Ročně v České republice zemře kvůli antibiotické rezistenci více lidí než při autonehodách. Přestože nejde o velké číslo (cca 500 osob), je viditelný vzrůstající trend, který by celosvětově mohl mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů obětí, tvrdí Státní zdravotní ústav (SZÚ).
V roce 2019 došlo celosvětově k 1,27 mil. úmrtí způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika. V rámci Evropy je číslo obětí poměrně malé, pouze 35 tisíc. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi stojí ročně zdravotní systémy EU 1,1 miliardy eur, podotýká SZÚ v tiskové zprávě o antibiotické rezistenci.
Nejproblematičtějších je šest bakterií, které ohrožují životy v důsledku nabyté rezistence. Patří sem: E. coli, S. aureus, K. pneumoniae, S. pneumoniae, A. baumannii a P. aeruginosa.
SZÚ se snaží vzdělávat veřejnost i lékaře o správném použití antibiotik v rámci projektu Prevence antibiotické rezistence. A pozitivní výsledky osvěty se dle něj dostavují. „Ukázalo se, že už téměř 75 % spotřebitelů ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik. To je o 9 % více než před zahájením kampaně v roce 2021. Dalším důležitým bodem je zjištění, že o 6 % méně dotazovaných, nyní 30,6 %, se mylně domnívá, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení,“ říká prof. Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro ATB SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.
Ve zmíněné tiskové zprávě SZÚ se odhaduje, že zhruba 30 % předepsaných antibiotik v ČR je zbytečných a pacientům nepřináší významný prospěch. Lékaři je mohou předepisovat „pro jistotu“ nebo kvůli očekávání pacienta. Proto je velmi důležitá komunikace mezi lékařem a pacientem.
„Je dobré, aby lékaři trpělivě vysvětlovali dvě věci: proč antibiotika nepředepíší, nebo jak je důležité, aby bylo jejich užívání striktně dodrženo. Stejně tak se o pečlivém užívání dozvídají pacienti v lékárnách a já věřím, že díky naší kampani budou nyní přicházet pacienti informovanější, s vědomím, že antibiotika mají svou nezastupitelnou roli, ale nikomu neprospívá, pokud jsou užívána zbytečně či nesprávně,“ připomíná v tiskové zprávě ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Nadužívání antibiotik je obzvláště problematické v době, kdy může docházet k nedostatku léků na trhu. Česko i další země Evropy nebo USA se potýkají s výpadky dodávek různých druhů antibiotik od konce loňského roku. Chyběly různé typy antibiotik, častěji ta základní, u nichž je riziko vzniku rezistentních bakterií nižší.
Příčiny rezistence na antibiotika
Antibiotika ztrácí své léčivé účinky proto, že si na ně bakterie začnou zvykat. Jde o přirozený proces, kterému se nedá zabránit. Dle tiskovky SZÚ existuje několik faktorů, které vývoj rezistence urychlí či usnadní:
- nadužívání antibiotik – drtivá většina infekcí v ordinaci praktického lékaře má virový původ a antibiotika na ně nezabírají. Kromě toho je většina infekcí samouzdravných, upozorňuje praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.
- nesprávné používání širokospektrálních antibiotik – přednostní a neodůvodněné používání širokospektrálních antibiotik pro komplikace, kde by bylo vhodnější použít úzce profilovaná antibiotika
- nesprávná délka léčby – zbytečné dlouhá délka léčby, její prodlužování nebo naopak zkracování mohou rovněž vést k rozvoji rezistence
- používání antibiotik v zemědělství a veterinární medicíně – tato antibiotika se mohou dostávat do povrchových i odpadních vod a také do půdy. Čistírny odpadních vod nedokáží tyto látky odfiltrovat a bakterie zůstávají neustále vystaveny nízkým koncentracím antibiotik a dalších léčiv, což může vést k rychlejšímu množení.
Snižování spotřeby antibiotik
Členské státy EU mají za cíl snížit do roku 2030 celkovou spotřebu antibiotik u lidí o 20 % ve srovnání s rokem 2019, vysvětluje ředitelka SZÚ a dodává, že současný trend je preferovat úzkospektrá antibiotika, která mají relativně málo nežádoucích účinků a působí jen na vybrané bakterie, ne plošně na všechny.
„V Řecku, Rumunsku, Portugalsku a na Kypru je možné volně koupit poměrně velké množství antibiotik. Proto tyto země mají vysoký výskyt rezistentních bakterií… U nás je výskyt rezistentních bakterií průměrný. Protože Češi mohou obdržet antibiotika pouze na předpis, osvěta ohledně indikace antibiotik směřuje také na lékaře,“ konstatuje dále správa a dodává, že z celkové spotřeby antibiotik je jich 80 % podáváno ambulantně a jen 20 % v nemocnicích.
„Zcela klíčové je nepoužívat antibiotika, pokud není přítomna bakteriální infekce. Pokud je to možné, lékaři by měli preferovat antibiotika s co nejužším spektrem, aby se působilo na baterii způsobující infekci, a současně se co nejméně ovlivnily ostatní ‚přátelské‘ bakterie. Používaná dávka antibiotik by měla být dostatečně vysoká a musí se dodržovat správný interval mezi dávkami. A v posledních letech je tendence zbytečně neprodlužovat délku antibiotické léčby, protože čím déle se antibiotika vystavují bakteriím, ty si na ně tím více zvyknou a odolávají jim,“ objasňuje Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny ve FN Motol.
V nemocničním prostředí se používají i speciální druhy antibiotik, např. ty ze skupiny RESERVE, což jsou tzv. antibiotika poslední záchrany, která se používají prakticky výhradně v nemocnicích u infekcí způsobených multirezistentními bakteriemi. „Tato skupina by měla být používána co nejméně, aby i pro nejkomplikovanější infekce zůstala dostupná účinná léčba,“ vysvětluje dr. Štefan.
Pro lékaře může být nápomocná i konzultace s odborníky. Mezi lety 2019 a 2022 byla provedena studie, kterou iniciovaly „Norské fondy“ prostřednictvím SZÚ. Dle MUDr. Michala Prokeše byla v obou letech sesbírána data od 46 praktických lékařů týkající se předepisování antibiotik. Zatímco v roce 2019 bylo identifikováno 18 288 receptů na antibiotika, za tři roky se jejich počet snížil na 15 850 receptů. Proč?
Lékaři v návaznosti na výsledky z prvního testovacího roku dostali zpětnou vazbu od odborníků, co by měli upravit. Některé typy antibiotik bylo třeba zvýšit, jiná naopak eliminovat. Největšího úspěchu se dosáhlo u skupiny nechráněných aminopenicilinů, kde byl nárůst o 20 %.
Zpracováno z TZ Státního zdravotního ústavu.
Mohlo by vás zajímat: