Kombinace energetické krize v důsledku války na Ukrajině a unijního vysněného projektu dekarbonizace jsou hlavní faktory, které táhnou nahoru ceny elektřiny. Doposud ale vlády po celé Evropě různě čarovaly s dotacemi, aby spotřebitelé nepocítili novou energetickou realitu naplno.
Líbil se vám projev prezidenta Pavla pronesený 28. října?Anketa
Úterní prohlášení českého Energetického regulačního úřadu tuto šetrnost prolamuje a jak napsala některá média „připravuje odběratelský sektor na novou epochu“.
Řečí čísel tato nová epocha obnáší zvýšení regulované ceny elektřiny o 71 procent.
Regulovaná složka ceny je tvořena několika dílčími poplatky. Například za systémové služby, ale také za obnovitelné zdroje energie. Letos od nich byli odběratelé osvobozeni, od ledna se rozhodnutím Fialovy vlády vrací.
Výši regulované složky určuje Energetický regulační úřad, zatímco neregulovaná se mění podle situace na energetickém trhu. Letos tvořila regulovaná část ceny ve výši 1984 Kč za megawatthodinu asi 23 procent z celkové ceny, příští rok to po jejím navýšení na 3393 korun za megawatthodinu má být až 40 procent.
Domácnost s průměrnou spotřebou 3 megawatthodiny si tak má příští rok připlatit přes 4200 korun.
Nové ceny ERÚ ohlásilo v úterý 31. října dopoledne. Jen pár hodin předtím ministr financí Zbyněk Stanjura odhadoval: „Myslím, že se v PRŮMĚRU ceny u nízkého napětí elektřiny nijak rapidně nezvýší, spíše zůstanou stejné. Doufám proto, že lidé už jsou vůči strašení naší opozice imunní. Nejdřív jsme měli umrznout bez ruského plynu, pak zase tankovat litr benzínu za stovku. Na ty své armagedony už by si pomalu mohli otevřít živnost.“
Několik hodin po zveřejnění informace ERÚ se vyjádřil premiér Petr Fiala, který kvůli tomu svolal zvláštní tiskovou konferenci.
Zatímco Petr Fiala před novináři uvedl, že by výše regulované složky ještě mohla být snížena, ministr průmyslu a obchodu Síkela naopak prohlásil, že takovou výši očekával.
Pak ještě Síkela vzkázal, že hlavním důvodem, proč se regulovaná složka musí zvyšovat, jsou letošní dotace, které stát poskytoval spotřebitelům na cenové stropy. Stálo jej to prý kolem 110 miliard.
Pozoruhodný moment debaty nastal, když se ostře proti ERÚ a jeho zvýšení postavil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který pracuje pro ministra Síkelu jako poradce. Čísla, o kterých prý ministr dlouho věděl a nepřekvapila jej, komentoval: „Poklesu cen potravin je konec. Jestliže má cena klesat, tak by musely klesat i náklady. Naopak vidíme, že náklady budou stoupat.“
Poklesu cen potravin je konec. Jestliže má cena klesat, tak by musely klesat i náklady. Naopak vidíme, že náklady budou stoupat. Nejde jen o elektřinu, ale například i o likvidaci obalů. V 360° to uvedla Dana Večeřová. pic.twitter.com/NkG8ROUopC
— CNNPrimaNEWS (@CNNPrima) October 31, 2023
Na Fialově facebooku se poté objevilo: „Chci ubezpečit občany, že dnešní návrh Energetického regulačního úřadu v žádném případě neznamená, že by ceny energií měly růst o desítky procent. Pro naprostou většinu lidí zůstanou ceny zhruba na stávající úrovni. Žádné drastické navýšení cen energií se nekoná a každý, kdo to říká, šíří jen lež a paniku.“ A vyzval opozici, ať mlčí, protože ona má na cenách energií zásadní podíl.
Jeho slova ale příliš důvěry nevzbudila, zejména vzhledem k vyjádřením expertů v oboru.
Kdo ve vás vzbuzuje větší úctu?Anketa
„Návrhy cenových rozhodnutí ERÚ ruší mnoho subvencí a velmi hrubě řečeno připravují odběratelský sektor na novou epochu – epochu dekarbonizované energetiky. S tou budou spojeny vyšší náklady, než bylo zvykem v letech před krizí, která dočasně překryla vliv dekarbonizace. Rozsah návrhů cenových rozhodnutí ERÚ (více než 90 stran) prozatím brání jejich detailnímu srovnání. Už teď ale můžeme říci, že budou odběrateli přijaty velmi negativně,“ uvedl pro Novinky.cz Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
Asi nejoriginálněji to odprezentoval novinář Michal Půr, který hovořil s jedním z renomovaných energetiků a požádal jej, aby mu nárůst cen energií nakreslil.
Z obrázku vyplynulo, že zákazník, kterého se týkala vládou zastropovaná cena elektřiny, zaplatí místo šesti tisíc za megawatthodinu 7984 Kč.
Poprosil jsem nejmenovaného energetika, zda by mi tu show kolem nárůstu cen nenakreslil. Tak to udělal. Přeberte si sami. pic.twitter.com/vh7hVK28bb
— Michal Půr (@michalpur) October 31, 2023
Podle ekonoma Lukáše Kovandy zažíváme přesně to, co bylo cílem unijního Green Dealu. Totiž masivní umělé zdražení energií, které byly označeny za „špinavé“. Takové, aby lidé dobrovolně přešli na energie „zelené“. Tuto motivační akci „ze superdrahé na trochu méně drahou“ teď pocítí čeští spotřebitelé ve svých peněženkách. Tyto záměry jsou podle něj zřejmé minimálně od roku 2019.
Jenže zatím nevypadá příliš pravděpodobně, že tento zátah na peněženky vyšel. „V téhle zemi Green Deal zjevně nemá šanci. Ještě ani pořádně nezačal a celý národ – lidi i firmy – už brečí, že zdraží elektřina. A hněvem lidu vystrašení politici svolávají mimořádné tiskovky,“ poznamenává Kovanda.
V téhle zemi Green Deal zjevně nemá šanci. Ještě ani pořádně nezačal a celý národ – lidi i firmy – už brečí, že zdraží elektřina. A hněvem lidu vystrašení politici svolávají mimořádné tiskovky. Tak znova: cílem Green Dealu je masivní umělé zdražení "špinavých" energií, kterých je… pic.twitter.com/sDrU86zaIJ
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 1, 2023
Zdražení o 71 procent je podle něj nebývalé, doposud byly obvyklé spíše nižší jednotky procent.
ERÚ zohledňuje zejména cenu silové elektřiny, stále velmi vysokou. Oproti letům 2014–2019 asi 230 procent, i když trochu klesla.
„Relativně drahá silová elektřina totiž zvyšuje náklady na elektřinu určenou na krytí ztrát a taktéž obecně náklady na poskytování podpůrných služeb,“ vysvětluje Kovanda vztah. Navíc rostou ceny materiálů i stavebních prací, které prodražují opravy a investice v elektrizační soustavě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.