Ušetřit na platbách za energie se dá v bytových domech několika způsoby. Prvním je neplýtvat energií, to znamená mít úsporné spotřebiče, zateplit budovu a vyměnit zdroje světla za ledková. Druhým způsobem je vyrobit si levnou elektřinu tepelným čerpadlem, které odebírá teplo ze vzduchu, nebo efektivně přeměnit sluneční záření v elektrickou energii. Dobře zateplený a vytápěný bytový dům (více čtěte zde) má výrazně nižší náklady, navíc mu nehrozí plísně. Chytrá řešení zajistí, že v případě dlouhodobého výpadku elektřiny budou základní spotřebiče dál fungovat bez omezení. Co je důležité zvážit?
Velikost fotovoltaiky
Platí jednoduché pravidlo. Čím větší elektrárna, tím méně energie budete muset v průběhu roku nakupovat. Optimální velikost záleží na počtu bytů, způsobu vytápění, ohřevu vody i složení obyvatel domu. Například senioři mají menší spotřebu než rodiny s dětmi. Spodní hranice je 1,5 kWp panelů na byt, horní 10 kWp v případě, že se elektřinou topí.
Hlavně u vícepatrových bytových domů se často naráží na problém, že by bylo potřeba více solárních panelů, než se na střechu vejde. Jejich velikost ovlivňuje míru samostatnosti výroby energie. Na rozložení výroby elektřiny v průběhu dne i celého roku má vliv sklon a směřování panelů. Svislé panely na stěnách a balkonech vyrábějí nejvíce v zimě, když je elektrická energie nejdražší. Při sklonu 35 stupňů a směřování na jih vyrábějí maximum v létě, kdy elektřinu, pokud nemáte klimatizaci, potřebujete nejméně a je taky nejlevnější.
Ekonomika elektrárny v domě s 24 bytyNáklad na hybridní 50 kWp elektrárnu s asymetrickým střídačem DEYE, 90 FVE panely o výkonu celkem 49,5 kWp, plochou střechou, konstrukcemi pro uchycení panelů, požárním tlačítkem, bateriemi o kapacitě 77,5 kWh, optimizéry na každém panelu, novými elektrickými stoupačkami a chytrou elektrárnou včetně měření a regulace jsou 3,25 milionu korun. Dotace činí polovinu ceny elektrárny a rozvodů – 1,63 milionu korun. Návratnost investice je pět let. SVJ a bytová družstva mohou dopředu zažádat o dotaci. Přesunem plateb z majitelů bytů na SVJ splatí úvěr za šest let. Po té době mají většinu elektrické energie zdarma. |
Panely směřované na východ vyrábějí dopoledne, panely umístěné na západní stranu zase odpoledne. Soláry směřované na jih musejí mít mezery a vejde se jich na střechu polovina. Sedlová střecha pak omezuje orientaci elektrárny. „U ploché střechy je pro bytový dům optimální mít panely směřované na východních a západních konstrukcích, které mají sklon přibližně 35 stupňů. Pro lepší výtěžnost vyrobené elektřiny je vhodné doplnění optimizéry,“ doporučuje Jaroslav Rada, jednatel společnosti Česká síť, která se specializuje na poradenství a realizace energetických projektů.
Baterie
Je důležité si uvědomit, že elektrickou energii lidé nakupují za mnohem vyšší cenu, než za kolik ji jiní prodají. Ti totiž platí zároveň daně, náklady na distribuci, obnovitelné zdroje, činnost operátora trhu a v ceně je započítaný i zisk obchodníka. V roce 2024 to bude 8 až 10 korun za jednu kWh. Se špatně postavenou elektrárnou je klidně možné, že člověk bude na spotovém trhu prodávat za zápornou cenu, tedy doplácet za každou kWh.
Systém s bateriemi umožňuje optimální spotřebu energie. Bytový dům má nárok na dotaci do 1,5násobku velikosti elektrárny. U 50 kWp elektrárny je to 75 kWh baterií. Využitelná kapacita činí 60 kWh, což vychází 2,4 kWh na den. Cena baterie včetně montáže je zhruba 10 tisíc korun na kilowatthodinu a stoprocentně ji pokryje dotace.
Díky bateriím a sjednocení odběrů v domě do jednoho elektroměru se využití energie z fotovoltaické elektrárny pohybuje mezi 65 a 85 procenty. „Ročně se na domě vyrobí přibližně 45 MWh elektrické energie, z toho v domě využijete tři čtvrtiny. Při nákupní ceně devět korun za jednu kWh je to přínos 306 tisíc korun. Z prodeje přebytku získá člověk 22 tisíc korun. Celkově ušetří a ročně vydělá 328 tisíc korun,“ vypočítává Jaroslava Rada. (Více čtěte zde)
Bezpečnost
Díky umístění střídače za odběrné místo bytových domů si obyvatelé většiny výpadků proudu ani nevšimnou. Baterie se dobijí už za dvě hodiny. „Veškeré instalace osazujeme přepínačem sítí, kdy lze přepnout dodávku elektrické energie z elektrárny nebo přímo ze sítě, kdy se celá elektrárna takříkajíc obejde. Jako úložiště energie používáme bezpečné LiFePol4 baterie, které netrpí samovznícením a zápalnou teplotu mají nad 500 stupňů Celsia. V bytových domech osazujeme požární tlačítka – central stop. Ten při stisknutí odpojí panely na střeše,“ poznamenává odborník Jaroslav Rada.
