Nic nepřiměje lidi pečlivě se starat o danou věc tak jako prostá skutečnost, když je jejich. S firmami je to obdobné – pokud ji alespoň částečně vlastní, projevují mnohem větší zájem na tom, aby rostla. I snahu takový růst osobně zařídit. Jenže jak na to, když by podle aktuálních českých zákonů měli z takového podílu na firmě, která má určitou teoretickou hodnotu, platit hned při nabytí velmi reálné daně? Zatímco Česko s řešením, které v zahraničí prokázalo silný růst firem a pak i příspěvky do ekonomiky, otálí, tak ony společnosti – tedy některé – si našly zajímavá řešení.

Bez nich by totiž v Česku zisk podílu na firmě, která má podle optimistických grafů a mnohdy na papíře podepsaných dohod hodnotu několika desítek i stovek milionů korun, znamenal povinnost platit na daních desítky procent z nich, i když by v danou chvíli zdaleka tyto miliony neexistovaly. Reálně může být totiž společnosti v minusu a zaměstnancům nabízet běžný český plat kolem 37 tisíc korun. Ti by ale ve chvíli, kdy „zdarma“ dostanou podíl, který papírově odpovídá například milionu korun, měli z tohoto teoretického milionu odvádět velmi skutečné daně včetně sociálního a zdravotního pojištění. Zdaňovali by tedy často velmi vysoký příjem, který nedostali a který může přesahovat třeba i to, co si vydělají za celý rok.

Způsob, jak lidem kousíček firmy darovat a tomuto se vyhnout, řeší takzvané zaměstnanecké akcie neboli ESOP, což je zkratka pro Employee Stocks Option Plan. Ty můžou zaměstnanci po určité době a za určitých podmínek dostat, tedy alespoň v zahraničí. V Česku zatím ESOP nefunguje, protože takový pojem naše zákony neznají.

„Kvůli tomu, že ESOP není v české legislativě ukotven, je ‚kreativita‘ v rámci nastavování nutná vždy. Nejčastěji se na našem trhu řeší ESOP skrze virtuální podíly, ale stále nemáme market standardy, které by byly na trhu plošně uplatňovány,“ popisuje Markéta Pařízek, HR business partnerka v Mitonu a poradkyně pro oblast ESOPu, která s tímto tématem pomáhá portfoliovým firmám této investiční skupiny, ale působí i jako konzultantka pro projekty zvenku.

Podle Martina Kešnera z J&T Ventures se přístup k zaměstnaneckým akciím dá zjednodušeně rozdělit na dva základní módy. Prvním je standardní nastavení, které platí pro firmy sídlící v zemích, kde je ESOP ukotven v legislativě. Oproti tomu staví lokální zkušenost, která někdy zahrnuje i vyhrocené příklady.

„Jedná se převážně o smlouvy do šuplíku. Zaregistroval jsem i kreativní návrhy řešení ESOPu formou družstva, jehož členové jsou klíčoví zaměstnanci a družstvo je akcionářem či společníkem ve firmě. Tento i další koncepty jsou absurdní, nejsou transparentní pro zahraniční špičkové talenty, které firmy i česká ekonomika potřebují,“ vysvětluje.

A zmíněné smlouvy do šuplíku jsou praxí i podle Marka Neubauera ze Smartlooku, firmy, která se nedávno prodala americkému gigantu Cisco za více než miliardu korun. Neubauer vysvětluje, že pro některé firmy se v současném nastavení stávají zajímavé i různé formy korporátního strukturování. „To je vlastnictví prostřednictvím jiných právních entit, ať už domácích, nebo zahraničních,“ dodává.

Variantou jsou například i takzvané fantomové opční plány, teoretické podíly, které se nepropíšou v rejstříku a jsou jen uvedené ve smlouvě. Akcie tedy člověk nikdy nedostane. Pocit sounáležitosti, který by ESOP měl zajistit, tak zcela nenastane.

Tam, kde ESOPy fungují, benefitují podle odborníků všichni zúčastnění: zaměstnanci, firma i stát. „Jedná se o zásadní nástroj pro přilákání, udržení i motivaci talentovaných lidí, kdy se sjednocují zájmy se všemi podílníky společnosti. Vzniká pocit větší sounáležitosti s firmou a možnost participovat na vytvořené hodnotě v průběhu existence či v rámci budoucího prodeje firmy,“ vysvětluje Kešner.

„Startupy typicky žijí nadšením pro technologii a nadějí velkého úspěchu. ESOP koreluje s tímto nadšením a dává možnost zaměstnancům ‚investovat‘ do firmy, jejíž úspěch mohou reálně ovlivnit, a to přitom s poměrně malým rizikem. Dnešní mladá generace běžně investuje na finančních trzích, a tedy ESOPy vlastně tak trochu ladí s jejich životním stylem,“ myslí si Neubauer.

Podle něj se navíc v případě startupů přítomnost nějakého ESOP programu vlastně fakticky očekává a požadavky na něj majitelům startupů chodí. A do třetice – zaměstnanecké akcie vyrovnávají nevýhodu v tom, že mladé firmy si nemůžou dovolit zaplatit zaměstnance takovým platem, na jaký je může lákat konkurence.

