GHMP zahajuje výstavu Myslet filmem
„Člověk, který sleduje dění kolem sebe, je svým vlastním režisérem, kameramanem a střihačem zároveň. Podle toho, na co upírá pozornost, na co zaostřuje, kam vede jeho pohled,“ říká autorka a kurátorka výstavy Sandra Baborovská
Film je „forma, která myslí“, poznamenal již režisér Jean-Luc Godard. Skladba obrazů a zvuků dokáže formulovat určité ideje, ale také reflektovat materiální, formální a narativní prvky, jež filmové médium utvářejí. Výstavní a publikační projekt Myslet filmem se zaměřuje na způsoby, jakými současné audiovizuální umění filmovou řeč nejen posouvá, ale i navrací k jejím kořenům.
Film jako vyprávění
Všechna tři patra v Domě U Kamenného zvonu mají společného jmenovatele, a tím je film jako vyprávění v galerijním prostoru. Snímky jsou z větší části natočeny za pomoci profesionálního štábu (kamera, střih, zvuk) a profesionálních herců/performerů zastoupenými napříč různými filmy na výstavě: Ester Geislerová a Tereza Hofová (postavy Vědmy), Cyril Dobrý (Polomrtvá ryba), Miroslav Krobot (herec představující sám sebe), Jan Vondráček (voice over) a další.
V prvním patře prezentujeme projekt Jakuba Jansy nazvaný The Garden of Problems, který poprvé na jednom místě shrnuje epizody z cyklu Club of Opportunities natočené od roku 2017 až do současnosti. Místo „netflixu“ divák navštěvuje galerii. Klub tematizuje společenské problémy dnešní doby a klade otázky autority a hierarchických vztahů. Nízké formy povyšují svůj status na vysoké a naopak. Někde během této proměny vznikají nové příležitosti. Každý díl vytváří situace na pomezí reality a fikce, kdy je příběh postupně odhalován prostřednictvím videa, objektů, scénografie a herecké performance.
Výstava v druhém patře dává prostor současným českým umělkyním a umělcům (jak tvůrcům a tvůrkyním zaměřeným na filmové médium – Ondřej Vavrečka, Lea Petříková, Ján Mančuška, tak těm napojeným na umění pohyblivého obrazu – Tomáš Svoboda, Zbyněk Baladrán, či zvukového designu – Sara Pinheiro). Záměrně vedle sebe na jedné platformě vystavujeme vizuální umělce, kteří vzešli z výtvarných škol, a filmaře z FAMU nebo tvůrce z obou uměleckých sfér. Paradoxně jsou tyto protipóly působící v rámci audiovizuálního světa ve svém spojení neobvyklé, neboť spolu nejsou prezentovány často, což vytváří nečekanou dynamiku. Filmař Ondřej Vavrečka, pedagog FAMU, je prezentován kostýmem a svými kolážemi, v nichž komentuje a tematizuje film, konkrétně střih. Není náhodou, že snímek Odlesk (2008) Jána Mančušky vzešel z jeho střihačské dílny. Stejně tak Sara Pinheiro, zvuková umělkyně působící rovněž na FAMU, vytvořila sound design k filmu Jako z filmu (2016). Lea Petříková, prošla UMPRUM i FAMU a její snímek Historie plátěného filmu (2021), natočený na „materiál“, zkoumá „povrch“ filmového plátna.
Všichni vystavující umělci mají ambici vyjadřovat se pomocí pohyblivého obrazu, ať už příběhově (Ján Mančuška, Jakub Jansa, Radek Brousil), nebo esejisticky (Lea Petříková, Zbyněk Baladrán – Noc světa, 2011; Tomáš Svoboda – Žiju film, 2015).
Kniha pomůže pochopit
Kniha Myslet filmem sestavená editory Sandrou Baborovskou a Jiřím Angerem poskytuje nástroje, jak rozumět kontinuitám i diskontinuitám mezi klasickou filmovou montáží a jejím „druhým životem“ v současném hypermediálním umění a kultuře. Kolektivní monografie se soustředí na způsoby, jakými filmová montáž rezonuje v současném umění a mediálním prostoru. Texty se zaměřují na analýzu filmové montáže obecně, na vnímání skladby pohyblivého obrazu diváka v galerii a zároveň na způsoby přenesení střihové skladby do prostoru lidského pozorování. Publikace zahrnuje šest textů (čtyři nové, dva čerstvě přeložené od Sergeje Ejzenštejna a Georgese Didi-Hubermana), jež staronovou problematiku filmové montáže nahlížejí z pohledu teorie i praxe. Záměrem bylo obsáhnout jak články teoretizujících praktiků, tak praktikujících teoretiků. V prvním případě jde o konceptuálně uvažující filmaře-střihače (Ondřej Vavrečka), kteří svébytně uměleckým jazykem demonstrují, do jaké míry teoretické uchopení montáže vychází z materiální praxe. Ve druhém se jedná o statě autorek a autorů z odborně-akademického prostředí (Sandra Baborovská, Noemi Purkrábková a Jiří Anger), kteří do svého přemýšlení o střihové skladbě a audiovizuální kultuře promítají i své praktické zkušenosti, ať už kurátorské, či umělecké.
