Hlavní obsah

Jak se z institucí stávají aplikace. Sloupek Jana Géryka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Problémem českých poštovních poboček není jen jejich rušení, o jehož dopadech již bylo napsáno mnoho, ale i jejich stěhování. Například v Novém Jičíně se pošta přesunula ze své vlastní reprezentativní budovy do multifunkčního obchodního centra Javor. Státní podnik Česká pošta se coby vlastník rozhodl nemovitost prodat.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jan Géryk

Článek

Přislíbeno sice bylo zachování kapacity i služeb a zdůrazňuje se nejmodernější design nové pobočky, přesto mi připadá, že stěhování pošty z reprezentativní rohové budovy do obchodního domu něčím vypovídá o ústupu pošty coby instituce.

Centralizovaná poštovní služba je jedním ze základních pilířů moderního státu. V současnosti písemná komunikace samozřejmě již dlouho existuje vedle té telefonické a digitální a k přepravě zásilek využíváme stále častěji soukromých doručovacích společností, nicméně minimálně úřední komunikaci máme stále spjatu s poštou. Jako symbol centrálního provozu korespondence si pošta zaslouží být viditelně reprezentována coby veřejná služba. Její umístění pod jednu střechu s obchody s oblečením a rychlým občerstvením reprezentativní funkci degraduje.

Foto: Česká pošta

Nová pobočka České pošty v Novém Jičíně

Multifunkční obchodní centra jsou architektonickou obdobou chytrých telefonů. Máme-li chytrý telefon, už s sebou jako samostatné předměty nemusíme nosit fotoaparát, mapu ani jízdní řád. Všechno máme v jedné krabičce a předměty se mění v aplikace. Obdobně s přesunem do krabičky obchodního centra přestávají v městském prostoru samostatně stát nejen obchody či restaurace, ale třeba právě i pošty. Rovněž z institucí se tak stávají jen aplikace.

Zvlášť výrazná je tato proměna veřejného prostoru v okresních městech, jakým je i Nový Jičín. Budovy institucí typu pošty tu často mají funkci důležitého orientačního bodu, ale také reprezentace přítomnosti státu a jeho veřejných služeb v regionu. Reprezentativní budovy též ztělesňují určitý příběh – jak nedávno ukázala historička architektury Jana Pavlová v knize Chrámy peněz na příkladu českých bankovních domů z devadesátých let symbolizujících transformaci ke kapitalistické ekonomice.

Italo disco i baroko. O porevoluční architektuře bank a spořitelen

SALON

Co reprezentují multifunkční obchodní centra pohlcující do sebe instituce dříve sídlící v samostatných budovách? Tak jako filosof Byung-Chul Han nazval chytré telefony „ne-věcmi“, mohli bychom také multifunkční obchodní centra nazvat postreprezentativními „ne-budovami“.

Dočkáme se toho, že bude v obchodním centru Javor sídlit okresní soud?

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám