Titulku National Geographic fotil skoro nejlevnějším dronem. Pardubický fotograf následuje Hanzelku a Zikmunda

„Tohle neplánujete. Mě to úplně rozsekalo. Myslel jsem si, že nás je třeba 5 a ono ne. Hlavně kdo je ten první. Eduard Ingriš, absolutní cestovatelská ikona světového formátu. Na černobílé fotce tenkrát byli Hanzelka se Zikmundem. Být po nich na titulce National Geographic mi přijde jako docela slušné. Moje fotka je dronová ze třetího výškového táboru na Manáslu v Himálaji. Netvrdím, že jsem přistál, ale nějak jsme ten dron našli, vylovili jsme kartu a z fotky mám hroznou radost. Byl to dron střední třídy, co si můžete koupit pomalu v hračkářství. Ale zase taková technika je lehká.“

Něha Himálaje očima extrémního fotografa

Juračkovu novou knihu čeká v sobotu 11. listopadu velmi netradiční křest v Kulturním domě v Holicích. Jeho součástí budou přednášky, velkoformátová výstava fotografií, bojová hra anebo možnost vyzkoušet si stav hypoxie, tedy nedostatku kyslíku, který ve vyšších nadmořských výškách zažívají horolezci. „Původní idea byla taková, že se bude kulturák rekonstruovat a mohli bychom ho během křtu zničit. Celý program jsem tak napsal. Problém je, že se rekonstrukce odložila o 3 roky, kulturák to má přežít, ale program zůstává. Vynechali jsme oheň. Jestli to barák zvládne, se teprve uvidí,“ usmívá se.

Petr Jan Juračka bude taky součástí čtyřdenního Cestovatelského festivalu v Kongresovém sále Paláce Pardubice. „Začínáme čtvrtkem 9. listopadu v 16:30, pátek je taky od 16:30, sobota i neděle pak ve 13 hodin. Můžete se těšit na 32 přednášek. Třeba Jakub Vágner přijede hned první den povídat o sladkovodních rybách, dorazí i ředitel pražské ZOO Miroslav Bobek. Třeba na sobotu jsme pozvali Petra Voldána s baristou, který jezdí za kávou napříč světem anebo s mořeplavcem Petrem Vondráčkem, který objel na jachtě celý svět. V neděli tam budou Jedlíci na cestách a nebude chybět ani ochutnávka nejpálivějšího chilli,“ říká organizátor Tomáš Reisinger.

Juračka nabídne na závěr festivalového programu Volání severu. „Odtajním nějaké věci z Islandu, které se staly letos. Sfouklo nás to tam, ale i tak to bylo krásné. Pak jsme byli v baru, kde bylo teplo. Je to domácí půda, domácí publikum. Je mnohem těžší ho zabavit, protože všechno už vědí.“