Součástí výstavy je i projekce vybraných snímků na pomezí filmu a vizuálního umění v kině Ponrepo. Každý ze tří večerů se zaměří na jednu z určujících otázek filmového média: projekci pohyblivých obrazů, vztah vizuální a zvukové zkušenosti a existenci filmu tváří v tvář času.
První komponovaný večer nabídne konfrontaci s díly Martina Ježka a Jana Kulky, dvou tvůrců experimentujících s analogovou filmovou projekcí. Oba autoři nevybíravě a zcela záměrně otřásají našimi představami o tom, co by měl filmový zážitek splňovat. Demonstrují, jaké technické procesy a mechanismy stojí za tím, že na plátně vidíme plynule se odvíjející obrazy důvěrně známého světa, ale i jak tyto postupy využít podvratně, aby (staro)nově prozkoumaly základy filmového média a pohyblivého obrazu. Zhmotňují tak vizi kinematografie, jejímž cílem není za každou cenu reprezentovat a vyprávět, ale vynalézat nové a nové cesty, jak útočit na smyslovou a nervovou soustavu diváctva.
Ve druhém pokračování cyklu se zaměříme na vztah němého a zvukového filmu. Filmová zkušenost je a vždy byla audio-vizuální. Dokonce i v dobách rané kinematografie byl zvuk úplně všude: živý hudební doprovod, hlas komentátora, hukot publika, chrčení promítačky. Co kdybychom však obrazovou a zvukovou složku přece jen zkusili osamostatnit? Téma otevřeme prostřednictvím prací Ondřeje Vavrečky a Sary Pinheiro. Zatímco Pinheiro se věnuje převážně zvukovému designu, Vavrečka je režisér a střihač operující převážně s fotochemickým filmem. Střet sonické kompozice s němým filmem ukáže, jak se vyrovnáváme s přítomností pouze jedné z určujících složek filmu, ale i s absencí té druhé.
Třetí, závěrečný večer programu rozkryje mnohoznačný vztah filmového média k času a časovosti. Film dokáže být lineárně se odvíjejícím dějem i neustálým opakováním stále stejných políček, otiskem uchovávajícím kdysi zachycený okamžik i fyzickým objektem nevyhnutelně podléhajícím stárnutí. Skrze aktuální snímky českých filmařek a vizuálních umělkyň – Ley Petříkové a Adély Babanové – zažijeme kontakt se dvěma pojetími temporality: časovostí, která přesahuje horizont všední zkušenosti, a časovostí, která nás zacykluje v přítomném momentu.
MYSLET FILMEM
8. 11. 2023 – 18. 2. 2024
Galerie hlavního města Prahy
Dům U Kamenného zvonu
Staroměstské náměstí 13, Praha 1
út–ne 10–20 h
Autorka koncepce a kurátorka: Sandra Baborovská
Zastoupení umělci a umělkyně: Zbyněk Baladrán, Radek Brousil, Jakub Jansa, Ján Mančuška, Lea Petříková, Sara Pinheiro, Tomáš Svoboda, Ondřej Vavrečka
Light Underground V
Radek Brousil: Can You Still Feel the Butterflies?
Galerie hlavního města Prahy
Dům U Kamenného zvonu
Staroměstské náměstí 13, Praha 1
út–ne 15–20 h
Pátý ročník z cyklu Light Underground představí „zero waste“ film Radka Brousila Can You Still Feel the Butterflies? (2021), který je promítán ve sklepních prostorách Domu U Kamenného zvonu, a doprovozen materiálově udržitelnou scénografií (na instalace byly použity upcyklované látky), nově vyrobené kulisy jsou doslova šité přímo na míru středověkých sklepních prostor.
Mluvíme o konci světa, ale zdá se, že ho nedokážeme pocítit, nedokážeme uchopit jeho skutečný význam a dosah. Autentický intimní prožitek ve filmu autor dosahuje prostřednictvím manýry avantgardních kostýmů, rekvizit a stylizovaných dialogů, které vycházejí z textů indie-emo písní z 90. let. Fungují jako odraz kulturního kolektivního vědomí, skládají se z popisu osobních pocitů lásky, úzkosti, bolesti a sebedestruktivních sklonů.