„ESOPy také pomáhají startupům překlenovat mzdové rozdíly oproti konkurenci či na seniorních pozicích, které jsou klíčové pro určité fáze růstu, ESOP může pomoci vyvážit ještě markantnější nepoměr v odměňování,“ doplňuje Neubauer.

Kdekoliv kromě Česka

O problematice ESOPu se v Česku mluví dlouho. Přesto za světem obecně i za Evropou spíš zaostáváme. V dubnu 2021 vyzvali evropští zakladatelé startupů včetně Tomáše Čupra z Rohlíku své vlády k přijetí startupových standardů a Česko se na evropské úrovni zavázalo změny související mimo jiné i se zaměstnaneckými akciemi přijmout. Reálně si zavedení ESOPu do programového vyhlášení zařadila také současná vláda Petra Fialy.

Dál se ale nic nedělo, a tak začátkem letoška vznikla výzva ESOPasap pro co nejrychlejší zavedení změn. Pod hlavičkou investiční skupiny Miton, jež za iniciativou stojí, se do ní zapojily desítky předních českých startupových osobností, investorů, právníků a firem, a to s mediální podporou CzechCrunche.

Foto: Productboard

Daniel Hejl, spoluzakladatel a CTO Productboardu

Před týdnem se však uskutečnil nejvýraznější krok, když druhým čtením ve sněmovně prošel návrh zákona, který slovo ESOP skutečně zařazuje do legislativy – jenže jeho aktuální varianta má několik negativ. Nejvýrazněji se v kuloárech, a třeba právě v Mitonu, hovoří o tom, že zákon nerespektuje základní zásadu zdanění fyzických osob, která říká, že splatnost daně nastává až ve chvíli, kdy člověk skutečně realizuje příjem, ale zjednodušeně řečeno po pár letech od nabytí podílu, děj se co děj.

Přitom odborníci se shodnou, že je zbytečné „znovu vymýšlet kolo“, tedy složitě sestavovat pravidla, která už v zahraničí fungují. Kešner doporučuje inspiraci třeba v anglosaském světě, kde je tamní model léty ověřený. Dlouho zavedený systém mají ve Spojených státech, které jmenuje Neubauer. A Pařízek s trochou nadsázky doporučuje téměř všechny země v Evropě kromě Česka.

Nutno dodat, že kroky, které se legislativně nyní dějí, mají za cíl kromě vyhovění touze startupů taky zajistit, aby ESOP nezneužívaly firmy, které takové problémy vůbec neřeší. Tedy aby se právě „vydáváním“ zaměstnaneckých akcií nevyhýbaly daňové povinnosti.

„Pro Česko jsme si přáli takové ukotvení zaměstnaneckých programů, které by nás posunulo na úroveň zemí, které obrovský potenciál technologických firem pro ekonomiku chápou. Jakým směrem by to mělo být, je jasně dáno v dokumentu Evropské unie s názvem Startup Nation Standard (SNS), jehož je Česko signatářem,“ doplňuje Pařízek.

Víc Rohlíků, Productboardů a Avastů

Zavedení ESOPů má signifikantní dopady na startupy, shodují se odborníci. Podle Kešnera jim dává možnost být atraktivnější na trhu práce a přilákat špičkové manažery. A to především tam, kde startup nemůže konkurovat s výší platu oproti velkým firmám.

„Zkušení a motivovaní zaměstnanci jsou základním předpokladem pro rychlejší růst firmy,“ připomíná zástupce investorského světa. Vedle toho vysvětluje, že podle průzkumů se díky ESOPu o polovinu snižuje fluktuace zaměstnanců a celková spokojenost lidí v práci je vyšší než u zaměstnanců ve firmách bez takového programu.

„Pokud chceme udržet talent v českých společnostech, a ne v zahraničních korporátech, je ESOP nutností,“ shrnuje krátce Neubauer. „Lepší podpora ESOPu znamená více Rohlíků, Productboardů a Avastů pro Česko. Existují studie z jiných trhů, které jasně prokazují, že pokud je ESOP nastaven atraktivně, dlouhodobě akceleruje celý startupový ekosystém. Úspěšní lidé z technologické sféry pak vracejí vydělané peníze zpět, takže více zaměstnanců s ESOPem znamená více úspěšných startupových příběhů,“ doplňuje Pařízek.

Co se bude nyní kolem ESOPu dít? Odborníci, mezi které patří zástupci startupistů, investorů, ale také právní experti, o tom promluví na eventu CzechCrunche, který se koná 7. listopadu v pražském prostoru Spojka Events Karlín. Přijďte si pro zkušenosti také od partnera advokátní kanceláře Eldison Štefana Šuriny, který ví, jak nastavovat ESOPy, Jaroslava Bukoviny ze slovenské VAIA i Daniela Hejla z Productboardu.

Partnery akce jsou právní kancelář Eldison a investiční skupina Miton, gastropartneři jsou Makro Akademie a Umění vína.