Ekonomiku bytového domu lze zlepšit zapojením ohřevu vody a topení do systému. Tepelné čerpadlo může ohřívat vodu i při připojení bytu na centrální rozvod tepla, což u topení nejde. Ve srovnání s elektrickým topením (kotel, přímotopy, akumulačky) se čerpadlo jednoznačně vyplatí, v porovnání s plynem se většinu roku vyplatí na ohřev vody, u topení už to však tak jasné není.
„V případě, že máte plynovou kotelnu, je výhodná kombinace tepelného čerpadla a plynového kotle. V okamžiku, kdy účinnost tepelného čerpadla klesne pod poměr ceny elektrické energie a plynu, vyplatí se plyn, jinak tepelné čerpadlo. Může být i méně výkonné a levnější,“ radí jednatel České sítě Jaroslav Rada. Dotace na čerpadlo je přitom 20 tisíc korun na bytovou jednotku. „Dům s 24 byty tak dostane 480 tisíc korun, pořizovací náklady vycházejí přibližně na jeden milion a návratnost investice se pohybuje mezi dvěma a třemi lety,“ poukazuje Rada.
Ekonomika bytového domu se podle něj výrazně zlepší v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou. „Polovinu roku zlepšíte využití elektrické energie v domě, sníží se objem dodávek do sítě a z jedné kWh elektrické energie vyrobené fotovoltaikou uděláte sedm kWh teplé vody. Náklad na ohřev metru kubického teplé vody je 14 korun, při nákupu energie ze sítě to je však 56 korun na jeden kubík,“ vysvětluje Jaroslav Rada.
Doprava
Pokud se obyvatelé bytového domu rozhodnou pro pořízení elektromobilu nebo plug-in hybridu, jistě je napadne i možnost si auto nabíjet u domu. „Ideální samozřejmě je nabíjet elektromobil z vlastní energie, při rychlonabíjení na cestách se ekonomika logicky zhorší,“ poukazuje Jaroslav Rada.
S tepelným čerpadlem se proto vyplatí pořídit větší elektrárnu a větší baterii. Celý dům je pak provozně soběstačnější a mnohem méně závislý na neobnovitelných zdrojích. Nejvyšší úroveň představuje zapojení kogenerace do energetiky domu. Kogenerační jednotka dělá z paliva (plynu, štěpky, v budoucnu vodíku, čpavku, lihu, metanu) elektrickou energii a produkuje odpadní teplo. „Elektřinu použijete na provoz domu a spotřebu domácností, přebytky prodáte. Odpadním teplem vytopíte dům a ohřejete vodu. Náklady na palivo zaplatí vyrobená elektrická energie a odpadní teplo je zdarma,“ shrnuje odborník.
Topení
Při napojení na centrální ohřev vody jsou možnosti, jak ušetřit, omezené. Lze ho podpořit tepelným čerpadlem, ale v takovém případě nedostanete dotaci. Na tu máte nárok při odpojení se od uhelné kotelny. „U větších domů se vyplatí kogenerace ze zemního plynu nebo LPG. Staré plynové kotle je nejlepší co nejdříve vyměnit za moderní, alespoň za kondenzační. U domů, kde je možné do topení zapojit i klimatizaci, jsou ideálním řešením tepelná čerpadla se systémem vzduch–vzduch,“ říká Jaroslav Rada.
Dalším způsobem, jak ušetřit, je rekuperace. Teplým vzduchem, který větráte, ohříváte příchozí vzduch. Prostředí v domě a bytech je tak mnohem zdravější. Máte neustále čerstvý vzduch a díky filtrům lze ze vzduchu účinně odstranit nečistoty. U některých domů je možné také využít teplo z odpadních vod. I na to lze získat dotace.
Zateplení
Každý vytápěný obytný dům by měl být zateplený. Nemusí to znamenat, že bude obložený polystyrenem nebo vatou. U nových domů to mohou být vhodné materiály s nízkou propustností tepla. „Je potřeba zamezit všem tepelným mostům, aby na chladné stěně nekondenzovala vlhkost. U starších domů jsou základem kvalitní dveře a okna, optimálně ze tří skel. Pro zateplení stěn je ideální minerální vata. Velmi důležité je zateplení střechy, protože právě tam dochází k největším únikům tepla,“ vyjmenovává jednatel společnosti Česká síť.
Na ekonomiku všech opatření je potřeba se podívat z pohledu celého bytového domu. To znamená sečíst platby za veškeré energie, částky za údržbu stávajících systémů i předpokládané náklady na budoucí opravy. „Celkovou sumu porovnejte se splátkou úvěru po vyplacení dotace. Pokud je splátka nepatrně vyšší, udělejte opatření co nejdříve. Jestliže je splátka stejná nebo nižší než úspora celého domu, není vůbec co řešit,“ uzavírá Jaroslav Rada.