Radek Brousil ve spolupráci s architektem výstavy Miroslavem Pazderou dekonstruovali film do kulis (brána z poloviny 19. století podle sochaře Václava Levého) a nápisu z neonu, který osvětluje středověké sklepní prostory a posunuje celý audiovizuální projekt do současné estetiky. Setkávají se tak různé epochy v jednom romantizujícím příběhu s finálním původním písňovým trackem v podání autora filmu. Ústřední píseň nazpíval a složil Radek Brousil, spoluautorem hudby je Igor Bruso.
Výstava z cyklu Light Underground je pátým pokračováním podpořeným programem Umění pro město.
Autorka a kurátorka výstavy: Sandra Baborovská
Architektonické řešení: Tomáš Svoboda (Myslet filmem, 2. patro)
Jakub Červenka (Jakub Jansa: The Garden of Problems, 1. patro)
Miroslav Pazdera (Radek Brousil: Can You Still Feel the Butterflies?, Light Underground V)
Grafické řešení: Anymade Studio
Výstavní program Galerie hlavního města Prahy je podporován Ministerstvem kultury České republiky.
Mediální partneři: Art&Antiques, ArtMap, Artalk, Flash Art, A2, Artikl, Revolver Revue, Artyčok.tv, protisedi.cz, Radio 1, Český rozhlas Radio Wave
Vstupné: 150 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 20 Kč seniorské
DOPROVODNÝ PROGRAM
Filmové večery v kině Ponrepo
čt 16. 11. 2023, 18.00
Myslet filmem I: projekce
První komponovaný večer nabídne konfrontaci s díly Martina Ježka a Jana Kulky, dvou tvůrců experimentujících s analogovou filmovou projekcí. Oba tvůrci nevybíravě a zcela záměrně otřásají našimi představami o tom, co by měl filmový zážitek splňovat. Demonstrují, jaké technické procesy a mechanismy stojí za tím, že na plátně vidíme plynule se odvíjející obrazy důvěrně známého světa, ale i jak tyto postupy využít podvratně, aby (staro)nově prozkoumaly základy filmového média a pohyblivého obrazu. Zhmotňují tak vizi kinematografie, jejímž cílem není za každou cenu reprezentovat a vyprávět, ale vynalézat nové a nové cesty, jak útočit na smyslovou a nervovou soustavu diváctva.
Předfilm, Jan Kulka, 2016, 20 min
Průpravná cvičení, Jan Kulka, 2016, 25 min
Hra na ohradu, Martin Ježek, 2010, 28 min
čt 30. 11. 2023, 18.00
Myslet filmem II: obraz kontra zvuk
Ve druhém pokračování cyklu se zaměříme na vztah němého a zvukového filmu. Filmová zkušenost je a vždy byla audio-vizuální. Dokonce i v dobách rané kinematografie byl zvuk úplně všude: živý hudební doprovod, hlas komentátora, hukot publika, chrčení promítačky. Co kdybychom však obrazovou a zvukovou složku přece jen zkusili osamostatnit? Téma otevřeme prostřednictvím prací Ondřeje Vavrečky a Sary Pinheiro. Zatímco Pinheiro se věnuje převážně zvukovému designu, Vavrečka je režisér a střihač operující hlavně s fotochemickým filmem. Střet sonické kompozice s němým filmem ukáže, jak se vyrovnáváme s přítomností pouze jedné z určujících složek filmu, ale i s absencí té druhé.
Coagula, Ondřej Vavrečka, 2005–2007, 16 min
SLAM, Sara Pinheiro, 2023, 17 min
čt 7. 12. 2023, 18.00
Myslet filmem III: časovost
Třetí, závěrečný večer programu rozkryje mnohoznačný vztah filmového média k času a časovosti. Film dokáže být lineárně se odvíjejícím dějem i neustálým opakováním stále stejných políček, otiskem uchovávajícím kdysi zachycený okamžik i fyzickým objektem nevyhnutelně podléhajícím stárnutí. Skrze aktuální snímky českých filmařek a vizuálních umělkyň – Ley Petříkové a Adély Babanové – zažijeme kontakt se dvěma pojetími temporality: s časovostí, která přesahuje horizont všední zkušenosti, a časovostí, která nás zacykluje v přítomném momentu.
If I Ever Lose My Eyes, Lea Petříková, 2023, 62 min
Zákon času, Adéla Babanová, 2023, 30 min
Komentované prohlídky
st 22. 11. 2023, 18.00
kurátorka výstavy Sandra Baborovská a spolueditor výstavní publikace Jiří Anger
st 6. 12. 2023, 18.00
kurátorka výstavy Sandra Baborovská si pozve autory některých vystavených děl
čt 18. 1. 2024, 18.00
Noemi Purkrábková a Jakub Jansa provedou částí výstavy s názvem The Garden of Problems
Comments
