Čína omezuje výzkumníky, kteří se zabývají utlačováním Ujgurů. Ti ale našli způsob, jak to obejít
Ujgurové jsou v Číně stále utlačovanou menšinou, jejíž lidská práva stát bezohledně porušuje. Odhadem statisíce lidí jsou internovány a další pronásledovány kvůli svému původu. Životu menšiny se z části věnoval mezinárodní projekt Sinofon, do kterého se zapojili i čeští vědci. Jak zkoumat Čínu, když oficiální statistiky nejsou spolehlivé a spolupráce je zatížena propagandou? Vysvětlují výzkumníci Filip Kraus, Richard Turcsányi a Ondřej Kučera.
„Jakmile se začnete Sin-ťiangu věnovat a jakmile něco publikujete, tak se potom při snaze o vstup do Čínské lidové republiky stanete nechtěným. Ne že by vám přístup nepovolili úplně, ale nepovolí vám ho minimálně do Sin-ťiangu,“ shrnuje situaci Ondřej Kučera, který byl původním ředitelem projektu Sinofon.
Jak můžeme zkoumat Čínu, když její oficiální statistiky nejsou spolehlivé a spolupráce je zatížena propagandou? Pro Studio Leonardo vysvětlují výzkumníci Filip Kraus, Richard Turcsányi a Ondřej Kučera
Ty, spolu s omezeným, respektive zakázaným přístupem do Sin-ťiangu, přitom nebyly při výzkumu jedinou překážkou. Na průběh celého projektu totiž značně dopadly také pandemické restrikce.
„Vedlo nás to k hlubokému zamyšlení, jak výzkum změnit, a tak byla vyvinuta metoda vzdálené etnografie,“ vysvětluje Ondřej Kučera. Podle něj tento způsob umožňuje zkoumat dění v Sin-ťiangu i bez fyzické přítomnosti v regionu. Takový způsob zkoumání v současnosti vědci rozpracovávají v novém evropském projektu spolu s dalšími třemi univerzitami v Evropě.
Je ale nutné upřesnit, že se nejedná o nový vědecký nápad. Podobně již delší dobu pracují výzkumníci po celém světě, novináři a občanští aktivisté, například z řad architektů.
Výzkum na dálku
Vzdálená etnografie kombinuje poznatky ze tří hlavních metod. První využívá informace ze setkání s lidmi, kteří ze Sin-ťiangu utekli. „Tyto osoby se vědecky zpracovávají pomocí antropologických, kvalitativních a dalších typů rozhovorů. Je snaha vytěžit všechny informace, které získat můžeme,“ poznamenává Kučera.
Druhým způsobem je zpracování digitální komunikace, která z oblasti uniká. „Od jakýchkoliv textů, čínských norem, které se k tomu vztahují, přes obrovské množství videí, které jsou k dispozici na čínských platformách nebo i třeba na YouTube,“ vyjmenovává.
Poslední cestou je zpracovávání, analýza a srovnávání satelitních snímků. „Díky těmto metodám postupujeme ve výzkumu paradoxně rychleji, než kdybychom se tam fyzicky dostávali,“ tvrdí Ondřej Kučera.
Doživotí za ,separatismus‘. Čína odsoudila přední ujgurskou vědkyni, nepomohlo ani členství ve straně
Číst článek
Zjištění?
Z výzkumu vědců zapojených do projektu Sinofon vyplývá, že Čína na mezinárodní kritiku reaguje citlivě. Snaží se proto změnit strategii svého působení v oblasti Sin-ťiang. Otevřené pronásledování Ujgurů transformuje do skrytějších metod.
„Podle mých informací Číňané kombinují různé prostředky. Jednou z kombinací je snaha využívat Ujgury na práci v továrnách,“ říká Kučera.
Továrny vznikají z již dříve vybudovaných koncentračních táborů, kam byli Ujguři masově deportováni. Část internovaných lidí je také vyvážena do výrobních podniků ve vnitrozemské Číně s cílem rozředit jejich koncentraci v Sin-ťiangu.
Další čínská strategie sází podle vědců na sílu propagandy. „Podporují se ti Ujguři, kteří se minimálně tváří pozitivně a kladně,“ říká Kučera. „Většinu to přesvědčí, že podobně jako u nás za normalizace určité věci zkousnete a můžete dál fungovat, i když musíte popřít sami sebe.“
Poslechněte si celý rozhovor Studio Leonardo výše, v němž se dozvíte i o dalších výzkumných tématech projektu Sinofon a získáte tip, jak číst čínské statistiky.
