Maďarsko a Slovensko začaly soutěžit o místo nového vůdce Evropy

Ljubov Stěpušova

27. října 2023

Maďarsko a Slovensko na summitu EU vystoupily proti pomoci Ukrajině. K jejich alianci se připojí i další země, o místo mírotvůrců bude zájem.

„Velmi znepokojivé události“ v EU

Agentura Reuters uvádí, že premiér Orbán a jeho slovenský kolega Robert Fico se na summitu EU vyjádřili proti poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard EUR ze sedmiletého rozpočtu EU. Revidovaný rozpočet ve výši 1,1 bilionu EUR na období 2021 až 2027 má být rozhodnut v prosinci. Orbán prohlásil, že podpora EU Ukrajině „nefunguje“ a Fico uvedl potíže s korupcí na Ukrajině. Informuje o tom Politico. Vysoký úředník EU uvedl, že „se jedná o velmi znepokojivou událost, která mění dynamiku. Může to být opravdový problém.“

Nyní jsou dva

Rozhodnutí v EU se přijímají dohodou, takže postoj Maďarska a Slovenska může nadlouho uzavřít příděl peněz kyjevskému režimu. Maďarsko již není samo, není už samo vyvrhelem, jak o tom přesvědčuje ostatní Brusel. Také není možno požadovat na Slovensku, aby EU opustilo.

Evropský šéf diplomacie doporučil Madarsku, pokud se mu v EU nelíbí sovětské pořádky, nikdo ho zde nedrží. Fico sotva sestavuje kabinet, ale už se tvrdě vyslovil o tom, že nepodpoří sankce EU proti Ruské federaci bez analýzy jejich účinku na zemi. Mírový plán Zelenského není podle něho realistický. „Zelenskij si myslí, že Rusové odejdou z Doněcka, Luhanska a z Krymu. To není reálné. Cílem takového plánu je udržet vojenské akce. Jednání však mají v rukou Rusové a Američané. Co dojednají Rusové a Američané, to bude platit“, řekl Fico. Orbán zaujímá stejný postoj.

Budou se rozšiřovat kontakty s Ruskem

Maďarský ministr zahraničí Szijjártó, který navštívil Minsk na konferenci o euroasijské bezpečnosti uvedl: „Jsem přesvědčen, že tato válka nemá řešení na poli boje. Řešení je ve vyjednávání u jednacího stolu.“

Znamená to, že reálný je plán ruský. Jeho podstatu ve skutečnosti pronesl Borrel, když řekl, že nemůže připustit, aby ruský prezident dosadil v Kyjevě loutkovou vládu a aby držel ruskou armádu na polské hranici.

Umíněnost Kyjeva může vést k novému statu quo po teritoriálních přírůstcích Ruské federace.

Začal boj za nové vůdcovství v Evropě

Samozřejmě, že Maďarsko a Slovensko nejsou přátelé Ruska. Mají na paměti roky 1956 a 1968. Jenže vedení jejich zemí moc dobře ví, že jim jejich vláda zachová úroveň života jedině s návratem k energetickým surovinám z Ruska. Jinak to nejde.

Přitom zde existuje možnost stát se mírovou silou a udržovat kontrakty s Ruskou federací. Speciální vojenská operace dříve nebo později skončí a Budapešť i Bratislava budou mít lepší postavení a budou se moci stát prostředníky při zlepšování vztahů Evropy s Ruskem.

Právě o tom jednal Orbán s Putinem v Pekingu. Fico má ještě všechno před sebou. Ostatní vedoucí představitelé EU se také projeví: Bulharsko, Finsko, Itálie. Všichni budou mít snahu stát se centry nové Evropy.

Převzato z Pravda.ru

***

Izrael už překonal všechny červené čáry: Írán odmítá respektoval výstrahy USA

29. října 2023

Íránský prezident Ebrahim Raisi informoval, že Írán nebude respektovat varování USA před zásahy do palestinsko-izraelského konfliktu. Řekl: „Washington nás žádá o zdrženlivost a o nezasahování do palestinsko-izraelského konfliktu, ale ve stejné době široce podporuje sionistický útvar. V této situaci považujeme takový požadavek za neproveditelný.“

Prezident Íránu je přesvědčen, že podpora USA poskytovaná svým spojencům na Blízkém východě nebude mít vliv na možnost palestinských skupin odporovat Izraeli. Podle íránského prezidenta jsou propočty USA v regionu naprosto chybné, a proto na novém Blízkém východě nedosáhnou své cíle.

Spojené státy současně označily Írán odpovědným za útok Hamásu ze dne 7. října. Promluvil o tom bývalý prezident USA Trump, když řekl, že palestinsko-izraelský konflikt je bitvou mezi civilizací a divochy. Za hrozné jitro mezi Íránem a Hamásem opět nikdo není odpovědný, ale za útok Hamásu je odpovědný Írán, jenže o tom nikdo nechce mluvit, řekl Trump.

Pozn.: Jedna z diskusních úvah pod článkem navazuje na konstatování: „Izrael už překročil všechny červené čáry.“

Izrael je stát, pro který červené čáry z principu neexistují. Nemá ústavu, ale na Západě nikdo neříká, že je to nedemokratické. Má jaderné zbraně, ale nikdo na Západě se neznepokojuje, nežádá zákaz a nenaváží se do něho tak jako do Íránu a Severní Koreje.

Izrael ponižuje generálného tajemníka OSN za správná slova a nikdo nevytváří koalici proti Izraeli. Do mezinárodní politiky je zavedena licoměrnost – takový je Izrael.

