Válku rozpoutali Rusové, kteří chtěli ovládnout Ukrajinu, aby vytvořili nárazníkovou zónu, která by zabránila USA a Ukrajině ohrožovat Rusko. Spojené státy zasáhly zasláním zbraní na Ukrajinu, aby zablokovaly ruský postup, který by mohl ohrozit NATO a západní Evropu. Ukrajinci chtěli zablokovat Rusům zabrat jakékoli území z jejich vlasti.

Válka byla součástí řady obranných tahů Ruska, Spojených států a Ukrajiny, z nichž každý byl útočnější a nebezpečnější než ten předchozí. Ruský nápor nedokázal zlomit Ukrajince a Američany. Jejich obranné schopnosti spolu se strachem z porážky oslabily ruský postup. Strach Rusů jim zabránil opustit neustálé úsilí o narušení obrany.

Rusové podle mě své nepřátele nezlomí. Zároveň Ukrajinci nebudou schopni zlomit Rusy, zčásti proto, že nepravděpodobnost úspěchu omezí jakýkoli útok, a protože Spojené státy, které uspěly v blokování hrozeb pro své zájmy, mají malou vůli udržet bitvu.  Zdálo by se, že by to znamenalo konec hry na všech stranách, ale věc je složitější.

Jakékoli urovnání, které nevychází z totální porážky jedné strany, by muselo řešit hlavní příčinu války, kterou byl ruský strach z budoucího útoku. Rusko by k dohodě muselo přimět jak uvědomění si nepravděpodobnosti vojenského úspěchu, tak určité snížení jeho pocitu zranitelnosti prostřednictvím anexe významné části Ukrajiny, ale zdaleka ne celé. Problémem Ukrajiny je, že takové urovnání by mohlo sloužit pouze jako mezihra, dokud Rusko neobnoví své síly a neobnoví útok. Ukrajina si nemůže být později jistá vojenskou podporou USA, a proto by čelila obtížné vojenské situaci.

Ve válce, která skončí bez úplné porážky jedné strany, panuje obava, že jakékoli urovnání by bylo pouze předehrou k obnovenému konfliktu a porážce. Ruský názor by byl takový, že jakékoli postoupení půdy by bylo nedostatečné. Ukrajinci se obávají, že cese půdy by učinila Rusko mnohem nebezpečnějším, a Američané by se báli nekonečné války způsobující domácí odpor a zranitelnost vůči dalším hrozbám.

Při zkoumání situace, která se zdá být beznadějná, musíme vzít v úvahu nevojenské potřeby Ruska. Sovětský svaz byl zbídačený a jeho vojenské postavení nebylo tak silné, jak si mnozí mysleli. Jeho pád zanechal Rusko v podobné pozici. K žádnému radikálnímu řešení nedošlo. Rusko potřebuje tuto situaci napravit v době, kdy je jeho vojenská slabost ještě jasnější. Pro Rusko je zásadní proměnit se v národ, který je ekonomicky na prvním místě. Použití vojenské síly k dosažení tohoto cíle nefungovalo.

Spojené státy stojí před volbou mezi pokračující válkou nebo faktickou kapitulací před Ruskem. Ruský strach z útoku se shoduje s realitou, že Spojené státy hodlají Rusko ekonomicky ochromit. Podporovat Ukrajinu je jasně záměrem Washingtonu, ale před válkou byl přístup USA spíše lhostejný. Po druhé světové válce se Spojené státy vydaly téměř ekonomickou cestou ke svým bývalým nepřátelům. Spíše než rozbití japonského a německého národa, což by bylo docela racionální, Spojené státy podnikly programy obnovy, které umožnily Japonsku i západnímu Německu stát se předními světovými ekonomickými mocnostmi.

Američané po zacházení s Německem po první světové válce pochopili, že pokus o rozdrcení národa může stát Spojené státy a svět hodně, zatímco rehabilitace poražených pomohla vyhnout se válkám pomsty a zároveň posílit globální ekonomický systém. Otevřely se také dveře vojenským a politickým aliancím. Západní Německo vstoupilo do NATO a Japonsko se stalo dlouhodobým americkým spojencem.

Rusko je plné cenných přírodních zdrojů, pracovní síly, která vyžaduje školení, a průmyslové závody, které potřebují přestavbu. Nejednalo by se o vládní projekt nad rámec určité podpory, ale o investiční příležitost. Americká vláda nevytvořila Toyotu ani Daimler-Benz. Strategie polidštila barbarské nepřátele.

V žádném případě nejsem pacifista, ani nejsem oddán srdečným fantaziím. Čelím skutečnosti, že Spojené státy jsou zapojeny do války, která neustoupí zdravému rozumu kvůli oprávněným obavám všech stran. A vracím se k lekcím z druhé světové války a k tomu, jak USA zacházely se svými poraženými nepřáteli. Rusko není poraženo a má moc pokračovat ve válce, i když nevyhraje. To není v americkém zájmu, ale přeměna Ruska z nejistého nepřítele na investiční příležitost by bylav zájmu USA. A samozřejmě by americké jednotky v případě potřeby prozatím zůstaly v Evropě.

Není v tom nic idealistického. Je to prostě způsob, jakým americké války obvykle končí. Proto je zamýšlen jako řešení v národním zájmu. Zda bude následovat, nebo bude někdo souhlasit, není jisté, ale otázka zní: Kolik stojí válka v patové situaci?