Ferguson nejdříve tepe svého kolegu ekonoma Paula Krugmana, který před měsícem vyhlásil vítězství nad inflací, která sužuje jak Evropu, tak USA. Na rozdíl od ostatních se moc nevěnuje tomu, že Krugman k měření použil ukazatel ceny pro spotřebitele, ze kterého ovšem vyjmul cenu jídla, energií, ubytování a ojetých vozů. Ferguson jen poukazuje, že takové měřítko je v podstatě k ničemu. Ale zajímá ho zejména fakt, že Krugman si k deklaraci vítězství nad inflací vybral den pět dní poté, co Hamás tvrdě zaútočil na Izrael.
The war on inflation is over. We won, at very little cost pic.twitter.com/opumf3nEvL
— Paul Krugman (@paulkrugman) October 12, 2023
Niall Ferguson je jedním z mála ekonomů, který se zabývá tématem, jak investovat ve válečném období. A jedním z jeho hlavních poznatků je, že války způsobují inflaci. Nechcete během nich nakupovat nebo vlastnit dluhopisy. Zvláště pokud jsou to dluhopisy těch, kdo prohrávají.
Souhlasíte s tím, že koalice SPOLU jde společně i do eurovoleb?Anketa
Ferguson srovnává toto období s dalšími, kdy na Blízkém východě začala válka. A jako nejpodobnější se mu zdá první válka v Perském zálivu, protože dva týdny po irácké invazi do Kuwajtu bylo zlato o 5,8 % dražší a ropa o 15,6 %. Podotýká, že měsíc po útoku Hamásu se zdá, že se nic neděje a investoři si myslí, že se jedná jen o další epizodu s Gazou, protože oproti šestému říjnu je ropa o dvě procenta levnější a výnosy desetiletých dluhopisů spadly o tři promile. Stále se ovšem drží zlato.
Cena 100 g zlata
Zdroj: EKKA Gold
Podle Fergusona se ovšem investoři klamou a základním předpokladem by mělo být, že válka bude eskalovat. „Zvěrsta spáchaná při hamásko-palestinském byla primárně míněná jako provokace, která měla izraelské ozbrojené síly vtáhnout do Gazy a jejích uliček a tunelů, takže budou zranitelnější na jiných frontách,“ míní ekonom.
A poukazuje, že to už se děje. Na Izrael střílí Hizballáh z Libanonu, v Sýrii se dávají dohromady íránské milice s cílem v Golanských výšinách, Hútiové z Jemenu taktéž útočí na Izrael. A ve Středozemním moři kotví dvě americké letadlové lodě s doprovodem. Kromě toho, na americké základny jsou podnikány pravidelné útoky, které vyúsťují ve vážná zranění amerických vojáků. „Těžko se mi hledá důvod, proč by nepřátelé Izraele najednou přestali. Jde to až moc dobře, zvláště globální propaganda, která má Palestince ukazovat jako nevinné oběti ‚osadnického kolonialismu‘,“ hodnotí ekonom.
Blízký východ je přitom stále nejdůležitějším poskytovatelem energetických surovin, s 48 % zjištěných světových zásob a 33 % světové produkce minulý rok. Ropa přitom stále tvoří 30 % veškeré spotřeby energie a pětina světové produkce se dopravuje přes Hormuzský průliv u pobřeží Íránu. Ferguson uznává, že svět je na ropě závislý méně než v sedmdesátých letech minulého století. I přesto by vojenský zásah proti Íránu nebo zavedení dalších sankcí znamenaly ohrožení 1,5 milionu barelů ropy, které tato země vyváží.
Světová banka odhaduje, že každý konflikt, který sníží produkci v Perském zálivu o 2 miliony barelů denně, tedy o dvě procenta světové produkce by vyhnal cenu za barel na 93 až 102 dolarů. Velký konflikt, který by znamenal ztrátu produkce 6 až 8 milionů barelů denně, by ji pak vyhnal na 141 až 157 dolarů. Jak Ferguson podotýká, zemní plyn je od začátku války už o třetinu dražší.
Připomíná, jaké následky měla Jomkipurská válka a zvýšené ceny ropy a embargo na vývoz. Cena jednoho barelu šla nahoru čtyřnásobně a následky byly ekonomická katastrofa. Inflace vyskočila na 7,4 % a na začátku října 1974 byla 11,8 %. Recese v USA trvala od listopadu 1973 do března 1975. Nezaměstnanost se zdvojnásobila z 4,6 % v říjnu 1973 na 9 % v květnu 1975. A začala stagflace, tedy vysoká inflace spojená s ekonomickým útlumem. Nemluvě o tom, jaký to způsobilo krach na burze, index S&P 500 šel dolů o 44 %. A oslaboval také dolar.
Fotogalerie: - Na podporu Palestiny
Ekonom uklidňuje, že rok 2023 a 1973 se liší. Dolar není tak slabý a případné embargo by také nemělo takovou sílu. V roce 1973 vyráběl arabský svět 30 % veškeré produkce a Evropa a Spojené státy tvořily 55 % světové poptávky. V roce 1973 také nebyla žádná naděje, že se vztahy mezi Araby a Izraelem uklidní. Dnes je skoro nepředstavitelné, že by na USA Saúdská Arábie uvalila embargo. Tedy ceny ropy nepůjdou nahoru čtyřnásobně.
Ovšem jak upozornil Henry Kissinger, USA a Izrael jsou dnes vojensky a politicky slabší. Napříkald Egypt měl v roce 1973 konkrétní cíl, dobýt zpátky Sinaj. Dle Fergusona současná situace připomíná rok 1948, tedy že je zde snaha Izrael delegitimizovat a nakonec zničit. V roce 1973 čelil Izrael sovětským zbraním a arabským regulérním armádám se sovětskými taktikami. Dnes jsou to naopak teroristé, milice a hnutí, s podporou Íránu a dle Fergusona možná i Ruska. „V roce 1973 byly sousední země relativně stabilní. Dnes jsou poblíž Izraele čtyři rozpadlé nebo rozpadající se státy: Irák, Libanon, Sýrie a Jemen,“ poukazuje též.
Věnuje se i roli mocností. Srovnává, že zatímco v roce 1973 měl Sovětský svaz v Jomkipurské válce prsty, nyní hlavní rival USA Čína jen podporuje Palestince slovně a kupuje íránskou ropu a spolupracuje s Ruskem. Ferguson si klade otázku, zda Čína využije válek na Ukrajině a na Blízkém východě, aby udělala tah na Tchaj-wan.
Podle Fergusonových informací od čínských investorů a akademiků to tak nevypadá. „Si Ťin-pching není vůbec jako Putin. Je velice opatrný, velmi se vyhýbá rizikům,“ řekl mu jeden čínský ekonom. Ferguson ovšem dodává, že na to, jak jsou rozdílní, spolu tráví hodně času. A že buď se protiklady skutečně přitahují nebo je čas na nervozitu okolo případné tchaj-wanské krize.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
3x Zrušen pro pravdu
