Jenže opavské výsledky v Lize mistrů se nelepší. Čeští šampioni po prohře v Patrasu 66:115 padli doma s Dijonem 67:104. A před sebou mají 14. listopadu střetnutí v Litvě s Rytasem Vilnius.
„Síla soupeřů je ne o jeden, ale asi o dvě úrovně výše,“ prohlásil Luděk Jurečka, který se proti Dijonu hned uvedl trojkou. „Naše výsledky nejsou příznivé, ale můžeme přičichnout k evropskému basketbalu, k té tvrdé hře, a pak to snad zužitkujeme v naší lize.“
Opavští se v Lize mistrů nepředvedli ani doma, selhali s Dijonem |
V sobotu od 20.00 hostíte Děčín. Nebude problém vrátit se zpátky do české soutěže?
Rozhodčí v Lize mistrů pouštějí tvrdší hru, takže než si zase zvykneme na českou ligu, máme pět úmyslných faulů a tři technické chyby... Na to se musíme mentálně nastavit.
Dijon hrál tvrdě, agresivně. V tom jste se jim zpočátku nevyrovnali. Jde to vůbec, když na takového protivníka nejste zvyklí?
Musíme se té tvrdosti, bojovnosti přizpůsobit, dát do hry aspoň nějaké emoce. Snaha, nebo touha tam od nás byla, ale basketbalovost byla na straně Dijonu. Když Šířa (rozehrávač Jakub Šiřina) měl v prvních útocích velké problémy přejít přes soupeře a Kuřka není (druhý rozehrávač Radovan Kouřil je zraněný – pozn. red.), hraje se těžko. Musíme se s tím ale porvat. Ještě nás čekají čtyři zápasy a snad se nám některý z nich povede.
Jsou vaši protivníci o tolik lepší?
Jsou daleko fyzičtější, rychlejší, všechno je o level výše a asi i basketbalové IQ tam je. My se musíme snažit podat co nejlepší výkon.
Při premiéře v Lize mistrů před pěti roky jste doma porazili francouzské Nanterre 74:67. Lze usuzovat, že rozdíl mezi českým a evropským basketbalem je větší?
Bohužel asi je. Ten první rok nás však nikdo neznal, bylo tam takové nadšení. Ale pak přicházely od dalších soupeřů náklepy i s úroky. Přesto doufám, že nám třeba nějaký zápas vyjde na sto padesát procent a někoho aspoň potrápíme.
Co pro vás znamená, že můžete takovou soutěž znovu hrát?
Jsem rád za každou evropskou konfrontaci, že mohu být při tom, ale jak říká i trenér, Liga mistrů se už nehraje pro nás starší, ale pro ty mladší kluky, kteří v ní musejí sbírat zkušenosti, minuty a poprat se s tím.
V prosinci vám bude 40 let. Před sezonou jste po nymburském Petru Bendovi, jenž ukončil kariéru, převzal pozici nejstaršího hráče národní basketbalové ligy...
... Ale tím nejsem. (usmál se) Ještě máme Pavla Englického z Písku, který je o několik měsíců starší (bezmála o jedenáct – pozn. red.), takže budu muset vydržet. Ale nevím jak dlouho.
