„Jak zase vidět smysl života a najít chuť žít.“ Expert radí, jak předcházet sebevraždám
Počet sebevražd v Česku loni stoupl, ve většině okresů si vzalo život více lidí než v roce 2019 před pandemií koronaviru. „Sebevražda může být někdy do jisté míry i jako nákaza,“ podotýká v rozhovoru Alexandr Kasal, který se této problematice věnuje v Národním ústavu duševního zdraví. „Klíčové je si ale uvědomit, že když někdo zvažuje vzít si život, často to bývá dočasný stav,“ upozorňuje Kasal.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Co může být příčinou nárůstu počtu sebevražd v Česku.
- Jaká věková skupina je nejvíce ohrožena.
- Jaké jsou rizikové faktory.
- Jak lze sebevraždám předcházet.
- Proč je důležité vybudovat záchytnou síť.
Loni meziročně vzrostl počet sebevražd o 6,5 procenta. Situace se zhoršila i oproti předpandemickému roku 2019. Co se podle vás ve společnosti děje?
Příčiny tak komplexního jevu, jako jsou sebevraždy, se nedají rozklíčovat na konkrétní faktory. Vždy je to nějaká sada vlivů – covid, konflikt na Ukrajině, což má určitě dopad na psychiku lidí.
Dokonané sebevraždy jsou také úzce provázány s duševními onemocněními, takže vliv může mít i jejich nárůst ve společnosti. A samozřejmě socioekonomická situace rodin i jednotlivců. Když se všechny problémy na sebe nabalí, mohou se tendence k sebevraždě zvyšovat.
S tím souvisí i zhoršená
