„Nejprve se na zahradě začaly ztrácet drobné předměty jako misky, košťátka, lopatky a podobně. V září se do toho opřel a začal v podstatě likvidovat celé nádvoří a přilehlé okolí. Jakoby se kolem domu prohnalo stádo divočáků. Když jsem chtěl jít z domu, abych si vzal holínky,“ ukazoval Kovařík stále znatelné pozůstatky jezevcova řádění.

Aby zabránil další devastaci, snažil se jezevce ze zahrady vypudit. Dokonce v noci v pravidelných intervalech vstával a dělal rámus, aby nezvaného hosta od návštěvy odradil. „Házel jsem dřevěná polínka do staré plechové popelnice. To byl rachot! Ale nepomohlo to, stejně přišel a z dalšího kusu pečlivě střiženého trávníku vydoloval svou dávku žížal, slimáků a červů,“ řekl Kovařík.

Proti vlezlému jezevci nepomáhalo nic. Jediné, co zabralo, byly sítě a plachty rozložené po zemi. „To ale nejde donekonečna. Když už jsem nevěděl, co dál, obrátil jsem se na Lesy České republiky, Lesní správu Kraslice. Na místo se přijel podívat lesní správce Alexandr Fous i technik správy Patrik Baroch. A na jezevce jsme nalíčili sklopec,“ uvedl Kovařík.

Lov na jezevce trval tři týdny

„Co já jsem tady všechno nachytal! Kočky, malého psa, mladé lišky i mládě rysa. Už mi snad chyběl jen vlk a medvěd. A to jsme přitom, abychom nelákali domácí a masožravá zvířata, líčili do sklopce koblížky, rohlíky, čokoládu nebo vanilkový cukr. Když mi tohle všechno často přítelkyně v obchodě kupovala, tak se její kolegyně smály, jestli jsem nezačal péct,“ podotkl Kovařík.

Lov na jezevce trval tři neděle. „Když už jsem skoro přestával doufat, došlo i na jezevce,“ řekl s úlevou v hlase Kovařík a dodal, že poté, co odchycené zvíře Patrik Baroch odvezl, konečně se pořádně vyspal. Nastražený sklopec totiž chodil kontrolovat několikrát za noc, aby z něj případné nežádoucí vězně rychle vysvobodil.

„Byl to poměrně mladý kus. V okolí našel příhodné podmínky a v nedaleké vesnici prostřený stůl. Nejprve ho tam asi přilákala zralá jablka a pak se pustil dál. Objevil možná i žrádlo pro kočky nebo nějaké zbytky. V trávníku hledal hmyz a žížaly. Byl to pro něj takový fastfood,“ myslí si Patrik Baroch. V době, než se podařilo jezevce odchytit, objevil v lese nad Stříbrnou opuštěnou soustavu jezevčích nor.

„Takovým místům říkáme hrady a tady jsem ho vypustil. Dal jsem mu tam na přilepšenou jablka, nějaký banán a oves. Po víkendu jsem se tam šel podívat a bylo vidět, že se zabydluje. Ovoce zmizelo a bylo zřejmé, že v norách hrabe a své obydlí upravuje,“ dodal lesník. Jezevce hodlá pravidelně sledovat. Podle Barocha patří k užitečným zvířatům. Vedle hmyzu se živí myšmi a hraboši, v lese funguje i jako zdravotní policie.