Kritické hodnocení současné hospodářské situace v zemi mezi obyvatelstvem trvá už od druhé poloviny roku 2020, a dokonce mírně povyrostlo i za posledních několik měsíců.

„Z časového srovnání vyplývá, že oproti poslednímu předchozímu šetření z června a července 2023 se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo,“ konstatovali autoři průzkumu. „Ve starších výzkumech z období před nástupem pandemie covidu-19 srovnatelné výsledky z hlediska velikosti podílu kritických hodnocení lze najít až na počátku roku 2014.“

Nespokojená většina

Podrobnější data z aktuálního průzkumu CVVM ukazují, že současnou ekonomickou situaci hodnotí nepříznivě 58 procent lidí, přičemž 40 procent ji charakterizovalo jako „špatnou“ a 18 procent dokonce jako „velmi špatnou“.

Na druhém pólu je 12 procent obyvatel s příznivým hodnocením, když za dobrou označilo hospodářskou situaci za „dobrou“ a už zmiňované jedno procento za „velmi dobrou“. Přibližně tři z deseti (29 %) občanů pak považují současnou ekonomickou situaci v republice za „ani dobrou, ani špatnou“.

PSALI JSME:
Celková důvěra v tuzemskou ekonomiku je nejnižší od března 2021

Při hodnocení ekonomické situaci vlastní rodiny ovšem česká veřejnost tak kritická není. Téměř tři pětiny dotázaných (59 %) hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 procent ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a devět procent ji vnímá jako špatnou.

HDP letos klesne

Optimisticky se na letošní hospodářský vývoj nedívá ani ministerstvo financí, které ve své poslední (srpnové) prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,2 procenta, zatímco na jaře počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem je pokles spotřeby domácností, ale také menší růst investic.

„V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 procenta hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu však budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku,“ uvedlo ministerstvo financí v tiskové zprávě.

Průměrná míra inflace za letošní rok by měla podle srpnové prognózy dosáhnout 10,9 procenta, což odpovídá i jarnímu výhledu. „Oproti tomu v průběhu celého příštího roku by již meziroční růst spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 procenta,“ dodalo ministerstvo.

PSALI JSME:
Česká ekonomika se propadá více, než jsme se obávali. Hrozí jí celoroční pokles