Převzato z Topcor.ru

***

Chce Varšava dobré sousedství s Běloruskem?

Vsevolod Šimov

30. října 2023

Polsko neodpovědělo na návrh Minsku k zavedení dobrých sousedských vztahů. Prezident Lukašenko to řekl při své cestě do Minské oblasti. Myslí si, že kladné signály ohledně vztahů Běloruska a Polska by mohly přivést výsledky parlamentních voleb 15. října. Pochválil Poláky s tím, že takovou variantu načekal a Polsko že nebude takové jako dřív. Poláci přivedli k moci opozici.

Vztahy Běloruska a Polska byly napjaté po celé období Lukašenkovy vlády. Co se týká Ukrajiny, tam Polsko se svým vlivem uspělo, fakticky k sobě Kyjev připoutalo hospodářsky i politicky, s Běloruskem se to nepodařilo.

Polsko je zemí s mimořádně velkými imperiálními aspiracemi a se snahou o regionální vůdcovství. Politická kultura se zde určuje vzpomínáním na Rzeczpospolitou, která byla ve své době jednou z největších mocností ve východní Evropě. Ještě stále jsou země, které patřily do Rzeczpospolité, považovány za oblast polských zájmů. Do této oblasti spadají i Bělorusko a Ukrajina.

V současnosti má polský imperialismus měkký charakter. Nepředpokládá anexi území, ale ustavení zóny hospodářské, politické a kulturní nadvlády Polska, při trvání formální suverenity zemí, které kdysi pařily do Rzeczpospolité.

Tuto logiku uplatňovalo Polsko na Ukrajině. Kyjev po rozpadu Sovětského svazu nabral prozápadní kurs a Polsko považoval za protiváhu Ruska. Po roce 2014, kdy Ukrajina téměř přerušila vztahy s Ruskem, se Polsko stalo hlavním oknem Ukrajiny do světa.

V případě Běloruska se to nepodařilo. Mohl za to běloruský prezident. Sbližování Polska s Ukrajinou probíhalo v rámci takzvaných demokratických hodnot. Kyjev i Varšava sborem proklamovaly svoji oddanost „demokratickým hodnotám“ a pod omáčkou „obrany demokracie“ se Polsko vměšovalo do vnitřních záležitostí Ukrajiny, podporovalo majdany a v ukrajinských elitách vytvářelo svoji lobby.

Lukašenko byl v Polsku i na Západě přijímán jako nežádoucí osoba. To ovšem silně omezovalo možnosti k ovlivňování situace zevnitř Běloruska. Nacionalistická běloruská opozice se nijak neosvědčila, byla slabá a neschopná ovlivnit státní politiku.

Období 2014 až 2020 bylo svým způsobem výjimečné. Západ se začal starat o běloruskou opozici a vládnoucí elitu s tím, že Lukašenkův systém podryje zevnitř. Avšak v této fázi zůstaly vztahy Minska a Varšavy napjaté a chladné. Politická krize 2020 a začátek speciální vojenské operace na Ukrajině vztahy mezi Polskem a Běloruskem poškodily. Varšava podporovala protesty proti výsledku prezidentských voleb a mezi Polskem a Běloruskem došlo k nepřátelství. V Polsku nyní trvale žije 100 až 200 tisíc utečenců, jde jak o politickou, tak i ekonomickou emigraci.

Nyní Varšava viní Minsk, že převáží migranty z Blízkého východu k polským hranicím. V provozu jsou již jen dva hraniční přechody.

Letos v srpnu Varšava oznámila vytvoření desetitisícové vojenské skupiny na hranici s Běloruskem. Důvod – prý ochrana před nelegální migrací a překrytí Suwalského koridoru, který Varšava uznává jako důvod jejího ohrožování ze strany Minsku.

Bělorusko ve své rétorice vůči Polsku silně přitvrdilo. Varšava je obviňována, že má v úmyslu zabrat západní regiony Běloruska.

Bělorusko vytvořilo nový svátek – Den národní jednoty. Připadá na 17. září a je věnován osvobozeneckému postupu Rudé armády, při němž byly osvobozeny západní oblasti Běloruska a připojeny k Běloruské socialistické republice. Dotud byly přiřazeny k Polsku. Diskutovalo se o tom dávno, ale oficiální Minsk patrně nechtěl dráždit Varšavu.

Přesto má Bělorusko stále snahu o hospodářskou spolupráci se západními sousedy a vysílá jim signály. Například jednostranně zavedlo bezvízový režim pro obyvatele Polska, Litvy a Lotyšska. Toho už údajně v posledních dvou letech využilo přibližně 700 tisíc osob.

S pragmatismem Polska a pobaltských států se počítat nedá. Všechny uvedené země snižují své závazky k Bělorusku. Na hranicích uzavřely své kontrolní body a dalším uzavíráním vyhrožují. Navíc zablokovaly tranzit běloruského zboží přes baltské přístavy,

Ani změna vládnoucí koalice v Polsku (dojde-li k ní) Bělorusku nic dobrého nepřinese. Ve svém odmítání oficiálního Minsku jsou všechny hlavní polské politické síly shodné. Možná by mohla zkusit Občanská koalice zahrávat si s běloruskou stranou, ovšem cílem těchto pokusů by nebylo rovnocenné partnerství a pragmatická spolupráce, ale zavést v Bělorusku něco podobného jako na Ukrajině.

Převzato z Fondsk.ru