Vůbec není obvyklé na půdě Organizace spojených národů, na půdě všech jejích orgánů mít stále za zadkem tlumočníka. Takže jak z toho ven, když oni by vás také někdy mohli pozvat, jak už tak máte nějakou tu státní funkci, kudy se z toho vylízat, když vaše angličtina je „only very simple“, jak si z vás prý dělají srandu kluci ve velení NATO. Takže co s tím?

Řekl bych, že jsou zhruba dvě možnosti. Podle první řeknete, že vám lékař doporučuje nějaké méně náročné zaměstnání. K doktorovi se vám nejspíš nebude chtít, takže zbývá druhá možnost. Veřejně oznámíte, že navrhnete vládě, aby naše země dala Organizaci spojených národů okamžitě výpověď, protože jak jen o ní slyšíte, máte z toho emoce. A vláda, jak už se tak topí v nesnázích jako každá vláda, tuhle vaši léčku prohlédne, pohladí vás po hlavě, když na vás lezou ty emoce, řekne, že jste její zlatíčko, výpověď ještě odloží a vám zakáže opustit republiku kvůli bezpečnosti. A všechno je rázem vyřešeno.

„To jsou samý nepatřičný legrácky,“ ohradil se zvěrolékař doktor Žaket (viola) s krátkým doutníčkem v přestávce zkoušky Amatérského symfonického orchestru, „ale i vy jistě uznáte, že to poslední lejstro, které z té bandy zástupců světa vylezlo, je vodpornej hnus. Ten spolek, ta neslavná OSN, potřebuje důkladně znovicírovat. Souhlasíte?“ „To jistě, doktore,“ souhlasil pan Polák (violoncello), „jenomže nevím, nic mne nenapadá, jak to udělat to znovicírování, jak tomu říkáte.“

Takže se obracíme na laskavé čtenáře. Nenapadá někoho z vás, jak to udělat, aby OSN, všech 193 členských států, usilovalo ze všech sil o mírové soužití států celého světa, což byl ostatně hlavní cíl zakladatelů už v roce 1945?