Schwerinu. Jeho první choreografická práce vznikla ve Státním divadle v Oldenburgu. (Přečtěte si více ZDE.)