Populisté, migranti a Green Deal. Co se stalo s Německem

Není ani tak důležité, kdo vládne v Česku, jako kdo vládne v Německu. S napětím se očekává, jak postupují populistické tendence v Evropě, píše Patrick Zandl pro časopis Neovlivní.cz.

Zemské volby v Německu stály dříve málokdy za pozornost. Jenže doba se změnila a s napětím se očekává, jak postupují populistické tendence v Evropě. Zkušení matadoři české politiky dlouho připouštějí, že pro českou situaci není až tak důležité, kdo vládne v Česku, jako kdo vládne v Německu. Síla Německa byla minimálně půlstoletí tahounem Evropy. Politicky, ekonomicky i sociálně. Příklad, který táhl, vysněný příklad hodný následování. A tak se zemské volby v průmyslových centrech Bavorsko a Hesensko staly lakmusovým papírkem; něčím, z čeho se věští, jak si stojí vláda kancléře Olafa Scholze v poločase.

Zdaleka ne každý Čech si Hesensko vybaví, či dokonce zařadí na mapě Německa správně do jeho středu. Pátá největší spolková země se šesti miliony obyvatel je baštou průmyslu a finančnictví. A ačkoliv je jeho hlavním městem Wiesbaden, ekonomickým dějištěm je Frankfurt. Tradičně je Hesensko baštou konzervativní CDU, která zde v 90. letech převzala štafetu od sociálních demokratů (SPD) a od té doby se její podpora pohybovala stabilně kolem čtyřiceti procent.

Jenže na přelomu století přišly první větší volební výprasky. V roce 2008 ztratila CDU 12 %, které si rozdělily SPD s postkomunistickou Die Linke. Tehdy se ovšem nepodařilo postavit vládu ani vítězné CDU, ani SPD, a tak se volby v lednu 2009 opakovaly. Voliči tehdy odměnili neschopnost SPD postavit vládu (kterou čtyři poslanci SPD odmítli podpořit) třináctiprocentním propadem. Excelentní úspěch liberálů z FDP tehdy umožnil složit „černo-žlutou“ koalici CDU a FDP. Jenže už o čtyři roky později FDP opět jen těsně překonala hranici do hesenského parlamentu, a tak ji ve vládě vystřídali Zelení. A co je zajímavé, poprvé se na hesenské scéně objevila krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), které se sice nepodařilo se ziskem 4,1 % dostat do parlamentu, ale zaznamenala tu druhý největší zisk.

Vše se změnilo v roce 2018. CDU i SPD utrpěly dvouciferné ztráty, zatímco Zelení dosáhli v Hesensku historicky nejlepšího výsledku a stali se druhou nejsilnější silou, těsně před sociálními demokraty. Pro AfD vstup do hesenského zemského parlamentu znamenal, že byla zastoupena ve všech 16 zemských parlamentech.

A tím se dostáváme k letošním volbám. V Hesensku byla konstruktivní vláda CDU se Zelenými poměrně oblíbená, ve volbách CDU přibrala 7 procentních bodů a s 35 % zvítězila, jenže Zelení ztratili pět procentních bodů. Ty si rozebrala CDU a právě AfD o ně posílila a získala 18,4 % hlasů, což je její nejlepší výsledek v zemích bývalého Západního Německa. S kým bude CDU vládnout, zatím není jasné, zemským premiérem sice zůstává Boris Rhein, ale o partnerech se stále vyjednává.

Bavorsko? Místní sestra CDU, vládní Křesťanskosociální unie CSU, získala téměř stejný výsledek jako v roce 2018: 37 %. A je to zároveň nejhorší výsledek od roku 1950. Sociální demokraté kancléře Olafa Scholze propadli, se ziskem 8,4 % je to nejhorší volební výsledek za… kdykoliv. CSU si slibovala, že převezme voliče koaličního partnera Svobodní voliči, jenže tato středová, ovšem silně populisticky orientovaná strana sama posílila na 15,8 %. A výrazně také posílila AfD (14,6 %). Dvě strany měnící politickou mapu Německa získaly téměř třetinu hlasů v Bavorsku. Jak výše je ještě potřeba zdvihnout varovný prst?

SCÉNÁŘ VĚCÍ PŘÍŠTÍCH

Inu, ještě výše. Za rok proběhnou zemské volby ve třech někdejších východoněmeckých spolkových zemích, Sasku, Durynsku a Braniborsku, kde je AfD nejsilnější stranou s třetinovým počtem voličských hlasů.

O úspěchu AfD se zde nepochybuje. Průzkumy odhadují dnes pro AfD dalších sedm až osm procentních bodů na úkor ostatních. V Durynsku předhání AfD v průzkumech dosud kralující levicové Linke, v Sasku předhání CDU a v Braniborsku se pere s SPD, která ji minule předehnala jen těsně.

Tím se stávají stále obtížnější koalice dvou stran, a pokud by se i nadále sestavení vlády mělo obejít bez AfD, jsou pravděpodobnější těžko zvladatelné koalice tří a více stran. Že taková pestrá koalice nemíří k úspěchu, vidíme v Česku.

Jaký dopad má situace v Německu na Českou republiku? A zadrhnul se německý motor Evropy? Odpovědi přináší aktuální časopis Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Bundesregierung/Denzel