‚Nejúspěšnější akce našich pozemních jednotek za 2. světové války.‘ Osvobození Kyjeva připomíná výstava
Od 3. do 6. listopadu 1943 se první československá samostatná brigáda pod velením plukovníka Ludvíka Svobody zúčastnila osvobozování Kyjeva od nacistické okupace. Do centra města se dostali dříve než sovětské jednotky. Z několika tisíc mužů přitom padlo jen 30 a měli tři lehce poškozené tanky. Právě 80. výročí bitvy teď pražské Armádní muzeum Žižkov připomíná výstavou „1943 Československá armáda na východní frontě“.
„Kyjev byl vždycky trochu opomíjen, přitom je to snad nejúspěšnější akce našich pozemních jednotek za druhé světové války s relativně minimálním počtem ztrát,“ upozorňuje historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
Před 80 lety osvobodila československá brigáda Kyjev. Operaci připomíná výstava ve Vojenském muzeu. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
Bitva o Kyjev začala 3. listopadu 1943. V té době měla československá jednotka 3500 mužů, tankový prapor a dva dělostřelecké oddíly.
„Díky svému talentu pro improvizaci, dobrému výcviku, přemýšlení naši vojáci velice brilantním způsobem pronikli do centra Kyjeva, všechny úkoly splnili a taky za to mnoho z nich získalo vysoká sovětská vyznamenání. Samozřejmě i československá,“ doplňuje historik.
Kyjev měl navíc pro mnoho starších důstojníků v čele s Ludvíkem Svobodou ještě jeden význam – právě tady na začátku první světové války v roce 1914 vznikla Česká družina. „A tím pádem to byla taková kolébka československých legií. Takže i to je zajímavá historická stopa,“ popisuje Marek.
Na svoje působení na východní frontě vzpomínali před lety pro projekt Paměť národa Vasil Korol a Alexander Beer.
„Když přišel den nastupovat na Kyjev, tak přišel Svoboda k nám po těch útvarech a řekl: ‚Kluci, za okamžik půjdete do boje. Bojujte za Kyjev jako za Prahu, Brno a Bratislavu a Užhorod,‘“ popsal Korol.
Sundaný sovětský znak ze sochy Matka Ukrajina vystaví v muzeu. Nahradí ho ukrajinský trojzubec
Číst článek
„Naše touha byla bojovat. Tak jsme to spíš oslavovali, že jdeme. My jsme se radovali,“ doplnil ho Beer.
Výstava v Armádním muzeu Žižkov teď ukazuje podobné příběhy. „Naše jednotka se formovala z několika proudů. Jeden proud byl ten, co přišel do Polska s jasným uvědomělým cílem obnovit československou armádu a bojovat. Pak tu máme české židy. Nacisti je odvlekli na východ Polska a tam se dostali na okupované území sovětskou armádou a tvořili další významnou složku jednotky,“ popisuje historik Jindřich Marek.
Třetí a nejpočetnější částí byli mladí muži z Podkarpatské Rusi, která byla až do března 1939 součástí Československa. Během bojů u Kyjeva bylo 2210 vojáků z 3,5tisícové jednotky právě z Podkarpatské Rusi.
„Před tím prožili dva tři roky ve stalinských lágrech na Sibiři za velice těžkých podmínek, kdy potom jim bylo umožněno vstoupit do československé armády. My už tu výstavu zahajujeme tím, že jsme si vybrali tři z nich jako symboly,“ vysvětluje historik.
Vrátil vyznamenání v roce 1968
Zatímco Petr Fedorco padl u Sokolova, Vasila Maksimišinece ve stejné bitvě zajali Němci.
Prezidentské vyznamenání převzal partyzán už v patnácti letech. Dnes předává vlastenectví mladým
Číst článek
„Byl odvezen s dalšími zajatci do Prahy a tam byli využiti pro propagandistické přednášky, aby se ukazovalo, jak ta jednotka je tvořena třeba židy a jak je ovládána komunisty a podobně,“ řekl Marek.
Třetím mužem, který reprezentuje osudy československých vojáků na východní frontě, je Ilja Marcij, který po válce zůstal v československé armádě.
„A když Sovětský svaz okupoval v srpnu 1968 Československo, tak vrátil všechna svá sovětská vyznamenání a vyzval k podobnému kroku všechny bývalé příslušníky československých jednotek na východní frontě. Samozřejmě za to byl komunisty po nástupu Gustava Husáka vyhozen z armády a stal se z něj perzekuovaný člověk,“ dodává historik.
Výstava tak chce ukázat nejen klíčové boje na Východě, ale i často pohnuté příběhy lidí, kteří se do nich zapojili.
