V Banátu zaslechnete i tu nejčistší češtinu, říká cestovatel Ivo Dokoupil

Dokoupil, který je také zakladatelem populárního Festivalu Banát, má pozoruhodnou cestovatelskou historii. Začal ještě za bolševika roku 1985, dostal se až na Kavkaz a Pamír, později pronikl i do Číny nebo Hongkongu, následně spoustu let průvodcoval v Rusku. Životní zlom ale přišel s Banátem – rázovitým územím na západě Rumunska, které objevil docela náhodou. „Měl jsem tehdy, před 23 roky, nafotit materiál pro audiovizuální pořad brněnského planetária,“ vzpomíná Dokoupil, jehož vášeň podnítily nabídky z Banátu na fotografování krajanských svátků během různých ročních období. Začal dělat průvodce po Banátu, načež dostal od společnosti Člověk v tísni za úkol rozvíjet ve vesnicích šetrný cestovní ruch. Obojí dělá dodnes.

Jak moc se proměnil život v českém Banátu za bezmála čtvrtstoletí?
Tvář Banátu se překreslila naprosto neuvěřitelně. Svět našich babiček s krásnou starobylou češtinou nahradila civilizace, televize, internet, supermarkety a touha po konzumu. Mnohé věci se zjednodušily a například mobilní signál způsobil revoluci, protože rodiny si najednou můžou telefonovat s příbuznými v Čechách. Na druhé straně zanikají staleté zvyky a tradice, poctivé řemeslo je nahrazeno umělou hmotou.

S jakými kulturními zvláštnostmi a kuriozitami se v Banátu setkáme?
Zajímavá je například místní kuchyně, kde najdete rumunské prvky, nebo obecně prvky balkánské, promíchané s těmi typicky českými – i proto jsme letos vydali banátskou kuchařku. Musím také zmínit banátskou češtinu, která je díky své izolaci skvostná, jen občas obohacená nářečovými prvky ze západních Čech, odkud do Banátu přišli prapředci.

Jak se do češtiny propsaly rumunismy?
Víceméně jen u termínů, pro které Češi neměly adekvátní výraz, protože přišli v 19. století. Například elektřina nebo žárovka – tady převzaly termíny rumunské: kurent nebo bek. Ale jinak mluví česky zcela čistě a mnohdy lépe než čeští televizní komentátoři. Na webu banat.cz jsme udělali dokonce slovníček výrazů, které by mohly návštěvníky překvapit.

Jakou máte zkušenost s rumunskými orgány? Je složité tam cokoli podnikat a organizovat – pro vás jako cizince?
Bohužel rumunská samospráva i státní správa jsou ještě více prolezlé klientelismem, politikařením a korupcí. Je to vidět nejen na stavu vesnic, cest a likvidaci odpadků nebo problémech s vodou, ale například i na nesmyslných projektech financovaných z EU. Je lepší spoléhat na vlastní síly.

Jak vidíte budoucnost krajanských vesnic v Banátu?
Nejsem úplně skeptický. Bohužel se ale zcela jistě nepodaří zachránit úplně všechno, už teď kvůli politice Unie zaniká soukromé hospodaření v zemědělství stejně jako u nás a vylidňují se nejen české, ale i rumunské vesnice. Naštěstí existují i síly odstředivé, jsou lidé, kteří na vesnicích zůstávají, a dokonce se sem z Čech i stěhují nebo si tady kupují baráky na prázdniny. Dozajista přežijí následující století všechny vesnice, možná se ale z některých zcela vytratí český živel. A pokud například budou zrušeny dotace do zemědělství nebo dojde k válce, může osídlení vesnic nárazově stoupnout. To se v dějinách Evropy stalo několikrát.

Historie Banátu Od počátků českého osídlení v Banátu letos uplynulo 200 let. Kolonizace proběhla ve třech hlavních vlnách v letech 1823, 1827 a 1862–1865 za účelem osídlení řídce obydlených oblastí, kácení lesů a zajištění ochrany hranice společně s obyvateli rumunských vesnic. Z devíti kompaktních českých osídlení zbylo pouze šest vesnic obývaných Čechy v oblasti úžiny Dunaje – Sv. Helena, Gerník, Rovensko, Bígr, Eibenthál a Šumice. Češi z Banátu mezi sebou udržují i v novém domově kontakt a pořádají nejrůznější společenské a kulturní akce. Skalná u Chebu je pak obcí většinově osídlenou Čechy z Banátu, která se pyšní jedním z nejvýznamnějších rodáků a potomků reemigrantů z Rumunska, fotbalistou Pavlem Nedvědem.